Taras Bulba

Nebylo to nejhorší, Taras byl Bogdanem Stupkovem pojat skvěle. Ukrajina utlačovaná Poláky, hlavním motivem bylo vymýcení pravoslaví a nastolení křesťansko-katolické víry a to ne zrovna humánními prostředky.Logicky se zvedla vlna odporu zorganizována kozáky. Jedním z vůdců byl i Taras Bulba se svými dvěma syny. Ale nebylo to vůbec jednoduché a zaplatil daň nejvyšší. Film je rozmáchlý, se slušnou kamerou a jak jinak, mnoha koňmi. Tři hvězdičky a basta. (22.12.2015)

Já tyhle kozácký filmy žeru a to mohou být sebehloupější. Bohdan Stupka je na podobné role macher. I přes všechny klady (a u Magdaleny Mielcarz nepřehlédnutelné klady) to ale ne vyšší hodnocení nestačí, chybí tomu grácie Ogniem i mieczem, lepší bitvy a ocenil bych méně patosu. Jedna strana je solidní výprava a kostýmy, druhá ale stupidiózní scénář, který oddaným kozákům nadělil několik šťavnatých ultrakravin. Ale co...dívat se na to chvílemi i dalo. (12.10.2010)

Stále jsem si říkal, že filmu chybí tak nějak šťáva. Pak došlo na bitvy a šťávy byly hektolitry. Nu, šavle a kopí umí nadělat paseku. Historickou stránku nehodnotím, nejsem s ní zcela obeznámen, ale dle rozporuplných komentářů bude zřejmě hodně upravená... Americký patos a nacionalismus je stejný jako ruský. Tam kde v řadě válečných filmů vidíte hvězdy a pruhy, tak tady zase hvězdy, srpy a kladiva. A kde ve scénách mučení M.Gibson (Statečné srdce) couvl, tak tam jsou Rusové doslovní... A zřejmě ani Šemící nepřežili natáčení všichni, ale to se v ruském ( potažmo sovětském) filmu nikdy neřešilo. Taková hezká národní agitka. Pěkná kamera. (22.08.2010)

Tak tomuhle hysterickému nacionalismu (a antisemitismu) může v kinech aplaudovat jen „Putinova mládež“. Mnohem lepší je hollywoodské (melodramatické) zpracování, ve kterém se kozáci prohánějí v širokoúhlých záběrech po argentinských pláních a rozhodně neumírají s dlouhými proslovy o matičce Rusi na rtech. (27.06.2010)

Nebýt toho patosu na konci, spíš Patosu - pekelně přehnaného jak co do kvality tak kvantity, nebýt té divné podoby romantiky a nebýt Andrej a Ostap tak neuvěřitelně škaredí (Asi bych měla spravedlivě dodat, že to je účesy, které nesluší nikomu, dobře, to je historická reálie, ale i když jsou to normálně pohlední muži, tak s touhle úpravou jsou to značně neestetičtí hrdinové, což je tristní, zejména když jeden z nich je protagonista milostného vztahu. To někdo pokouší mou trpělivost a představivost, ne?), šla bych s hodnocením výš. Proti verzi s Yulem Brynnerem mi ale tohle pojetí bylo sympatičtější. Představitelem titulního hrdiny počínaje, přes krajinu až po bojové scény (tím nechci říct, že by tu byly nějak dobré, ale tady se mi nějak líbily víc). Navíc tahle verze má příběh až do konce, což je pro mě další plus. Jsou věci, nad kterými jsem se musela pousmát, nejen podivný ruský zvyk dabování všech cizinců jedním hlasem, ale i překlad z polštiny do ruštiny samotný. Copak by si bez překladu nerozuměli při té podobnosti jazyků? Ovšem tuhle podivnost vylepšuje to, že hlas vypravěče a tlumočníka je hlasem Sergeje Bezrukova, který se prostě dobře poslouchá. Ale u překladu mám přeci jen jednu výhradu - ani ne tak v nahrazení ukrajinštiny ruštinou, ale u překladu do češtiny. I když na druhou stranu chápu, že je politicky korektnější překladem zlomit hrot prohlášení z filmu a přeložit, že není větší síly než je ruská síla, jako že se jedná o sílu ruské duše. Poslední připomínka je k zmiňovanému antisemitismu. Ruku na srdce - Rusové, Ukrajinci, Poláci jsou tradičně poměrně silně antisemitsky založené národy. Odkud se asi vzalo slovo pogrom? Já i tak Jankela vnímala jako chytrého obchodníka, statečného člověka a neuvěřitelného klikaře. Výborné byly scény poprav. Zejména Ostapova byla vydařená, ještě že je možnost některé věci rychloposuvem uspíšit. I tak jsem tedy jen tak tak ovládla dávivý reflex. Ale vzhledem k době a námětu tady ten naturalismus nebyl samoúčelný, což se filmům bohužel občas stává. (31.03.2011)