Já truchlivý bůh (TV film)
Drama
Československo, 1967, 42 min
Režie:
Jaroslav HoranHrají:
Miloš Kopecký, Jiří Tomek, Eva JelínkováObsah
-
Hlavním hrdinou ironického, komorně laděného příběhu o neopětované lásce je starší muž Adolf vyprávějící o svém největším neúspěchu v milostném životě. Zamiloval se do mladé studentky operního zpěvu Janičky, která však má oči jen pro muže, kteří mají v uměleckých kruzích dobré postavení. V Adolfově hlavě se zrodí neblahý žert představit dívku svému příteli Apostolkovi, řeckému dělníkovi. Vydává ho za operního dirigenta a Janička se do něj zamiluje. Adolf se tak stane hybatelem dějů, které se nakonec obrátí proti němu samému.
Televizní přepis povídky M. Kundery natočil v brněnském studiu v roce 1967 režisér J. Horan. Hrají M. Kopecký, E. Jelínková, J. Tomek a další. Kamera E. Landisch. (oficiální text distributora)
Hlavním hrdinou ironického, komorně laděného příběhu o neopětované lásce je starší muž Adolf vyprávějící o svém největším neúspěchu v milostném životě. Zamiloval se do mladé studentky operního zpěvu Janičky, která však má oči jen pro muže, kteří mají v uměleckých kruzích dobré postavení. V Adolfově hlavě se zrodí neblahý žert představit dívku svému příteli Apostolkovi, řeckému dělníkovi. Vydává ho za operního dirigenta a Janička se do něj zamiluje. Adolf se tak stane hybatelem dějů, které se nakonec obrátí proti němu samému.Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
sator
O dva roky později natočili s Lanďákem mnohem lepší variantu,resp.To s Laďákem stojí a padá... Tuže tahle brněnská varianta tedy nic moc... http://www.csfd.cz/film/4923-ja-truchlivy-buh/(4.8.2009)
-
Fifer
Nedokážu si zdejší vysoké hodnocení vysvětlit jinak, než že mnoho diváků hodnotí pozdější kinoverzi. Na tuto televizní verzi jsem se opravdu těšil, pozdější verze A.Kachlíka měla totiž jistý problém a to délku. Kunderova povídka je zkrátka příliš krátká a režisérovi tak nezbývalo, než příběh uměle natáhnout. Tato 40.minutová verze tudíž mohla být vlastně lepší, bez zbytečného natahování. A skutečně, scénář nic nepřikrášluje a drží se povídky. Bohužel rozpočet patrně musel počítat jen s honorářem pro režiséra, štáb a Kopeckého, protože veškeré lokace jsou neuvěřitelně ošklivé, a to i v měřítku televizním. Hlavním problémem filmu je, že Kopecký defakto polovinu příběhu odvypráví do kamery, zde patrně přímo tragicky selhala scenáristka Věra H. (což je manželka M.Kundery) a s ní i režisér. Televizní provedení tak naprosto postrádá smysl, protože jeho dobrá polovina zní tak, jako kdyby Kopecký nahrával čtenou verzi povídky pro rozhlas. Přepis z knihy na obrazovku se tudíž naprosto nezdařil.(8.11.2011)
