Dnes, zítra a pozítří

Velmi příjemný komediální povídkový film pro Marcella Mastroianniho. Asi nejvtipnější je povídka Luciana Salceho ŽENA BLONDÝNKA ve které bankovní úředník Michelle (Marcello) zjišťuje, že jeho žena Pepita (Pamela Tiffin) je sice velmi půvabná a reprezentativní, ale jinak líná cokoliv dělat. A nadto je velmi nákladné si ji stále vydržovat. A tak, když se naskytne možnost ji prodat bohatému arabskému šejkovi, neváhá ani chvilku. To že nic není tak jednoduché se ukáže za chvíli: prožije zajímavá dobrodružství při hledání ideálního kupce a celá transakce končí úplně jinak a pro něj rozhodně nešťastně. Marco Ferreri v povídce MUŽ S PĚTI BALÓNKY ukazuje továrníka Maria (Marcello), který vlastní továrnu na balonky. Je tak posedlý přesnými fakty a sebemenšími detaily, že aby zjistil do kdy může foukat do balonku, aby byl nafouknut tak, že už do něj nelze fouknout, ale zároveň aby nepraskl. Tato zdánlivá banální věc ho tak trápí, že zapudí svoji půvabnou snoubenku Giovannu (Catherine Spaak), která si dovoluje si nárokovat nějaký čas pro sebe. Neschopnost vyřešit tento problém bere jako svoji porážku a volí sebevraždu. Eduardo De Filippo v povídce NEJVĚTŠÍ PROVOZ ukazuje vědce Michella (Marcelloú, který je svědkem nového trendu spokojeného manželství v Itálii, kde muž pracuje a manželka se většinou nudí doma. Na příkladu svého přítele Artura (režisér povídky Žena blondýnka Luciano Salce) a jeho ženy Dorothey (Vitna Lisi) vidí, že spokojený vztah může být jen pokud manžel bude na svoji znuděnou a hádavou manželku sem tam střílet z pistole. Celkově jde o velmi vtipnou a netradiční zábavu při nahlížení do trochu povrchních partnerských vztahů v Itálii. (19.02.2010)

Pobavil jsem se celkem dobře. 3 povídky v hlavní roli s Marcellem Mastroiannim. V prvním příběhu se pan továrník upne na problém kolik vzduchu se vejde do balónku a začne ztrácet i zájem o svou atraktivní přítelkyni, ani se nedivím jak dopadl ( a to doslova ). Druhý příběh nám ukazuje klasickou italskou povahu, chvíli láska, chvíli boj. Problém je vyřešen : "jestliže chceš mít klid, musíš na svou ženu občas vystřelit". Ve třetí příběhu se snaží pan účetní prodat svou marnotratnou ženu do harému, nakonec vše končí přesně obráceně a manželka prodá jeho. (05.03.2011)

Česká televize má myslím cyklus 3krát s Miroslavem Donutilem. Naštěstí z toho ale nedělá celovečerní filmy. První povídka je rozvedení Freudovy teze o orálním stádiu: Mastroianni se chce přes balonky vrátit k maminčině cecíku, druhá je divadelní aktovka pracující se stereotypní představou italského manželství, třetí je natažená anekdota se stereotypní blondýnkou, stereotypní představou arabského manželství a jedním ušlápnutým bankovním úředníkem. Tuctová televizní zábava ve stylu bezzubých Bakalářů. Nuda, stereotypy, rutinní Marcelo, prázdná krása make-upu hereček, co nemají ve svých rolích co hrát - každá země má takových TV výplní ospalé neděle v archívech tucty. (06.12.2009)

Je-li o dva roky starší Sicův povídkový film VČERA, DNES A ZÍTRA věnován nakonec spíše rovnocenně pojatým vztahům muže a ženy, sarkasmus tohoto hraného filmu si bere na věci italsky zabarvenou dobovou podobu mužské přezíravosti a vládychtivosti. V pánech tvorstva, kteří tu jsou spíše chladnokrevně nazíráni jako bytosti vědomé si své zranitelnosti, jsou vcelku podrobně prvoplánově zachyceny všechny základní formy jejich sebejisté nejistoty. Vrcholem je v tomto ohledu harémová povídka, v níž hlavní hrdina, odhodlaný co nejvýhodněji zpeněžit svou choť, aby se vyhnul výdajům spojeným s rozvodem, končí proti všemu svému i divákovu očekávání sám v homosexuálním harému neobvykle pohlavně orientovaného monarchy (nebo jeho bratra, což je v daném případě zaměnitelné). I silné pohlaví má své dny a slabé stránky. Je zranitelnější, než je samo sobě s to připustit. Také dnes. (12.09.2007)

Mužská potřeba kontroly vs ženská potřeba pozornosti třikrát jinak a vždy skvěle. Marcello Mastroianni předvedl svého klasického hereckého chameleóna, k sobě dostal triptych krásných partnerek a skvělé náměty poukazující na nesnadnost soužití v partnerských vztazích. Každé povídky se ujal jiný režisér a vtiskl jim svou osobitost. Těžko říct která je lepší, své kouzlo mají všechny. Nejvíc se mi asi líbila prostřední, je správně absurdní i úderná a Mastroianni tam zahrál nejlépe. (28.07.2012)