Snížit se

Zvláštní, zvláštní, zvláštní. Teda - hlavně, když si nečtete popisek zezadu na krabičce DVD. Prapodivných samotářských postav už tady bylo (a ještě bude) - a happy obratů (všichni se ho bojí - obrat o 180° - nakonec si ho všichni oblíbí) taktéž, a přece mě ten film nutil zůstat až do konce (atmošku třicátých let v Tennessee se filmařům povedlo zabít kupodivu až na konci songem, který se k příběhu hodí asi jako když žvýkačku přilepíte zespodu na židli). Snad to bylo příběhem, který si i přes lehko předvídatelné chování a motivace hlavních postav dokázal najít skulinky a dostal se za moje (zřejmě) příliš jednoduché smýšlení, snad to bylo atmosférou třicátých let (tu já ráda) a nebo, prostě a jednoduše "it was magic". Murrayovy komické schopnosti a Duvallovo uvěřitelné "ustřelím ti hlavu" - kdo že tady dělá komu pohřeb? Vlastně pořád nevím, která postava mě bavila víc (když škrtnu mladého pomocníčka, který byl tak prvoplánově hodný a skvělý a hollywoodský, až bych brečela) - myslím, že Murray má pořád lehce navrch. Přece jen, ty jeho hlášky a úlisný obchodnický výraz, popřípadě kamenná tvář... Když čekáte jednohubku a dostanete jednohubku, jste v klidu. Já víc nečekala. (03.09.2012)

Až neskutečná intenzita vměstnaná do výkonu Roberta Duvalla. "Život, smrt a to strašné místo mezi tím". Minimalistická & čistá práce. Tohle je FILM. Neochvějně jdoucí svým vlastním (želvím) tempem k předem vytčenému a jasnému cíli. Úžasné. P.S. To, že je Get Low občas vtipné (takovým jemným, nevtíravým způsobem), neznamená (IMHO), že by mělo být řazeno mezi komedie. (03.04.2011)

Dlouho jsem se nesetkal s filmem, který se táhnul jak důchodci pro důchod, ale pořád jsem na tom filmu viděl něco zvláštního, že jsem ho prostě musel dokoukat do konce. Get Low není nic velkýho. Jenom má divně tajuplnou atmosféru, což je docela zvláštní, protože film sám o sobě zase tak divný a tajuplný není. Jasný, je v něm jedna otázka, na kterou čekám celý film, ale takový otázky filmy mají skoro pořád. Každopádně jsem se bál, aby mi ten film vůbec něco řekl, a nakonec řekl. Celou dobu jsem tak žil v nejistotě a ve výsledku jsem zase až tak zklamanej nebyl. Jak často člověk potká film, který se odehraje v americkým vidlákově ve 30. letech a ještě s tak zajímavým nápadem, jako právě objednávka vlastního pohřbu? (19.03.2011)

Hodina a půl čekání na velkolepé odhalení a následné zklamání. Takové je sto minutové Get Low v jedné větě. Upřímně, takhle vypadá po všech stránkách (hudba, kamera, herecké výkony) výborně natočený film s nulovým dějem. Až do posledních deseti minut se nic neděje, postavičky prakticky jen byrokraticky zařizují věci týkající se pohřbu, zatímco je divák neustále ujišťován, že až konečně k pohřbu dojde, dozvíme se o hlavním hrdinovi o něco více než to, že je to zarostlý samotář. Drama či komedie? Ani náhodou. Ale pokud náhodou hledáte film, kde si můžete pustit posledních deset minut, aniž byste přišli o cokoliv z dějové zápletky, vřele Get Low doporučuju. (26.01.2011)

Zcela jistě podhodnocená záležitost. Ano, děj se mírně táhne a je vlastně kompletně popsán v obsahu. Celý si jej přivlastnil tradičně skvělý Robert Duvall, jemuž příjemně sekunduje funebrák Bill Murray a skvělý černý pastor Bill Cobbs. Film je o dávné zlé údálosti o jejíchž verzích si městečko s děsem šeptá když se jednoho dne Felix Bush zjeví se svojí drožkou na hlavní ulici. Chce si zařídit svoji pohřební párty, ale chce u toho být živý. Je zván každý, kdo mu o něm poví nějakou tu hrůzostrašnou historku. Pastor ve městečku s pohřební párty nemrtvého nechce nic mít a tak se příležitosti chopí místní majitel pohřebního ústavu Bill Murray. Je to navíc jeho poslední šance před krachem, protože na rozdíl od Chicaga, kde lidé vědí jak zemřít a nechávají se zastřelit, přejet autem či utonou, ve městečku nikdo neumírá a všichni se těší dobrému zdraví. Což je ovšem pro pohřební ústav zásadní problém.... Nevadí mi, že se ve filmu prakticky nic nedělo. A nevadí mi, že na to nicnedělání byl nasazen Duvall. Naopak tahle lidská role starce obtíženého výčitkami mu skvěle sedla. K tomu připočítávám krásné záběry podzimních lesů a Ameriky dvacátých let podbarvené příjemným dobovým soundtrackem. * * * * (09.02.2012)