The 300 Spartans
Režie:
Rudolph MatéScénář:
George St. GeorgeKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Manos HatzidakisHrají:
Richard Egan, Ralph Richardson, Diane Baker, Barry Coe, David Farrar, Donald Houston, Anna Synodinou, Kieron Moore, Laurence Naismith, Charles Fawcett (více)Obsahy(2)
Co dokáže hrstka statečných, když se odmítne podřídit tyranii. 300 Sparťanů proti obrovské přesile perské armády... Bitva u Thermopyl představuje jednu z nejslavnějších událostí řecko-perských válek, která se zapsala do dějin díky mýtu o nevšedním zvratu, kdy 300 spartských válečníků obětovalo svůj život při obraně Thermopylské soutěsky za svobodu celého řeckého národa. Stejnojmenný historický snímek z roku 1962 se odehrává roku 480 př. n. l., kdy perský král Xerxés I. zahajuje jednu z nejrozsáhlejších vojenských operací starověku, jejímž cílem bylo potrestat Athéňany a Sparťany za jejich vzdor vůči moci perské říše. Vládce obrovské otrokářské říše se vydává se svou nespočetnou armádou na válečné tažení s cílem zcela zničit řecké nezávislé státy, které představovaly jediné ostrovy svobody v tehdejším světě. Xerxés si předsevzal, že naplní sen svého otce o jednom světě a jediném vladaři. Právě v ohromném početní převaze jeho barbarské armády by měla spočívat síla, které běžní smrtelníci nedokáží vzdorovat. Mezi zástupci jednotlivých řeckých měst nepanuje shoda, jak této drtivé nepřátelské síle vzdorovat. Spartský král Leónidás (Richard Egan) vnímá, že ve vážném ohrožení je samotná existence Řeků jako svébytného národa a vybízí k rychlé obraně země před perským králem. Musí se však podřídit rozhodnutí spartské rady, která odmítá válčit během náboženských slavností. Statečný Leónidás proto neztrácí čas a vyráží se svou osobní stráží čítající 300 mužů zaujmout obranné pozice v úzkém průsmyku u Thermopyl, který byl vybrán jako nejvhodnější místo ke střetu s perskou armádou. Tímto odvážným vojenským manévrem se navždy zapíše do dějin a mýtů jako ten nejslavnější a nejstatečnější řecký král. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Se štítem nebo na štítu... Dic, hospes, Spartae nos tic vidisse iacentes dum sanctis patriae legibus obsequimur. Pro mě o dost lepší zpracování než mi nabídla novější verze. Neboť tehdy se ještě točily historické filmy a ne komiksy nebo videohry... Akorát Česká televize se teda překonala, včera Thermopyly, dnes Alamo... Co nám připraví zítra? ;-) ()
Znáte film 300: Bitva u Thermopyl ? Víte že je natočen podle komiksu ? Autor komiksu Frank Miller čerpal inspiraci pro jeho napsání právě v tomto filmu. Stejně jako ve snímku 300, i zde sledujeme Thermopylskou bitvu z pohledu Sparťanů. Tentokrát se ovšem jedná o mnoho reálnější a historicky přesnější pohled. Ocení především milovníci historických filmů. Věřím že i ti kterým 300: Bitva u Thermopyl moc nesedla. ()
Skvělá výprava, jo jo jo, už jsem se rozplývala, no a posledních deset minut filmu mě velmi zklamalo. Zabijeme Xerxese, půjdeme na to, houf vojáků, šmik šmik a skoro nepostřehnete, že Leonidase zabijí.Co to sakra bylo za konec jinak velmi dobrého filmu, to jsem fakt nepochopila. Škoda. ()
Film jsem si pustil v televizi již z následující utkvělou představou: V roce jeho vzniku jsme v dějepisu šesté třídy u učitele Kroupy (jméno jen jako doklad paměti) jsme probírali řecko-perské bitvy. Nakonec jsem je "přednášel" sám, zatímco on pochrupoval za katedrou. Dostával jsem jedna podržená s hvězdičkou (takový úspěch jsem za svého 20letého studia již nikdy nedosáhl). Co se týče Thermopyl se můj příběh odehrával v horách, šlo o skutečnou horskou soutězku, do néž se vešlo jen pár vojáků; také tu nevystupoval Keep-Smiling Leonidas, ale brutální bojovník, který je napružený rozhodnutím spartského senátu a deprimovaný zradou (kozí stezka) místních, za něž bojoval. Ani Xerxe jsem nelíčil jako náladového podivína, nýbrž jako prozíravého, byť megalomanského nájezdníka. "Nesmrtelní" jsou Sparťané (viz stadion na Letné), zatímco perští "Nesmrtelní" se rozplynuli v niveč. ()
Výborný historický epos,ktorý sa drží historických faktov.Historický fakt je jedná stránka a historická presnosť druhá stránka.Celý film je praktický zameraný na vojnu a boje.Vojna tú hra veľmi dôležitú úlohu,viac ako v takých historických eposoch ako napr.Ben Hur a pod.Zo začiatku má film pomalé tempo ale potom sa rozbehne.Je to jeden z najväčších príbehov v dejinách.Zároveň je to aj príbeh odvahy,vernosti a ideál smrti.Prirovnávanie k filmu 300 čo sa týka námetu beriem,ale prirovnávať ho ktorý je lepší nie.Je medzi nimi veľký rozdiel,čo sa týka roku výroby,ale aj peňazí,aj viac skúsenosti a iných technických možnosti. ()
Snyderovo-Millerovic 300 je samozřejmě někde jinde.Fakt nesrovnávat.Zatímco 300 je jen a pouze dobře udělaný komiks kdy historický pokřivěniny (často i zhovadilosti) jsou každýmu u zadku,tady to mimo toho hýro a dobrodrůža i docela snaha o jakž takž odvyprávěný příběh jak to možná bylo(ovšem dialogy mezi Themistoklem a Leonidem-prča největší,aneb zkratka především-já su toprý fójak a já zas rozumbrada politik,ug ug,- no a ty sparťanský dresy????,to určitě! -až na štíty v podstatě obšlehnuto od vzoru římský legionář,-to se fakt v produkci nenašel nikdo,aby jim řek že se tehdy chodilo do boje s kulkama ve větru vlajícíma?,asi ne řek). I tak ale dobrý. ()
Bitva u Thermopyl má jistě na svou dobu co nabídnout. Nicméně z mého současného pohledu je drobet zdlouhavá, postavy monotónní až nezajímavé a bitvy, ač skutečně velkolepé, působí místy neprofesionálně, jakoby je tvůrci s komparsem spíchli za jedno odpoledne. Přesto však – a to opakuji – jde na rok 1962 o epické, historicko válečné drama, které právě v bitvách má svou silnou stránku. Chemie mezi postavami zde nějak výrazně nefunguje, každopádně na ten průměr snímek určitě dosáhne. 65% ()
Klasický americký "historický" veľkofilm, ktorý mi pripadal dosť pritiahnutý za vlasy. Pravdu povediac pozrel som si to len kvôli tomu, že sa týmto filmom inšpiroval Frank Miller k vytvoreniu svojho komixu 300. Asi si povedal, že takú skvelú látku zvládne oveľa lepšie a aj zvládol. ()
Mnohem lepší než ta novodobá CGI sračka. Xerxes je hodně vymaštěnej a ze strategickýho hlediska pokurvý všechno na co šáhne, hlavně že mu ve stanu tancujou polonahý kurvy, to ho zajíma. Za to Sparťani mají odvahu, strategii a svou svobodu, za kterou se nebojí dát život. Závěrečnej masakr to jenom potvrzuje. ()
Co si budem nalhávat, je to nuda. Richard Egan jako Král Leonidas neotevře pusu aniž by mu z ní nevypadlo klišé. No těšil jsem se i na velkolepé bitvy, ale bohužel taky zklamání. (styl "heleťte, tak na tuhle stranu pujdou ty s těma kartáčema na hlavách... noo, ty v tom červenym noo... a tady budou ty s těma špičatejma helmama... jo jo, asi taak- no a kluci, až dám povel- tak se proti sobě rozeběhnete, a dáte řežbu, ok? faaain") Já vim, že je to rok 62, ale třeba tohle je z roku 60... ()
Poutníče zvěstuj Lakedaimónským, že my tady mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám. ()
Kto by sa už dnes na to díval, keď má Millerov a Snyderov komiks ? Jedine ten, koho zaujímajú staré filmy a/alebo stará história a nie silácka štylizácia zakrvavených manekýnov. Ani tento film sa síce nevyhne idealizácií a anachronizmom, ale niečo také predsa nemôžeme čakať od klasického Hollywoodu! Veľkým plusom je naproti tomu zobrazenie nepriateľskej strany a žiadna démonizácia Peržanov či Veľkého Kráľa kráľov Dareia. Veľmi podivnou a krajne nepravdepodobnou novinkou, o ktorej som sa nikde v literatúre nedozvedel, bolo iba jeho rozhodnutie zabiť všetky ženy v perzskom tábore, aby vybičoval túžbu svojich vojakov dostať sa cez priesmyk k tým gréckym... Zaujímavejšie už bolo zaradenie spornej epizódy o pokuse o atentát na Dareia (hoci je nemysliteľné, že by sa k nemu dostali zobrazeným, vyslovene hlúpym, hoci po spôsobe krypteie celkom logicky odvodeným spôsobom). Nech už tak či onak, Gréci ale rozhodne nezapálili jeho stan - táto monumentálna záležitosť, ktorá kopírovala palácové usporiadanie Persepolisu, totiž bola ukoristená o rok neskôr po rozhodujúcej bitke u Platají a neskôr zastrešovala divadlo v Aténach. Násilným ozvláštnením je skutočnosť, že Sparťanov je tu vlastne 301 (+ 1 Sparťanka) a aby tam tohoto vzbúreneckého hrdinu (proti tradovanej skutočnosti bez potomkov) dostali, museli Leonidovi, neochvejne zidealizovanej, statočnej a jasnozrivej postave bez najmenšej poškvrnky prisúdiť jedno tvrdé kráľovsky príznačné rozhodnutie - keď nedovolí mladíkovi ísť do boja, aby očistil meno svojej rodiny - a vzápätí ešte jedno zmäkčilé a neobhájiteľné, keď mu to ako vzbúrencovi, čo do Thermopýl prišiel na vlastnú päsť a proti výslovnému zákazu kráľa, dovolil. Podobné rozvrhnutie zaujímavých možností a nezmyslov je aj u ženských postáv. Kráľovná Artemisia je zobrazená iba v jednej svojej polohe, úplne sa ignoruje, že to bola drsná vojvodkyňa, ktorej lode patrili k najlepším v celom konflikte a vyrovnali sa im iba Feničania, celkom jasne je ale naznačené, že ako osoba veľmi blízka (intímne, čo je diskutabilné) Dareiovi, bola tajným spojencom Grékov (čo by pri nej ako panovníčke maloázijského, pôvodne gréckeho Halikarnassu mohlo mať isté opodstatnenie, nech už by tak konala z akýchkoľvek, nielen progréckych, ale aj properzských príčin alebo hlavne k osohu vlastného kráľovstva) a preto mohla využiť svojho postavenia a teoreticky ženských zbraní, aby si mohla ako jediná dovoliť navrhnúť ústup. Druhá strana je úplne scestná - hoci sa spartské ženy nepochybne tešili ďaleko väčšej nezávislosti než v iných mestách starého Grécka, celá tá priblbá rodinná historka o dievčine, čo doručí správu, individualistickom mladíkovi, s ktorým majú romantický vzťah prekonávajúci prekážky a otcovi špiónovi, ktoré tvoria hollywoodsku líniu príbehu popri tej historickej, je nielen úplne mimo misu, ale aj neobratne zakomponovaná a sťahuje film dole rovnako, ako nezvládnuté a nedynamické bojové scény. ()
Dá se říct, že na toto historické zpracování není třeba plivat. Čekal jsem sračku poplatnou době svého vzniku. Scénář je jednoduchý. Leonidas ví, že Řecko nelze uhájit bez jednoty. Když dostane politicky nezvyklou nabídku, že Sparťané budou vést vojska celého Řecka....kurva, to se neodmítá. Pak ale spartská rada rozhodne, že až po svátcích pošlou vojsko. Stejně jak u Marathonu. Co tedy Leonidasovi zbývá? Stát se nezapomenutelným, nicméně mrtvým vůdcem. Čekal jsem málo, dostal mnoho, to je vzrůšo být filmovým fanatikem. ()
Klasická velkolepá sandálovka 60. let. Sice o něco méně velkolepá, než naprosté hitovky z ranku Ben Hura, ale naštěstí o nic méně kvalitní. Od Bitvy u Thermopyl jsem toho po pravdě zas tolik neočekával, ale výsledek mě skutečně potěšil. Velkolepé i výpravné je to dost, prostředí v němž se celá legendární řež odehrává, je krásné a stopáž je úplně akorát, takže film mě opravdu ani na vteřinu nestihl začít nudit. Režie je náramně zručná, herci jsou výteční, a přestože se tady více mluví, než koná (což je přesně to, co se mi na tom líbilo), dostaví se zážitek z kvalitní filmografie. Za mě opravdu parádní podívaná, jsem náramně spokojen. Filmařsky je sice lepší velkolepý Miller, ale tahle verze je minimálně historicky věrnější. Skvělé! 75 %. ()
Na něčem se holt zub času podepíše víc. Trapně toporní herci, otřesná hudba a hraní si na vojáky, jaké by klidně předvedla banda současných předškolních dětí. (2023) nechápu, že jsem byl před lety tak kritický. Choreografie bojů sice nula nic, ale i tak šlo o slušné nasazení v počtech komparzistů a vůbec snaha tvůrců být co nejvěrnější historii. ()
Starší dvojče Snyderova vizuálního eposu. Zdařilé na všech frontách historicko-válečných filmů z časů v nich natáčených. Pouze tvůrců se ptám: Kde je ona těsná soutěska? Pro tenhleten velký detail, nemůže být dojem z tohoto filmu více než velmi dobrý. "Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtví ležíme, jak zákony kázaly nám." ()
Často se zmiňuje sandálový film jako celý dobový žánr, ale průměrný fanoušek si vzpomene tak na Bena Hura a Kubrickova Spartaka. The 300 Spartans je tím tmelem a dělníkem žánru. Bez vyrýsovaných pekáčů buchet dostaneme všechno co k tomu patří - od nechutných studiových kulis, přes velké bitevní scény a naivní dialogy. Fanoušky moderní Snyderovy 300 jistě potěší pár povědomých vět, ale zřejmě pak už nic víc. 40 % ()
Klasický historický snímek šedesátých let. Pěkná výpravnost, ale boje jsou prostě pro dnešního diváka nezajímavé. Tenhle film, je ale na druhou stranu velice svěží a uteče jak voda. ()
"CELÉ ŘECKO ČEKÁ, AŽ SPARŤANÉ VYRAZÍ." Téma chrabrého Leonida a jeho 300 Sparťanů mnou cloumá už od děcka, mám pocit, že v Mateřídoušce o tom byla kdysi krátká noticka s ilustrací Gabriela Filcíka, tak někdy od té doby fandím Spartě a parádně stylizovaná pecka Zacka Snydera ten hype onehdy cyklicky pěkně uzavřela :-) Tento starý film jsem tak nevyhledal v rámci doplnění filmového vzdělání, ale čistě pro srovnání právě se Snyderovým spektáklem a výsledek není tak tristní, jak by divák automaticky očekával. Jistě, určitá karnevalová kvalita kostýmů, chaos a statičnost v choreografii bitevních scén, nekrocený patos, to všechno tu je, ale zase ta automatická úcta k poctivým filmařským postupům, byť v pravdě historických, ta se nevytratila. Pořád to celkem jde :-) 60% ()
Zdlouhavý, místy nudný, s krkolomným scénářem a pomalým rozjezdem - avšak po technické stánce pompézní snímek. Kulisy a reálie straověkého Řecka jsou ztvárněny věru obstojně, stejně tak i celá akční/válečná sekvence ve druhé polovině filmu - epickým bitevním scénám nejvíce škodila absence krve, naopak nevadila statická kamera, která tak dávala velký prostor davovým záběrům a nechala vyniknout kostýmy (především spartské armády), rovněž mne nadchla i sytost barev... Na šedesátá léta snímek nabízí skvělou akci, jen to chce prokousat se nudným úvodem. Richard Egan v hlavní roli nikterak neurazí, ostatní herci v pohodě. Celkově pozitivně hodnotím myšlenku filmu (vlastenectví, snaha bojovat o svou zem) a technické zpracování, které mi sedlo víc než CGI bordel ve Snyderově Třistovce - tu jsem prozatím nedokoukal... ()