Detektiv Dee a záhada smrtícího ohně

Ještě než se v roce 1546 samovznítil varšavský starosta, měli na přelomu 7. a 8. století podobný problém v Číně. Jenže Poláci neměli natolik schopného vyšetřovatele typu detektiva Dee, který samozapálení nejen dokonale osvětlil, ale k tomu všemu odhalil protistátní spiknutí a záhadu nejvyššího kaplana. Jak už to tak u Číňanů bývá, disponuje film pompézní výpravou, řadou bojových scén a neodmyslitelným poletováním padouchů i hrdinů. Co ovšem sikmoočkům nejde, jsou triky. Vidět to bylo zejména na ohni a i jelení atak byl směšný, ačkoliv působil mile. Příběh sám o sobě není nijak objevný a původce všech lapálií i méně zkušený divák objeví celkem záhy. Ta trnitá cesta k poznání pak působí zdlouhavě a po polovině mě film začal celkem solidně nudit. I tak ale zůstává Detektiv Dee celkem zábavnou podívanou, která neurazí. 50% (15.03.2014)

Nebylo to nijak špatné, až na toho generála Říše římské krátce před rokem 700 po Kr. A, i když klasické čínské historické filmy se mi zamlouvají o dost více a co se týče povahy a příběhů soudce Ti (nebo Dee jak zní anglický přepis) bych dala přednost té evropské van Gulikově knižní verzi, i tenhle film se mi, zejména po vizuální stránce, celkem líbil. (02.05.2015)

Tsui Hark je zpátky a ve formě. Zatímco jeho poslední filmy většina lidí moc dobře nepřijala (ačkoliv s nimi nemám problém), tak zde si myslím z toho všichni sednou na zadek. Tsui se rozhodl natočit si svůj spektál z dob dynastie Tang, a nejen, že tvrdě šlape kapacitám jako Zhang na paty, on je dokonce i kus vepředu! Soudce Ti má rozmáchlou šíři epické fresky, zajímavý detektivní příběh, skvělé akční scény, vynikající obsazení, zejména dvojka Andy Lau, Bingbing Li, občas probleskne i trocha humoru. Je to napínavé pohlcující, vizuální hody, mají ten správný hudební podkres. Prosím distributory, ať film zakoupí tohle patří na plátno, stejně jako Goemon. Pro ty kteří četli romány Van Gulika o soudci Ti, malá technická, to je původně čínská legenda sahající do sedmého století, původní čínské povídky, v sobě mají prostor pro mysteriózní náměty, kung fu souboje. Není to jen uhlazený detektiv s jasným logickým myšlením, jak ho představil Van Gulik. Ostatním doporučuji nekazit si to zatím ripem, který je už na světě, počkejte na lepší verzi. Konec oslavného hlášení. (17.10.2010)

Viděla jsem několik filmů natočených v době čínského výročí, aniž bych si často uvědomila důvod jejich vzniku, např. že jde o skrytou propagandu. Většinu z nich si znovu asi nepustím, "Hua Mulan" je zbytečně pohádková, "Confucius" sterilní, "Ochránci a zabijáci" odpudivě levicoví, atd…ale opravdu znechucená jsem byla jen jednou ("Jian guo da ye"). U příběhu detektiva Ti mi nevadí televizní vizuál, ani přemíra efektů, ale s tou loajalitou a smířením se na konci problém mám. Je jedno, zda si ho vyložím jako prosazení se ženy v mužském světě, poslušnost k diktatuře nebo prostě jen loajalitu k vyšší moci, závěr filmu prostě je poplatný politice. Škoda. Protože jako diváka mne v rámci žánru Tsui Hark nezklamal. (28.12.2011)

"V roce 690 se císařovna Wu stala první a jedinou ženskou vládkyní v historii Číny. O 15 let později na počest svého slibu detektivu Dee z trůnu odstoupila a .....“ Ale ne, na historický souvislosti zapomeňte! (Nebo je neberte tak vážně.) Slouží jen jako pozadí pro detektivku s kombinací mysteriózní černé magie a kung-fu, zabalené do digitálního až pohádkovýho vizuálu, který kazí snad jen mluvící kolouch, stopáž nebo létající kung-fu pasáže. Hark Tsui je zkušený tvůrce a já na jeho efektní pohádkovou hru přistoupil. Asi proto mám z čínskýho Sherloka Holmese solidní pocity. Asi tak na 3a½! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Viděl jsem vojenskou přehlídku na Rudým náměstí, na Letenský pláni a Pchjongjangu. Ke štěstí mi chybí už jen ta z roku 689! 2.) Jsem liberecký žhář! 3.) Chci vidět transfiguraci na čínskej způsob. 4.) Hledám holku, která se umí s bičem ohánět. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (14.02.2011)