Zabriskie Point

Ono sa mi to svojim spôsobom páčilo, tak medzi 3/4*, ale sedelo by mi to viac, keby sa tvorcovia hlbšie zamerali myšlienkami páru, ktorý v polovičke snímky vznikol. Prvá časť bola neúmerne nudná a hoci rebelský obsah nádherne zachytáva koniec 60´s v USA a vtedy to malo určite neskutočnú hodnotu, mne to teraz nedalo skoro nič. Dokopy mi politická a romantická (voľnomyšlienkárska) zmeska vôbec nesadla. Akoby išlo o rozdielne filmy. To ma mrzí, lebo nejde vôbec o zlý film. Má skvelý soundtrack aj zamyslieť sa dá nad tým ale výsledok ma na konci ničím tak neprekvapil, že by som si z toho pamätal niečo iné ako prechádzku púšťou. (08.03.2016)

Byla to nehorázná nuda. Ovšem mám slabost pro Floydy, milování v písku a výbuchy. (18.11.2007)

110 minut naprosto o ničem. První hvězdička je za Harrisona Forda, druhá za slavnou scénu milování v písečných dunách. (04.03.2003)

Hippiesácký art podle Antonioniho = nezáživná nuda o studentský revoltě plná zoomovací kamery a opakujících se záběrů. Například způsob, jakým je sestříhán výbuch baráku, mi přijde z dnešního pohledu dost úsměvný. Ale Daria Halprin byla pěkná baba. (24.12.2018)

"Zvetrale horniny obsahuji Borit a sadrovec. Borit a Sadrovec? Dva zbloudili zlatokopove!" Reziser Michelangelo Antonioni /La Notte, Il deserto Rosso/ natocil celkom slusny film o hnuti hippies a o univerzitnej atmosfere v akomsi americkom meste uprostred roku 1969. Skor nez samotny dej ma pre Antonioniho /Il Desserto Rosso, Blow-Up/ ovela vacsi vyznam pocitova atmosfera. Paradox, tu mu celkom zeriem na rozdiel od filmu Blow -up. Mozno aj preto, ze na rozdiel od Hemmingsa, ktory pred Blow-Upom nemal nic schopne na konte, tu hra isty Rod Krajcir /The Birds 1963/. Hollywood a americki kritici tento film nemali radi, zadostucinenia sa Antonionimu dostalo az neskor. To vsak uz nie je predmetom tohoto komentara. 87 % (18.11.2014)

Dobré herecké výkony, skvělá kamera, hezká krajina a občas poetický záběr. To je ale z plusů asi tak všechno. Je to zbytečně utahané a první polovina by se bez problémů dala zkrátit na 20 minut a i ta druhá se táhne, nemá to žádný příběh a když pominu, že to ukazuje dobu šedesátek, tak ani nic navíc. Ona to vlastně je jenom jednoduchá hippie agitka, což bych od takového režiséra, jakým je Antonioni, fakt nečekal. Jsem rád, že jsem to viděl, ale víc jak 3* tomu nedám a znova se na to asi nepodívám. EDIT: Po čase jsem si uvědomil, že z toho filmu ve mě nezůstalo naprosto nic a že si z něj vybavím už jen dvě scény. Hlavně je to ještě prázdnější než celá jeho tetralogie citů - a to je co říct, protože ta byla prázdná sama o sobě a sebevykrádala se už od Dobrodružství. Lepší 2* (17.06.2020)

Vizuálně, stejně jako kompozicí obrazu je film moc hezký (své samozřejmě dělá velmi dobrá hudba - ano, Pink Floyd), ale jako by se Antonioni přizpůsobil zemi, ve které natáčí a zakrývá těmito "inscenačním" kouzly naivitu, polopatičnost a až jistou tezovitost děje... oproti jeho nekompromisním evropským filmům působí Zabriskie Point v ději, myšlence a konečně i v jejich podání neuvěřitelně ploše (na umělce Antonioniho formátum, samozřejmě).. Na druhou stranu, Antonioni opět "pouze" zaznamenal atmosféru země a doby, ve které natáčel, tato ornamentálnost a zjednodušování tady asi není tak moc jeho chybou... Když si ale vzpomenu třeba na jeho opravdu nadčasovou Noc, působí Zabriskie Point až moc zestárle... Mmch, k těm dvěma slavným scénám - scéna v poušti je spíše směšná, závěrečná scéna má svoji sílu, především kvůli hudbě a kameře, ale funguje spíše sama o sobě, než jako silné završení filmu... Být mi sedmnáct, asi se mi to bude celé líbit o něco málo víc...ale ne o moc :) (27.12.2007)

Michelangelo Antonioni se snažil o road movie s puncem road movie, ale stejně jeho dokonalé kompozice obrazu napovídaly, že za vším stojí velký režisér. Ačkoliv spád snímku byl spíše komorní, vše vyvážil skupináč v Zabriskie point, i když tu sůl nebo co to bylo, bych mezi půlkami mít nechtěl, natož kam by se to mohlo dostat dámám. Atmosféru umělectví podtrhnuly scény , kdy doslova vše létalo vzuchem. (26.09.2008)

Nevím, jestli to je způsobeno tím, že mi byl film doporučen pro jeho myšlenku a symbolismus a měla jsem od něj moc velké očekávání, ale po dlouhé době to bylo něco, co jsem ani nedokázala dokoukat. Hrozně mě rozčilovala stupidní mentalita postav - každý z nich jako by patřil k té hloupé americké složce, která si hraje na intelektuály a přitom má v hlavě jen a jen násilí, které se vždy snaží svést na někoho jiného. Navíc mě hrozně znechutila povaha hlavního hrdiny. Kdo by čekal, že se z muže, který je zprvu celkem pohledný, může vyklubat tak nechutná postava, které máte chuť zakroutit krkem? Věřím, že ve snímku je ukryta spousta dobrých myšlenek, ale v něčem takovém je jednoduše ani nemám chuť hledat. (30.09.2012)

Zabriskie Point... Antonioni mě překvapil, podobnou věc bych spíše čekal od Pasoliniho, či Ferreriho. Antonioni se ve svých filmech politice vyhýbal, ale konec šedesátých let byl v západním světě ve znamení studentských rebelií a Michelangelo pocítil touhu po vyjádření. I když je to teze více společenská a méně politická. Zabriskie Point je osobitou filmovou ironií, když Antonioni výživně podojil hollywoodské studio a naservíroval jim undergroundovou baladu a psychedelické hemžení, prototyp komerčního neúspěchu. Zabriskie Point si žije vlastním životem, kritizuje spotřební společnost, využívá biblickou symboliku a ani podoba revolučního hnutí nezůstává bez poskvrny marnivého tápání. Duše revolucionářského hrdiny není stvořena přesvědčením, nýbrž vnitřní prázdnotou, odmítnutím unifikovaného očekávání a touhou po vymezení se i v rámci samotného předpokládaného názorového pohybu. Zabriskie Point je svobodomyslný pocit a odmítnutí, jediným útočištěm je intimita a cílem intenzita prožitku a ničím nenahraditelný vnitřní pocit svobody. Hlavní postavou undergroundové balady je Mark (Marc Frechette), mladík a vyhozený vysokoškolský student. Tesařovým motivem je touha po generačním i společenském vyhranění a otisk velikého činu hrdiny. Ideologií je pocit sebenaplnění. Pojem svoboda zde dostal hmotný tvar i vlastní vůli k přežití. Hlavní ženskou postavou je Daria (Daria Halprin), mladá sekretářka a křehčí polovička psychedelického hemžení. U ní dochází k odmítnutí spotřebního světa v myšlenkové rovině na základě romantické zkušenosti. Extrémismus je výsledkem bolesti srdce. Výraznější postavou je také Lee Allen (Rod Taylor), Dariin zaměstnavatel a milenec. Úspěšný vzor odmítaného klimatu. Z dalších rolí: se sousedním pasťákem hrubě nespokojený majitel vesnického baru (Paul Fix), blízký Allenův spolupracovník (G. D. Spradlin), pouštní motorizovaný policista (Lee Duncan), či pouštní letecký mechanik (George Dunn). Zabriskie Point má úchvatné pouštní scenérie a barevné světlo. Revoluční nadšení konce šedesátých let se samovolně rozmělnilo s přibývajícím věkem aktérů a konzum slavil své největší společenské vítězství. Zabriskie Point je trochu o politice, trochu o bohu a hlavně o pocitech. Za největší přínos filmu považuji skutečnost, kolik Američané na výrobu vydali a sklidili za to nechtěné překvapení. (15.06.2018)

Teda celý film sa vliekol strnulým tempom, ale má určite svoje kvality - ostrá kritika "policajného štátu", a hlavne záverečných 5 minút s krásnou muzikou PINK FLOYD (Come In Number 51, Your Time Is Up) (09.04.2006)

Na tomto filmu mě fascinuje zachycení naděje roku 1969 - už je konec prudérní Americe, konec s bigotní regulací milostneho vztahu, jenž se může realizovat pouze v církevním manželství, což vede jen k tiché toleranci nevěry jako daně za vznešené církevno. Je konec s cenzurou ve filmu, ve společnosti. Na morální pustině Ameriky vyschlé až na troud se něžně miluje budoucnost Ameriky. A jeďte se podívat do Států teď - je to horší než v padesátých letech! Církevní bigotnost, cenzura...jen tenhle fim mi dává naději a proto ho miluji. (17.09.2008)

skvělá kamera a hudba - a dobře zahrané postavy, i když pro mě je tahle éra už asi v podstatě nepochopitelná. vzpomněl jsem si na jamese deana a rebela bez příčiny... tohle je rebel s příčinou ;) ale bez iluzí. slavná "scéna" je ovšem spíš tragikomická... a rozhodně mi nejvíc ze všeho přišla nehygienická :) (30.03.2005)

Antonioniho styl se mi opravdu líbí. Vždycky věděl jak film udělat dobře. Zvláště u Zabriskie Point se doopravdy vyřádil svým citem pro nadčasovost, kterou bohužel ne každý vidí. Nemá cenu popírat, že snová scéna milování v poušti je nepříliš vkusná, ale s trochou nadhledu se jedná o nejlepší scénu ve filmu, protože zde Antonioni u díváků vyvolal jejich tužby a uvědomnění si sebe samých jako lidí. Z reakce hlavní hrdinky poté co se dověděla, jak skončil její partner je jasné, že pro ně jejich románek neznamenal o nic méně, než pro jiné láska na celý život. Zkrátka a dobře lidské pokolení má mnoho chyb, ale i mnoho krás a vymožeností a těch si máme cenit nejvíce. To považuji za největší poselství Zabriskie Point. (02.04.2008)

Do polovice či kedy bomba, vysoko aktuálna a autentická, točená s veľkým filmárskym umom a nadšením priamo v tej dobe a na tých miestach, kedy sa to dialo... - ale potom sme sa v tej púšti všetci trochu stratili, nie ? V rámci štúdia revolučných 60. rokov na to ešte asi niekedy mrknem, snáď ma to znovu neuspí... (28.06.2017)

Jo, bylo to celkem zajímavé, jo, mělo to myšlenku, ale něco mi tam chybělo... Něco strhujícího, poutavého, okouzlujícího... A Mark Frechette mi na první pohled připadal jako takový ten ukázkový italský neherec z Pasoliniho filmu, no a on to byl americký neherec z Antonioniho filmu... (24.04.2009)

Vcelku zaujímavý film, v ktorom sa rieši láska dvoch náhodne sa stretnúcich ľudí a protesty amerických študentov proti vojne vo Vietname. Má to myšlienku, ale niektoré pasáže (krúženie lietadla nad autom, či grupensex v púšti) sú až priveľmi naťahované a spomalujú celý film, do takej miery, že to až nudí. Lepšie tri hviezdičky. (17.06.2008)

Vědět dřív, že se tam jako pracovník na letišti mihne H. Ford, víc se na to soustředím :-) Čekal jsem v podstatě těžkou kládu, ale nakonec mi to přišlo jako zajímavé, volně plynoucí story o zbrklosti lidských myslí a nepředpokládatelných následcích, s pěknou "hitchcockkovskou" leteckou příhodou, ale samozřejmě hlavně závěrečnou explozí, snímanou z několika uhlů - ta je obzvlášť lahůdková. Třeba moje přítulka už čekání na tuto fázi filmu v kině nezvládla a nadrzo usnula, já si to ale opravdu užil. Zato scéna hromadného miliskování v prachu pouště byla na můj vkus málo kontroverzní :-) Orgie si představuji jinak a hlavně jsem nepochopil, proč několik "herců" nebylo při "orgii" aspoň nahých (když už nic)? Válení se po sobě v hadrech není orgií, ale hromadným epileptickým záchvatem. Nebo nějaká výpovědní hodnota, která mi unikla? 80% (21.12.2007)

Ucházející film z doby velkých společenských změn v 60. letech, který ale atmosféru doby moc nezprostředkovává a moc myšlenek nepřináší. Těchto akcí, které hýbaly tehdejší společností, si totiž moc nevšímá, zabývá se spíše životy dvou lidí, kteří se během příběhu setkají... hipísačky a nabubřelého chlápka, který není těmto hnutím zrovna moc nakloněn (nechce slova, ale činy... no, nevím jestli ukradené letadlo změní společnost víc než slova) a kterému tato holka samozřejmě okamžitě podlehne (neznám horší filmové klišé). Nějaké myšlenky a symboly se občas objeví (i když jsem si vždy nebyl úplně jistý jejich hodnotou), přesto filmu obecně chybí hloubka. Čekal jsem zajímavější a chytřejší film. Podle mě je mnoho filmů, které tuto dobu dokázaly přiblížit lépe. Dokonce ani hudebně mě film nezaujal, přestože k němu hudbu natočila moje oblíbená kapela Pink Floyd... té tam ale bohužel není mnoho. (07.09.2012)

Hippiesácká kravina, na kterou se opravdu nedá koukat. Pěti a čtyřma hvězdama hodnotěj snad jen vyhulenci a květináči. (21.06.2016)