Sedm epoch rocku

Ako človek, ktorý má radšej hudbu ako film sa teším z takýchto dokumentov a BBC spravila fakt skvelú prácu............ Ale mám pár výhrad: história rockovej hudby je komplikovaná, jednotlivé štýly vznikali postupne, prelínali sa. Neboli to izolované svety a práve často to vyznelo ako keby boli. Možno to bolo kvôli skromnej stopáži 49 minút kde sa zmestili len tie najdôležitejšie udalosti, naj interpreti a už sa nedostalo na širšie súvislosti a na zrod, na ostatných interpretov a ich miesto v rámci ostatných smerov. A ako celok z toho vyšlo 7 škatuliek, ale ono to nebolo také jednoduché. A ešte jedna výhrada, natočilo to BBC a niekedy sa prejavil ten anglický syndróm pupku sveta a niekedy sa zdá, že všetko dôležité sa odohrávalo Anglicku............. Ale čo sa týka dokumentov o hudbe, nespomínam si, že by som videl niečo lepšie alebo niečo, čo by sa venovalo hudbe tak zoširoka ako 7 rockových vekov............... Mimochodom, číslo 7 je krajšie ako 6 alebo 8, že? (19.03.2010)

Strašně moc důležitých kapel a sólistů nebylo ani zmíněno. Opravdu si tvůrci seriálu myslí, že Velvet Underground hráli art rock, nebo že Police byli stadionový rock (hráli sice na stadionech, to ano...)? Tak jsme si je všechny pěkně zaškatulkovali, rozebrali, ba i pochvalně-nadšenecké ódy zapěli, leč skutečného kontextuálního zhodnocení a také hudby bylo občas pomálu. Úroveň jednotlivých dílů byla hodně nevyrovnaná, navíc rock je hudba živelná, tudíž jeji atmosféra a energetický náboj nejsou televizním médiem zcela přenositelné. Ale jo, setkání se starými dobrými kamarády vždycky potěší. Děkuji, bylo to milé a na poměry ČT takořka revoluční. (02.04.2010)

Jak moc jsem se na tenhle seriál těšila, tak moc mě po pár dílech zklamal. Příliš povrchní, občas příliš na přeskáčku a zrychlené, hudebníci a jejich rozklady až moc často zůstávají jen u samochvály a pietních vzpomínek, čekala bych trochu hlubší zamyšlení...ale třeba se ještě následující díly vytáhnou? Zatím za tři. Po stadionovém dílu (jediným kriteriem úspěšné kapely jsou vyprodané stadiony, U2 se stali slavní díky tomu, že Bono tančil s dívkami z davu) a alternativní hudbě (půlku dílu věnovat REM?? Vynechat tucty zajímavých jmen a vysvětlit, že Pearl Jam prostě měli smůlu, protože nedokázali napsat takovej hit jako Nirvana?) snižuju na dva. Resumé - seriál sjel výhradně po známých a populárních jménech s tím, že tu nenápadně tu nápadněji se nám snaží vnutit, že základem a smyslem existence hudebních kapel je dobýt americký trh, oslovit masy a vyprodat stadiony. Tak tudy ne, přátelé...jdu poslouchat opravdouvou muziku. (23.10.2009)

Zprvu mi vadila absence objektivity (resp. neusilování o ni) – ke slovu jsou pouštěni převážně ti, kdo byli přímo „v tom“ –, ale pak mi došlo, že s odstupem by ono vyprávění pozbylo své poutavosti a my bychom přišli o možnost slyšet o vzniku rocku a jeho odnoží od těch, kdo jej sami (spolu)stvořili. Jako fanoušek filmový závidím fanouškům rocku, že jejich Bezstarostní jezdci, zuřící býci trvají skoro sedm hodin. Apendix: rád bych pro srovnání viděl ještě rozsáhlejší a údajně do větších detailů zacházející Historii Rock 'N' Rollu. (31.10.2009)

Fandovi ukápne i slza..., jak skvělé dřív bývaly doby, fňuk. A je úplně jedno, jestli byl zrovna rok 1977 a Sex Pistols, nebo rok 1995 a Oasis. Že se dokument soustřeďuje jenom na britské kapely mi vůbec nevadí, ostatně koho zajímá Amerika s těmi svými smradlavými hippísáky? Odpověď A je správně: smradlavé hippisáky. (hehehe) UK music rulezz! (24.06.2011)