Režie:
Rose BoschScénář:
Rose BoschKamera:
David UngaroHudba:
Christian HensonHrají:
Jean Reno, Mélanie Laurent, Gad Elmaleh, Raphaëlle Agogué, Hugo Leverdez, Oliver Cywie, Sylvie Testud, Anne Brochet, Denis Ménochet, Roland Copé (více)Obsahy(1)
6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu… Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent). (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (179)
Silné téma, průměrné zpracování. Byla zde spousta výborných a opravdu silných filmů na téma židů za druhé světové války ale také spousta průměrných a obyčejných. Tento snímek se řadí do té druhé skupiny a vyloženě zajímavých scén je zde minimum. Pokud vám však nic neříkají filmy "Schindlerův seznam" nebo "Pianista" může pro vás být film zajímavý a možná i dojemný. ()
Nesporně zajímavé téma je sraženo do kolen neuvěřitelně nudnou a nanicovatou první třetinou filmu a hlavně fackováním divákových emocí. Annette spasitelka nepůsobí důvěryhodně, což rozhodně není dáno nekvalitním výkonem Laurentové, ale přetaženým scénářem. Tento snímek doporučuji ke zhlédnutí milovníkům současných amerických filmů, najdou v něm tradiční šablonku, zapláčou si a třeba autorům odpustí i tu lež, že Reno má hlavní roli. ()
Kdyby to celé udělali jako docu-drama, dal bych tomu asi plný počet. Vlastně ne, nedal, protože u docu-drama člověk čeká historickou přesnost a tu - jak i sami tvůrci přiznávají v závěrečných titulcích - se tu nepodařilo udržet. Každopádně největší problém tohohle filmu je až příliš mnoho postav, přičemž žádná z nich vlastně není hlavní a mně se nepovedlo se s ní a s jejím příběhem silně ztotožnit. Měla to být ta zdravotní sestra? Nebo ti židovští kluci? Nebo jejich máma? Atmosférou to ale vůbec není špatné, ani ztvárněním role Francouzů v tom celém, a to jak těch, kteří škodili, tak těch kdo pomáhali. A vlastně i těch, kteří si tak nějak mysleli své a jen dělali, co se po nich zrovna chtělo... Z historického pohledu je vlastně ten film docela fér. Frantíci mají důvod si házet popel na hlavu (protože pod tlakem vlastními silami dodávali Němcům své občany na smrt), ale i být na sebe hrdí (podíl lidí, které se jim povedlo nevydat nebo schovat je v evropském kontextu velmi solidní a svědčí o dobré povaze spousty lidí). Celkově to není špatné, jen tomu chybí něco, co by člověka víc vtáhlo a vzalo za srdce. ()
Filmů o židovském utrpení je veliká spousta. Odsun bohužel nepřinesl nic co bych už neviděl u jiných snímků. Existuje velké množství o podobné tématice, které jsou lepší např: Pianista, Schindlerův seznam, Šedá zóna. A pokud jde o Jean Rena, tak se nemusíte moc vzrušovat, nedostal tam moc prostoru. ()
Dosť prechválený film, ktorý na mňa pôsobí jednotvárne a nedostal zo mňa silnejšie emócie napriek ťažkej téme. O židoch a druhej svetovej vojne je až neuveriteľne veľa filmov, tento na mňa pôsobil, ak sa to vôbec dá k tomuto povedať, nudne, nemal výraznejšie momenty a to si film o smrti viac ako 13 000 ľudí, z ktorých vraj prežilo zo zatknutých len 25, zaslúžil. Príde mi to povrchné, ako film to u mňa prepadlo. ()
Galerie (39)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (22)
- Na boku francúzskych vagónov, do ktorých sa nakladajú Židia z Velodrómu, je napísané: HOMMES - 40, CHEVAUX - 8. Toto označenie sa používalo aj v 1. svetovej vojne na obmedzenie preťaženia. Znamenalo to, že vagón unesie buď 40 mužov, alebo 8 koní. (Arsenal83)
- Cyklistická aréna, která je připomenuta ve filmu se nacházela na rohu ulic Boulevard de Grenelle a Rue Nélaton a v roce 1959 byla zbořena. Na její místě vznikla obytná zástavba a pomník, který vytvořil polský sochař Walter Spitzer, který přežil Osvětim. (Lucas87)
- Jednu z dětských rolí, Noe "Nono" Zyglera, hrají ve skutečnosti dva chlapci, dvojčata Mathieu a Romain Di Concetto. (7trpasliku)
Reklama