Nezapomeň na mě

Když už film o osudové lásce, tak takhle. Robert Patizón sice pro mě asi navždy zůstane vrcholem nesympaťáka, ale role věčne vykuřujícího pobudy s krátkou rozbuškou mu tady jednoduše sedla. Žádná z postav není černobílá (možná jen Ally k tomu trochu inklinuje), zejména otec v podání Pierce Brosnana není vždy tím, čím na první pohled vypadá a příběh překvapí hlavně tím, že si na nic moc nehraje a prostě je přiznaným opusem o velké lásce, plný klišé, která ale díky jeho upřímnosti tentokrát ani trochu nevadí. Navíc velmi nečekaný a překvapivý závěr (takže pozor na spoilery), který si pro nás tvůrci připravili, těžko někoho nechá chladným a větší katarzi na závěr si jen ztěží dovedu představit. I když možná stálo za to to utnou o několik minut dřív (ale kdybych napsala kdy, tak prozradím pointu). Kéž by teenagerky slintaly nad tímhle Patizónem z "Remember Me" a ne nad tím vyšisovaným tupírem, to by bylo na světě krásně a kultura by ještě měla o něco větší šanci. (21.09.2011)

Ale notak! Spoilery nabitý komentář. Pattinson neumí hrát, v detailech dělal neuvěřitelné chyby, které se ve výsledku totálně podepsaly na celém filmu. Bože, vždyť jemu jsem nedokázal uvěřit ani otočku a chůzi pozpádku před svojí holkou. Děj je uspávající a hned ze začátku nabídne mega spoiler, který diváka těsně před koncem připraví o největší divadlo. Průměrně inteligentní divák, když hned na začátku přečte, že děj se odehrává v roce 2001 v New Yorku, napadne ho jediné - budou tam teroristé? Když cca. 15 minut před koncem začne režie cpát divákovi uspokojující obrazy, podmanivou hudbu a pocit, že všechno se krásně povedlo, každého napadne - co se teď posere. Když Brosnan začne naléhat, že schůzka se stane v mrakodrapu, nikdo už nemusí čekat na ten ŠOK, že je to Obchodní světové centrum, prostě mu to dojde. Zapojení 11. září bylo jenom pro jednu věc - diváka šokovat a nabídnout něco, co ani ve snu nečekal, pokud ale děj nabízí spousty náznaků, co se ve výsledku stane, je to podobné, jako střílet na pláži Omaha s petardama. Celý film hodnotit nejde, protože ten byl jenom vata, která předcházela konci, vsadím se, že původní myšlenka byl konec filmu a to ostatní se domyslelo až potom a dle toho to také vypadalo. KDE BYLY KURVA EMOCE? Žádné zabroukaní na citlivou strunu, nic, tupý Pattinson s výrazem upíra ze Stmívání a zde naprosto nesympatická Ravin, která nedokázala zahrát ani zamilovanou. Slabé, ale za konečný nápad 55% 25.07. 2010 (25.07.2010)

Na herecké obsazení nemohu říct ani půl slova. To se mi totiž líbilo ze všeho nejvíce. Robert Pattinson se odpoutal od Twilight, Emilie de Ravin hrála lépe než ve Ztracených a Pierce Brosnan mi vůbec nepřipomínal Jamese Bonda. Trošku zklamaná jsem ale ze scénáře, od kterého jsem čekala mnoho. Za necelé dvě hodiny se vlastně nic velkého nestalo. Ano, konec byl velký, ale předešlých 100 minut nezachránil. Proto hodnotím jako mírně nadprůměrné drama (3,5*) a věřím, že příště si střihne Pattinson něco lepšího. (30.06.2011)

Jsou mladí, jsou krásní, uvnitř však zranění, zžíráni traumatem ze ztráty blízkého člověka. Hříčkou osudu se seznámí a zamilují, dvě bytosti ztracené v newyorské šedi, a navzájem si prosluní své životy. A když to už už vypadá, že se všechno v dobré obrátí, když se svět zdá konečně barevnější a traumata po boku milované osoby snesitelnější, přijde jedno osudové ráno... Ne, pane režisére, nebojte se, na ten zážitek, který jste mi svým filmem zprostředkoval, na to mrazení v zádech v přetopeném kině, na ten čistý zásah do srdce určitě nezapomenu. Nechci. (08.04.2010)

První komentář po roce a Rememer Me? Přiznávám, že když jsem se rozhodla si promítnout tento kousek z dílny Allena Coultera, neměla jsem příliš velká očekávání. Robert Pattinson mi je čímsi ne příliš sympatický už díky Twilightu, a tudíž ve mně film už od prvního spatření propagačních plakátů vyvolával dojem laciné a fádní mainstreamové cetky. Pravda je ta, že jsem ani netušila, že Remember Me tu má pěkných 77%. Po mých počátečních skeptických myšlenkách jsem ale od prvních scén filmu byla mile překvapená. Snímek se zprvu jevil až skoro nadprůměrně, ale pak příběh zabředl přesně tak, jak jsem očekávala. Předvídatelný, prvoplánový scénář, ale nevím proč, v tomhle případě mi to nevadilo. Asi jsem si chtěla jen pustit něco oddechového, co ani neurazí, ani nijak zvlášť nepotěší. I toho Roberta jsem tam snesla, ačkoli se mi jeho styl hraní jeví jako značně nepřesvědčivý a jeho věčný trpitelský výraz mne irituje. Jinak jsou herecké výkonny zdařilé. Taťka Brosnan coby "krkavčí otec", mladičká Emilie de Ravin už není Lost, ale vy se pomalu ztrácíte v jejích až hypnotizujících modrých očích, ovšem nejhezčí výkon zde podle mého názoru předvádí talentovaná sestra hrdinně čelící stupidním spolužačkám ve škole. Celkově mě film nijak hluboce nezasáhl, ani při závěrečných scénách z tragického okamžiku, který se navždy zapsal v lidských dějinách, i když to je možná mým prohlubujícím se cynismem :-D Překvapilo to, bylo to milé, s příjemným piánem a plakáty Amnesty International na zdi. 3* a víc ani ťuk. (26.02.2011)