poster

Taras Bulba

  • Rusko

    Taras Bulba

  • Rusko

    Тарас Бульба

    (Rusko)
  • slovenský

    Taras Bulba

  • anglický

    Iron & Blood: The Legend of Taras Bulba

Drama / Historický / Akční / Válečný

Rusko, 2009, 130 min

  • WinnJets
    ****

    Histoirické nepřesnosti tu bohužel jsou, ale ty jsou snad v každém hollywoodském hsitorickém velkofilmu a to v daleko větším měřítku. Pravda je i to, že těch vlasteneckých výkřiků při umírání bylo až moc, navíc když ukrajinští kozáci zase tak velicí rusofilové rozhodně nikdy nebyli. Jinak se, ale film předlohy docela drží a Bogdan Stupka to je pro každého režiséra historických snímků opravdový dar z nebes. Ten chlap se pro tyhle role opravdu narodil (viz Ohněm a mečem) a v tomhle snímku ve svých 69 letech naprosto exceluje. Navíc bych ocenil i to, že se dá i v dnešní době takovýhle film natočit bez zbytečných serepetiček jako jsou dnes již nepostradatelné digitriky či hyperakční kamera. Místo nich si zde naopak užijete velmi slušnou výpravu, parádní exteriéry (mohutné hrady i dřevěná hradiště), věrohodné bratry kozáky, husarskou jízdu i krásu okouzlující Magdaleny Mielcarz a to vše rozhodně stojí za zhlédnutí.(20.11.2011)

  • Cervenak
    *

    Zle adaptovaná, katastrofálne zrežírovaná, teatrálne zahraná, celkovo stupídna (motív so zradou kvôli poľskej modelke, hahaha), ultrapatetická a nehorázne propagandistická sračka o tom, ako udatní kozáci bránili "ruskuju zemľu" a kresťanskú vieru (hlavne pred podlými Židmi, moslimskými barbarmi a cudzími boháčmi). To, že v skutočnosti išlo o zbojnícko-žoldniersku zberbu, ktorá ochotne vraždila a plienila za každého, kto zaplatil a sľúbil korisť (chvíľu za Poliakov, chvíľu za Rusov, takisto za Tatárov a často za Turkov), sa z filmu samozrejme nedozviete. Historické nepresnosti (dobývanie pevnosti v 17. storočí bez artilérie - WTF?) sú jedna vec, prevracanie skutočnosti hore nohami vec druhá (ak kozáci v tej dobe niekoho neznášali, tak to boli Rusi). Pravda, čo chcieť od režiséra, ktorý je aktívnym členom Komunistickej strany Ruska a neuznáva samostatnosť Ukrajiny? Veľký humus. Ale aj keby som film prijal len ako "rozprávku o vysnívaných kozákoch", zostane mi len nekompaktná báchorka s nesympatickými postavami bez náznaku rozumnej motivácie, navyše zahltená nekonečnými drístami o "Matičke Rusi, ktorá jedného dňa ukáže všetkým svoju silu". Jedna hviezdička za obstojnú výpravu (hlavne kostýmy a zbrane) a šťavnatú brutalitu v bitkách a vo vydarenej scéne z popraviska.(9.8.2009)

  • Deverant
    *

    První verzi novely Taras Bulba z r. 1835 musel Gogol přepracovat, protože se úřadům zdála příliš "ukrajinská". Ta druhá z r. 1842 je i předlohou Bortkova filmu. Na ní už není ukrajinského nic. Jak známo, Gogol byl, podobně jako Dostojevskij, zastáncem samoděržaví a pravoslavného univerzalismu, a v rámci slavjanofilství se Ukrajincem patrně nijak zvlášť necítil. A antisemitská a protipolská je tedy už původní novela, nikoli až film (a dlužno dodat, že i naši obrozenci panslavistického ražení Polákům zazlívali jejich povstání z r. 1831); a stejně tak nesmyslné spojování záporožských kozáků (kteří opravdu nebyli Rusové) velkoruskou ideou jde na vrub Gogolovi. Bortko se očividně snažil natočit něco jako jsou Hoffmanovy adaptace Sienkiewicze, ale přitom vynechat jakoukoli neurčitost a víceznačnost postav a jejich motivací. Proto jsou všechny nudné, ploché a prázdné. Celý snímek nadto postrádá jakýkoli dramatický náboj a svévolné používání vypravěčského voiceoveru, který je jednak zbytečný a druhak film činí narativně idiotským, to jenom zhoršuje. Jako by všechno měl vynahradit velkoruský šovinismus, který z filmu cáká na všechny strany stejně, jako krev z rozpolcených husarských kyrysů (mimochodem, právě samoúčelnost akčních scén je pro celou bezradnost snímku velmi ilustrativní: detaily na probodávané části těla, v rychlém sledu za sebou, následované celkem s patetickou promluvou /stejnou u každého dalšího/ umírajícího kozáka, to všechno pětkrát do kola). Když Jerzy Hoffman v devětadevadesátém adaptoval Ohněm i mečem, Sienkiewiczův nacionalismus a jednoznačnost v něm mírnil a problematizoval (Wisniowecki je je ve filmu oproti knize daleko fanatičtější a nelítostnější), Bortko naproti tomu všechno ještě přitvrzuje a nafukuje. Jak by taky ne, když byl z velké části financován ruským ministerstvem kutury. Není těžké odhadnout, kdo by tak měl být ten velký car, jehož věští umírajícíc Taras.(31.3.2011)

  • salahadin
    ***

    Já tyhle kozácký filmy žeru a to mohou být sebehloupější. Bohdan Stupka je na podobné role macher. I přes všechny klady (a u Magdaleny Mielcarz nepřehlédnutelné klady) to ale ne vyšší hodnocení nestačí, chybí tomu grácie Ogniem i mieczem, lepší bitvy a ocenil bych méně patosu. Jedna strana je solidní výprava a kostýmy, druhá ale stupidiózní scénář, který oddaným kozákům nadělil několik šťavnatých ultrakravin. Ale co...dívat se na to chvílemi i dalo.(12.10.2010)

  • gumli
    ****

    Nové ruské spracovanie novely Nikolaja Gogoľa Taras Bulba.Ale ako v americkom filme,tak ani v tomto filme sa nedržia Gogoľa.Zase je to len také volnejšie.Ale na rozdiel od toho amerického z roku 1962,tentoraz je film dotiahnutý až do konca.Nevýhodou tohto filmu je,že tento film si objednal štát,teda Rusko.Teda peniazmi sa nešetrilo.A ako keby chceli Rusi ukázať,že Ukrajina patrí Rusku a Poliaci sú ich nepriatelia.V Rusku má tento film tiež veľmi rozporuplné hodnotenia.Režisér filmu bol veľký komunista.Zvuk tiež nie je nič moc.A je tam strašne veľa ruskej propagandy. Vo filme je aj jedná verejná poprava.To by nebolo nijako zvláštne, popravy sú v historických filmoch úplne bežné,ale táto je zvlášť krutá.Priznám sa,toto som ešte v historickom filme nikdy nevidel.A v ruskom už vôbec nie.Ale napriek tomu všetkému zlému,čo sa o tomto filme hovorí,mne sa tento film páčil.Na konci filmu,ako aj u Gogoľa,Tarasa Bulbu popravili upálením,ako to bolo v jeho novele.(28.5.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace