Život po životě

Tři dějové osy, z nichž se každá odehrává na jiném konci světa. Dvě masově katastrofické události, které příběh náhle protnou. Jedna scéna s Derekem Jacobim, která mě nesmírně potešila, protože mám pocit, že mu za měsíc před jedním glasgowským divadlem budu říkat přesně to samé co v tomto filmu Matt Damon. To vše zabaleno do několika silně subjektivních pocitů, kvůli kterým mám ten film už po prvním zhlédnutí ráda a kvůli kterým ho ani nepovažuji za nudný. A to i přesto, že si moc dobře uvědomuju, jak v porovnání s některými Eastwoodovými staršími filmy musí působit nevýrazně nebo že ta modrá barva v hodnocení mu náleží asi stejně automaticky jako i plakátu. Jenže... Hereafter mě donutil zamyslet se. Ne nad posmrtným životem, ale nad několika tématy, kterých se film jen lehce dotýká. Třeba nad tím, zda výběr životního partnera nejde lehce mimo nás, když se dáme s někým dohromady jen proto, že nás třetí nezávislá osoba prostě hodila do stejné pracovní skupinky. Ne za děj, herecké výkony nebo zpracování, ale za to, co jsem si z tohoto filmu vzala, dávám Hereafter čtyři hvězdy. (31.01.2011)

Je až s podivem, jak člověk, který mě před 2 lety uhranul emotivním Gran Torinem, mě může tak solidně uspat pomocí tohodle chladného a nudného filmu. Scénář je o ničem, celé to putuje od nikud nikam, postavy jsou nezajímavé a herci jedou na volnoběh. Jediná Bryce Dallas Howard tady hraje dobře a donutí probudit z herecké apatie i Matta Damona. Eastwoodovi to navíc celé vůbec nesedlo a i když tam místy probleskne jeho styl, tak většinu času to působí až příliš rutinně a neoriginálně. Velké zklamání. (25.03.2011)

Zrovna dneska v Rusku spadlo letadlo s nějákýma našima hokejistama. Takže mi ŽIVOT PO ŽIVOTĚ celkem sedl k tématu dne. Clint nevyměkl, ale zestárl a tak si řekl, že si povinou důchodcovskou rozvahu o smrti rovnou natočí a předhodí, po jeho filmech lačnícímu, publiku. Stylový úvod se spláchnutím vlnou (tahle geniální scéna musela ukrát největší kus rozpočtu) pokračuje konverzačním dramatem tří lidí, jejichž ostud se (nečekaně) protne a všechno to tak nějak v pohodě skončí. Snímek je nacpaný výbornými hereckými výkony, jen scénář je někdy trochu moc užbleptaný. (07.09.2011)

Na film se dá pohlížet všelijak. Není to žádná strhující story s podlézavými fakty, jak jsme tomu často svědky u filmů podobného typu. Není to ani nijak strhující filmařina, u které se nepodíváme na hodinky. Což chápu, že odradí spoustu dnešních recipientů. Nicméně je potřeba se zde podívat na kolonku "řežie" a tam se nalézá jméno Clint Eastwood. Čili jak tomu za posledních pár let bylo zvykem, Clint si dává filmařsky na čas a i tento kousek se nese ve velmi pomalé, sugestivní atmosféře s velice civilně hrajícími hlavními představiteli. Překvapí strhující sekvence v prvních minutách a neuvěřitelně "vystajlované" romantické scény ve finální části snímku. Eastwood je těžký melancholik a romantik. Jinak by nemohl tak geniálně dávat důraz na přesně ty správné detaily na vteřinu přesně. Bohužel můj dojem kazí prostřední část filmu, která se kupředu sune jednak možná až velmi pomalu, ale hlavně tam není moc bodů, které by zaujmuly. Posouvání celé struktury děje kupředu je tedy tak značně nezáživné. Výtečný začátek a konec. Eastwood ovšem stále umí a Cécile De France je podle všeho naprosto strhující osobnost. (18.07.2011)

Postupné odchádzanie do dôchodku býva aj takéto - pomalé, lineárne, sentimentálne a unavené. Už to tak raz proste je a treba sa s tým zmieriť. A tak to Eastwood robí a ja aspoň môžem povedať, že som spokojný, že sa nedal na pretvárku a nepokúša sa o viac, než film je. A robí to tak poctivo a dôsledne, že som mu sám podľahol. 75% (22.04.2014)