A Midsummer Night’s Story
Režie:
Zdeněk ZydroňKamera:
Jiří KolínHudba:
Petr UlrychHrají:
Pavel Zedníček, Václav Postránecký, Ján Kroner ml., Július Satinský, Karel Vochoč, Oldřich Vykypěl, Ladislav Křiváček, František Řehák, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Vysloužilý voják Martin se po dvanácti letech služby vrací domů. Cestou se zastaví v malé valašské dědine, kterou ovládá lakomý a bezohledný fojt s pomocí podlézavého drába a místního faráře. Martin se stává svědkem toho jak pro pár dlužných grošů sebere vdovci Kryštofovi a jeho pěti dětem jedinou kravku, jak zapírá zaplacení dluhu Jury a Juříčka, které pak nutí pracovat ve svém lese zadarmo, jak upírá dědický podíl svému bratrovi Štěpánovi, zamilovanému do půvabné Aničky. To všechno Martin nechce nechat jen tak a proto se rozhodne vesničanům pomoci a fojta ztrestat. Zanedlouho se ve vesnici začnou dít podivné věci a fojt má stále větší strach, že za vším je čert. Místo něj se objeví Martin s lstivým plánem, jehož hlavní součástí je recept na sekyrkovou polévku.
Pozapomenutý snímek zpracovává valašskou lidovou pohádku o vojenském vysloužilci, jenž chytře nápálí hloupého, ale o to zištnějšího chamtivce. Zadání je jednoduché i přitažlivé - jak uvařit ze sekyrky polévku - avšak zpracování přes náběhy z folklórnímu ladění zůstává hodně neumělé, málo zajímavé.
(oficiální text distributora)
Recenze (34)
Hezká hudba, hezké umístění příběhu. A proto je velká škoda toho děje. Ten nedokázal diváka upoutat. Tedy mne vůbec. Nebyl jsem „vtažen“, abych se účastnil. Mi to připadalo celé takové roztěkané, z každé postavy kousek, ale žádný celek. Tímto směrem se to tedy jaksi nepovedlo, a to tak, že vůbec. Přesto dávám čtyřicet. ()
Neprávem opomíjená pohádka, kterou jsem měl právě možnost shlédnout po velmi dlouhé době. Škoda, že ji nedávají častěji místo některých slátanin, kterými nás krmí naše televize každý rok o vánocích. Pěkná hudba z prostředí Valašska, exteriéry a okořeněno vtipem, to vše vytváří příjemnou atmosféru. Více starších povedených pohádek by opravdu našim televizním obrazovkám neškodilo. ()
Další dobrý film pro mládež zlínského studia z 80. let. Mé milované Valašsko s atmosférou, která jako by přišla z mého milovaného Lotyšska. Nádherná příroda, nádherná hudba a Václav Postránecký, který, jak už poznamenala natalanka, "jakoby se na Valachách narodil"... Hudba tím spíš vyniká, že má mnohem lepší znělost a akustiku než hudba z většiny pohádek, které se odehrávají na Moravě - zní, jako by se opravdu rozléhala po horách. Autoři nejspíš měli Valašsko rádi a něco o něm věděli. Moje rodina z Valašska pochází. Byl to kraj, kde poddaní často povstávali proti vrchnosti, a já se vždycky přistihnu, že se hrdě ušklíbám při slovech "pokory v nich není..." Pokud máte náladu na klasickou pohádku, na tuhle nekoukejte. Ale pokud byste se rádi podívali na milý, jednodušší, pomalejší, ale ne "sladký" film se silnou amosférou, je tenhle to pravé ořechové. První záběr na Beskydy, hudba, Václav Postránecký přeskočí ohradu - a vy už budete chycení. ()
Nádherná Valašská pohádka s nezapomenutelnou atmosférou a mým velice oblíbeným hercem Karlem Vochočem v roli lakomého fojta. Skvělá je i dvojice Pavel Zedníček a Július Satinský. K naprosté dokonalosti filmu dodává hudební doprovod Petr Ulrych se skupinou Javory. Krása!! Pohádka svatojánské noci je nádhernou atmosférickou podívanou, podobně jako pohádka O statečném kováři. Zdeněk Zydroň už bohužel dál nic nenatočil. ()
Jedna z nejkrásnějších pohádek, která u nás mohla být natočena a myslím, že by měla být ukázkou, že se v Československu se točily pohádky s velkým P i bez přehnané pomoci techniky, kterou zde plně nahradila krásná příroda, hudba, zvyky, kroje a herci . U mě má tato pohádka své místečko, Valašsko zbožnuji a hudbu Ulrychových jakbysmet. Co na těch amerických koninách ty dnešní děti vidí??? ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Film byl natočen ve spolupráci se souborem Vsacan ze Vsetína a Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. (Prochy38)
Reklama