Zátoka

Výše se uvádí "krimi", ... nechápu důvod. Jako dokument s prvky napětí je to opravdu skvělé a jako veřejná obžaloba lidstva dokonce výborné a smysluplné. Jíst musíme, to je nepopíratelné, ale hromadně vybíjet kvůli svým nenasytným peněžním účtům zrovna nejinteligentnější mírumilovné tvory podmořského světa je odporné a naprosto neospravedlnitelné. (23.07.2012)

Plně souhlasím s názorem, že pokud jíme (třeba i v nepatrném množství za rok), ryby, drůběž, nebo cokoli z jakéhokoli živého tvora, tak máme s tímto obecným problémem (tady extrém, vraždění delfínů bereme jako vraždění lidí, i když na to vraždění lidí jsme si již víceméně zvykli...),taky co do činění. Ric O'Barry je skutečný hrdina. (21.03.2010)

"Delfíní úsměv je největší iluzí přírody." Zhovadilost japonských rybářů je všeobecně známým faktem, stejně jako podplácení ostrovních států Japonskem či legendární neschopnost mezinárodních organizací přejít od nekonečného tlachání k činům. Informace o kontaminaci delfínů pro mne však byly dosud utajovanou skutečností. To, co jsem viděl, mi samozřejmě nebylo po chuti, ale tak nějak jsem měl pocit, že jsem tlačen k slzám a očividná snaha autorů rozbrečet na povel co nejvíc lidí mi byla chvílemi až nepříjemná. Nikdy jsem nebyl odborníkem na Delphinus delphis ani další ohrožené druhy, ale na důkaz souhlasného vzdoru nepoctím žádné delfinárium svou návštěvou a sousto rtuťovitého masa rovněž škrtám z jídelníčku. (13.06.2012)

The Cove je nepríjemným dokumentom o jednej nepríjemnej zátoke, s fest nepríjemnými japončíkmi a nepríjemným obsahovým a filozofickým presahom. Tá jednostrannosť a radikálnosť mi nevadila, pretože vysvetlenie odznelo v dokumente - "ak sa nevie vyriešiť tento problém, nemá cenu sa tým zaoberať globálne", čo je argument, ktorý beriem. V tomto prípade už len ostáva veriť, že nejaký delfín tu po cca 20 rokoch ostane a že tento dokument bol aspoň určitou hybnou silou k napraveniu istých vecí. Trochu viac "moorovské" ako by sa patrilo, ale inak vynikajúce a záslužné. (15.04.2010)

Další z mnoha důkazů, že lidská rasa nemá na této planetě co dělat. Chováme se jako dítě na pískovišti. Bez rozmyslu zacházíme s naší matičkou Zemí jako s hračkou, která, když se rozbije, budeme mít další, se kterou si můžeme hrát. Ale je nad slunce jasnější, že další šance nebude. Pro mně osobně je příšerné sledovat lidskou hloupost, podporovanou touhou po moci, zisku nebo jen takovou tu čirou a bezdůvodnou. Tento snímek je zaměřen na lov kytovců u japonských břehů. Uvidět znamená uvěřit, tedy není třeba další komentář. Povinné pro všechny, kteří mají v hlavě mozek a občas ho i použijí. Když už to nemůžeme zastavit, alespoň vědět o tom a mluvit má smysl. 90% (24.04.2016)