Somewhere
Somewhere
Somewhere
Odnikiaľ niekam
Somewhere
Somewhere
Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Harris SavidesHrají:
Stephen Dorff, Elle Fanning, Chris Pontius, Benicio Del Toro, Laura Ramsey, Becky O'Donohue, Alexandr Něvskij, Laura Chiatti, Michelle Monaghan (více)Obsahy(2)
Určitě jste o něm četli v bulváru. Hollywoodské zlatíčko Johnny (Stephen Dorff) bydlí v proslulém hollywoodském hotelu Chateau Marmont. Jeho okolí brázdí v nadupaném Ferrari, a když je zrovna doma, bývá tam s ním dostatek krásných dívek nebo uklidňujících prášků, které mu pomáhají tenhle sladký život zvládnout. Z ničeho nic se jednoho dne přede dveřmi jeho apartmá objeví jedenáctiletá dcera Cleo (Elle Fanning), jediný úspěch jeho jinak velmi nevydařeného manželství. Jejich setkání donutí Johnnyho, aby se ohlédl za svým dosavadním životem a upřímně si odpověděl na otázku, ke které dříve či později dospěje každý. Nešel jsem náhodou po špatné životní cestě? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (289)
Po třech předchozích filmech režisérky Coppolové je hlavním hrdinou muž. A nutno si připustit, že ženské hrdinky jdou této autorce přeci jednom snáze a uvěřitelněji. Celý film jsem měl problém se s tím chlapem nějak vyrovnat, něco si o něm začít myslet, chápat ho, odhadovat jeho reakce, což jsem měl v minulých filmech taky, tenhle problém, ale vzhledem k tomu, že hlavní postavy byly ženské (update: Bill Murrey není ženská), jsem to dával za vinu tomuhle faktu - že byly ženské. A další aspekty "filmu S. Coppolové" také zůstávají - tedy: výrazná hudební stránka, melancholické ladění, nedoslovný (i když nikterak podařený) závěr, perfektní vizuál (řekl bych "nejtrendovější" možné nasnímání filmu - kameraman Harris Savides podepsán mimo jiné pod hypnotickými snímky Gus Van Santa - Elephant, Gerry, Last days). Mimoděčností mi film připoměl Before Sunset Richarda Linklatera. A ten mi zřejmě připadá o něco zábavnější chlapík než Sofia Coppolová. Ženská. ()
Odmysleme si na chvíli konec. Tak, nyní tu máme perfektní anti-loserovský film. V ostatních filmech s loserem, bývá tento jouda vykreslován jako v podstatě sympaťák a v průběhu filmu pozná suprovou slečnu, která ho z jeho joudovství postupně vytáhne a nakonec jsou všichni šťastní. Místní ňouma ale sympaťák není ani náhodou a suprovou slečnu sice potká, ale ta konstantně hopká daleko před ním a dojde mezi nimi jenom k pár letmým spojením. A jouda zůstává joudou. Zpátky k tomu konci. Jenže Sophia Coppola evidentně není cynik, takže dává našemu loserovi na konci naději (kdyby byla cynik, tak film skončí scénou, kdy náš jouda pomalu na nafukovacím lehátku vyjede ze záběru, střih, titulky). Ale proč ne, může se mi to nelíbit, ale je to Sophiin ňouma, ne můj. Navíc mu dává většinu filmu s humorem pořádně do těla (a jeho černému Ferrari jakbysmet). Takový hezky veselý film asi hlavně pro holky (ale aby se pánové nehněvali, tak tam mají dost pěkných, méně obečených paní). A pomalý, Sophia asi nakoukávala Tarkovského. :) Každopádně to je natočené skvěle, Stephen Dorff je správně joudovský, Elle Fannig je superroztomilá a ten konec...řekněme že si ho náš hrdina představuje, zatímco si na lehátku pluje....nikam. :) ()
Ztělesnění pravdy, že méně je ve filmu někdy více. Dlouhé statické scény, ve kterých se nic pořádně neděje, minimalistická prostředí a dialogy, a téměř chybějící soundtrack, ale ve výsledku mě to oslovilo mnohem víc (a především mi to sdělilo mnohem víc) než když v nějakém Bayovi nebo Emmerichovi všechno kolem exploduje a postavy hláškují jako by na tom záleželo jejich přežití. I tak je ale pravda, že když už se myšlenkově velmi podobná scéna opakuje popáté, zatouží divák po něčem novém, popřípadě se začne nudit. Stále se nicméně jedná o silný filmový zážitek, který nese na bedrech jemná a meditativní režie Sofie Coppoly a velmi dobré herecké výkony Stephena Dorffa a Elle Fanning. Lost in Translation i Virgin Suicides na mě sice zapůsobily o něco více, ale to nic nemění na tom, že ač Somewhere nemusí být úplně pro každého, jde o kvalitní film s osvěžující tématikou i zpracováním. 75% ()
Život umělce je na hovno. Ať žije rodina? ()
Príjemný malý film bez obsahu. Sofia rozpráva aké je to fajn stráviť čas s rodinou, i keď tá rodina je slávna, má svoje problémy a nie všetko v ich živote je dokonalé. Byť s niekým je totiž príjemnejšie ako byť sám. Film príjemne ubieha a našťastie neponúka pocit nejakého núteného sledovania domáceho rodinného videa. Naviac Elle a Stephan si sedia, sú uvoľnený a uveriteľný. Jednoducho taký malý pohodový filmík. ()
42% ()
Taky si myslím, že Somewhere není vykrádání Lost in translation. Je však pravdou, že některé prvky, motivy a témata mají oba filmy společné. Jak tu už psal někdo jiný, dlouhé záběry, chlad i odosobněnost mají svůj smysl, místy jsem se nudil, ale nakonec jsem uznal, že chápu, proč to bylo vyprávěno právě takto. Přeju si víc takových filmů, jen doufám, že příští film Sofie bude o někom jiném než o bohatém znuděném herci, myslím ,že tohle téma už totálně vyčerpala. ()
Radši někde jinde.Na jednu stranu je to vlastně dokonalé.Sonda do života osamělé a znuděné Hollywoodské hvězdy je nudná tak,že v hodinu a půl trvajícím filmu připadají jen některé scény delší než dvě hodiny.To nejspíš proto,že režisérka a kameraman si občas sami dali za kamerou dvacet a zbytek štábu je nechal spát a šel pryč,že jim na tu nudu serou.Trochu to zachranuje sympat´ák Dorff,kterého mi občas bylo líto,jak bezradně působil.Scénář to snad ani nemělo a výpovědní hodnota je čistá nula.Dokonalý příklad toho jak tvůrce vykrádá sám sebe.Celkově na mě,ale z režisérčina režisérství dýchá tak nebetyčná arogance (to co píše Renton),že to vidím na:'Ty mi taky !!' ()
Odnikud nikam. Škoda. ()
Sofia Coppola a její filmy. Vždycky něčím jiné. Nikdy si nejsem jistá, zda jsem pochopila všechno, co mělo být filmem řečeno. Ale Somewhere i přes jistou únosnou dávkou nudy se mi líbil. Donutil mě přemýšlet, že často život, který jiným možná závidíme, je ve skutečnosti jen prázdný a v podstatě beze smyslu. Elle Fanning výborná. Dávám tak 70% ()
To byla nádhera, tak holka má cit, nikdo jiný netočí podobně. ()
Velmi netradiční film o prázdnotě. Neobvykle pasivní – trochu jako by ani nepočítal s tím, že se na něj bude někdo dívat. A to je na něm to fascinující, co tvoří celou atmosféru a poselství filmu. Rozhodně stojí za to vidět. Nečekejte však, že se u něj budete bavit. ()
come into my heart http://www.youtube.com/watch?v=NS4DEmviwpk ()
Nemohu si pomoci, ale celých 100 minut se mi nepodařilo naladit na takovou vlnu abych si ty nekonečné záběry na Dorffa sedícího, ležícího, kouřícího, koupající ho se, v autě jedoucího, pijícího atd. užil. Ukrutně jsem se nudil. Znám styl Sofie Coppoly a věděl jsem co čekat, chápu jak to myslí, smekám, že se toho drží zuby nehty, ale navzdory hezkým záběrům, dobrému Dorffovi a skvělé Fanning, považuji tohle dílko za zbytečné, nemluvě o závěrečných sekundách, které až smrdí trapností... Dokážu si představit, že má umělecká dušička by ze Somewhere byla u vytržení před patnácti lety. Dnes ovšem nikoliv... ()
Asi by mi nevadilo, že Sofia Coppola až příliš opisuje ze svého skvělého filmu "Ztraceno v překladu", ostatně to provádí i Inárritu. Problém tkví v tom, že jakkoliv je snímek o úvaze, zda jdeme správnou cestou, je bez jakékoliv vnitřní dynamiky, která by posouvala a tlačila téma k očekávanému závěru. A zdlouhavé scény, kdy se kamera nemůže nabažit luxusního Ferrari, mě ničily. Ne kvůli značce, ale kvůli nulové vypovídající hodnotě. A tak je to i s celým příběhem. Jsem snad až moc kritický, ale v tuto chvíli mě přemohlo zklamání. ()
Jak nejlépe natočit film, aby popsal bezcílnost a nudu v životě hollywoodské hvězdy? Nechat diváka pocítit bezcílnost i nudu na vlastní kůži. Pro některé diváky může být taková podívaná ubíjející, málokdo jej bude chtít vidět znovu, ale i přesto bych od zhlédnutí neodrazovala. Ponaučení z tohoto filmu by mohla být prostá věta, sláva a peníze štěstí nepřináší, není li naplněn spokojenými a fungujícími vztahy. Hlavní hrdina se necítí šťasten, když je obletován médii nebo když pozoruje soukromou strip-show. Jedinými světlými okamžiky jsou chvíle aktivně strávené se svou dcerou, která však i přes povrchní nadšení z luxusu velice těžce snáší otcův životní styl a nestabilní zázemí. Hrdina jako by se stále točil v kruhu zoufalství (viz první scéna filmu), ale na samotném konci přecijenom svitne kousíček naděje tento kruh opustit, když vystoupí ze svého sporťáku a vydá se vstříc budoucnosti po svých. (kdyby byl film přecijenom svižnější, čtyři hvězdičky by dal) ()
Moc nechybělo a film jsem prospala. Občas mi přišlo, že hraju NFS a ne, že se koukám na film. ()
tento druh filmu moc lidi nepochopi a budou jim pripadat nudné, jenze ony maji sve kouzlo, v tom, co nam chteji sdelit a tady je sdeleni vice nez jasne krasne ()
na to aby som našiel nudnejší film sa by som sa musel veľmi snažiť. Keby to skrátili na 40 minut, stále by to asi bolo dlhé. Čokoľvek bolo na tomto fime dobré, nuda to prebila 30% ()
Po přečtění několika komentářů na csfd jsem se bál možné skutečnosti... a to sice, že Sofia Coppola bude režisérkou jednoho filmu. Po shlédnutí Somewhere vím jistě, že to je nesmysl. Krásná atmosféra, podobná jako v Lost In Translation a jak už u Sofiiných filmů bývá zvykem, nechybý ani vynikající hudba, která filmu dodává tu správnou příchuť. Škoda, že film nebyl o trochu delší...Jo a Elle Fanning je nejkouzelnější mladá herečka, kterou jsem v poslední době viděl! Silné čtyři! ()