Spolubydlící

Film je sice označován jako horor, ale mně to tedy rozhodně nepřišlo. Kromě finální scény (ta obsahovala klasické vyvražďování, které se objevuje v teenage hororech) to byl vlastně psychologický thriller. Kdybych ho viděla před pár lety, asi bych dala o hvězdičku míň, ale teď – když je takovýchto klasických „hororů pro mladé publikum“ pomálu, musím počet zvýšit. (29.05.2011)

Tak to bysme měli, slušnej psycho thriller, kterej mě rozhodně neurazil. A vlastně ani nenudil. Spolubydlící začne dávat hodně rychle najevo, co si kdo může k její kámošce dovolit. A vcelku brzo je i jasný, o co tam vlastně jde. Průběh byl víceméně tuctovej, ale i tak dokázal navodit nepříjemnou atmosféru. Ale o horor se nejednalo. Obě holky navíc vypadaly víc než dobře, což je jedině ku prospěchu. Škoda Rebeccy, kdyby to měla v hlavě v pořádku, tak jí to s úsměvem fakt slušelo. Chudáci, její rodiče, takovýho jmění a není to komu přenechat. Možná jsem od toho čekal i větší hrůzu, takže za mě OK. (20.03.2020)

Dobře, přiznávám, že kdyby nebylo mé oblíbenkyně Leighton, tak o tomto filmu nejspíš ani nevím, a tudíž bych ho ani neshlédla. Ale jsem opravdu ráda, že tu hraje, protože film se mi vážně líbil. Bylo to zajímavé od počátku do konce, a to i přestože je to klasická šablona ala na koleji řádí vrah. Když se potom k Leighton přidá další vynikající herci, skvělá kamera a na 1 vybraný soundtrack, nemůžu jinak než hodnotit 4 hvězdami. Btw. Horor to vážně nebyl, spíše lehce napínavý thriller. (26.05.2011)

Spolubydlící není ani horor, ani thriller, není to prostě nic. Naprosto mizerný a předvidatelný scénař. Režisér asi nevěděl jakým směrem chce, aby se film ubíral. Doufal jsem aspoň v průměrný thriller, ale tohle byl těžký podprůměr. Herecké výkony rovněž katastrofa. Casting na americké horory asi probíhá stylem : Projděte se v plavkách a kdo má lepší postavu, toho vyberem. (12.05.2012)

V době, kdy Sandra Bullock dostane během jednoho roku jak Oscara, tak Zlatou malinu, je možné už prakticky všechno. Třeba i to, aby nám tvůrci nabízeli stále ty stejné látky. Nejklasičtější z klasických. Ale budiž. Koleje na amerických univerzitách vypadají tak, jak u nás nebudou ani za deset let, knihovny jsou zase plné temných zákoutí a mezi nimi se pohybuje poblázněná dívčina, s kterou si nemá kdo hrát a která nesnese, že její spolubydlící chce naopak randit i s jinými. Jenže na plátně se toho jinak moc neděje, bez odboček si to šlapeme do předvídatelného finále, z usnutí vytáhne tak maximálně sympatické cameo Billyho Zanea. Všichni samozřejmě vypadají skvěle, překvapivě ani nehrají špatně a divák? Ten vlastně není tak úplně naštvaný.. (02.04.2012)