Touha po pomstě

Upřímně jsem čekal něco daleko lepšího... Na Twisted Pictures vcelku slabé... Od snímku jménem The Tortured jsem prostě čekal něco víc.. Něco, co by bylo tak brutální, že bych se na to třeba ani nedokázal koukat... To se ale nestalo... Nicméně nemohu upřít thrillerovou část filmu, které mne dokázala vcelku dobře napnout... I tak ale se jedná pro mne o průměrný snímek a ta pointa... No, nic moc tedy... (30.11.2010)

Zhruba uprostřed filmu jsem si říkal, že mě Tortured nemá moc čím překvapit, ale chyba. Konec mi vyrazil dech. Není to sice horor na maximum hvězdiček, protože děj je trochu děravý a herci příliš přehrávají. Někdy méně hraní znamená vice realističnosti, což u The Tortured platí dvojnásob. Tak či onak, jedná se rozhodně o milé hororové překvapení s výrazným hudebním doprovodem, zajímavým barevným odstínem a hlavně nečekaným zvratem na konci. 75% (08.11.2010)

Nedá mi a musím tento snímok porovnávať s iným nedávno videním. A ako vítaz z neho vychádza práve s Tortured porovnávaný 7 days. Prečo? Je rozhodne reálnejší, má väčšiu dynamiku a lepšie vykresľuje postavy....Vlastne Tortured ma zaujal len svojou pointou, ktorú som vlastne ani nečakal. Asi som už náročnejší a nejaké to ledabolo mučenie mi nestačí..... (16.11.2010)

V tomto filme ide o spravodlivú pomstu zúfalých rodičov, ktorí prišli pričinením jedného grázla o syna. S rozsudkom nie sú spokojní a tak sa ho rozhodnú uniesť a následne si na ňom vyskúšať niektoré praktiky stredovekej tortúry. Spôsob, akým bol väzeň unesený bol však poriadne pritiahnutý za vlasy, miestami až smiešny. Mučenie som tiež čakal trochu viac krvavejšie, prakticky sa chudákovi nič takého nestalo, iba trocha krvi a možno pustil aj do gatí, neviem. Ale záver príjemne prekvapil, takže som celkom spokojný. 60/100 (01.08.2014)

„Craigu, leží tamhle!“ - „Tohle nemohl přežít. Počkat... Žije!“ – „Díky Bohu!“ Ano, i za tohle lidi dokážou být Bohu vděční. Že někdo přežil autohavárii. Protože kdyby při ní zemřel, nemohli by ho přece už mučit... A definitivně by ztratili smysl života. Jen v okamžiku slabosti, při prvním závanu smradu ze škvařené lidské kůže, když Elise zaváhá, je třeba si připomenout: „Na tom stole neleží člověk, leží tam monstrum!“ Tenhle film byl pro mne o to drsnější, že jsem tušil, jak to dopadne. Muselo, protože jinak by to byl jen průměrný snímek o pomstě a bolesti (a tu jsme tomu parchantovi přece přáli všichni). Bohužel do finále, místo prostého umlácení lopatou a zahrabání, narval scénárista zbytečně dvě věci navíc. Tu oprátku a WTF dopis. Naopak dvě nejsilnější scény filmu? Že veškerá pomsta je stejně marnost nad marnost: „Takže zítra budeme pokračovat? Vstaneme, nasnídáme se a připravíme si nástroje k mučení...“ – „Já nevím. Já chci jen zpátky svého syna.“ A druhá scéna? Samozřejmě to napůl snězené lízátko, které Elis po svém mrtvém chlapečkovi doma našla a potom ho docucávala. Ještě jednou, naposledy, ucítit na rtech chuť jeho polibků! Aspoň tu nepatrnou trošku jeho slin! (08.07.2013)