Na mamuta!

[IFF, Bratislava 2010] Po politicky nekorektnej a ironickej pamiatke na francúzsku anarchistku ("Louise-Michel") si radikálny tandem Gustave de Kervern/Benoît Delépine na plné obrátky rozkrúca menej hyenisticky driapavý, ale za to čo do diverzného žartovania nezvykle progresívny kolotoč. Ten sa hneď od prvotných okamihov vrtí ako pobesnený, nekonvenčným a hodne sugestívnym typom interpretovania odfúkava preč akékoľvek narážky na okatú povznesenosť, ktorou je tento "reprezentatívny" originál sympaticky nasiaknutý. Od famózneho stvárnenia skormúteného/šiblého pracanta (Gérard Depardieu), cez sladkobôľne dominantnú hud. zložku alebo opätovne avantgardné využite rozmerných kamerových možností, až po nákazlivé prechody medzi skutočnom a chimérou (Isabelle Adjani) sa vynára naslovovzatá potvrdenka profesionality so štipkou disidentstva. "Mammuth" dosvedčuje, že je nielen dezinfekciou zvyčajnosti, ale aj prvotriednou a neriedenou substanciou pragmatického absurdizmu, ktorého údernosť ma zakopáva hlboko pod zem. 4+ (12.11.2010)

Francie je skvostná. Od francouzkých polibků, přes francouzský způsob života až k francouzkým filmům je všechno tak nádherné, že jsem z toho samou radostí vyseděl do země českej ďůlek, ale...! Jestli bych měl fracouzský polibek někdy prožívat, jako v případě Na mamuta, tak to abych do toho ďůlku strčil hlavu, světově se z toho posral a radši přestal žít. Obrovký zklamání.... (20.12.2010)

Plně souhlasím s textem na přebalu DVD. Pokud měl být film Na mamuta! komedií nebo snad parodií, angažováním Gérarda Depardieu se z něj stalo něco úplně jiného. Bizarní road-movie s hlavním hrdinou, který vypadá nevábně, chová se jako buran a slovo "Blb" slyší častěji než kterýkoliv vrátný "Dobrý den", je totiž jeho koncertem. Když se Depardieu prohání na té stařičké motorce, úplně jeho náhlou a dlouho hledanou "důchodovou" volnost cítíte, a každé setkání s podivnými lidmi a každá z půvabných hořkosladkých vzpomínek vám pomalu a jistě odhaluje jeho citlivé nitro. Film se mi líbil o dost více než předchozí práce dua Kervern/Delépine, mrzelo mě jen to, jak si oba snímky byly podobné. Úvod byl vlastně takřka totožný, IQ ústřední postavy taktéž. Chválím nápad natočit celý film jako video z dovolené - barvy jsou někdy přepálené, jindy vyšisované, obraz občas zrní až hanba... Milé. A hraje k tomu velice dobrá hudba. (10.12.2011)

Jelikož Gérard Depardieu rád hraje, nebrání se žádným nabídkám...a to ať kvalitních nebo špatných scénářů. Když jsem četl knížku o něm, sám se přiznal, že hraní miluje, že bez něj nemůže být, a že tím rád pomáhá i méně známým režisérům. V tomto filmu každopádně perfektně sednul, to se mu upřít nedá. Bylo i sympatický, že ukázal lásku k hledání pokladů detektorem kovů. To se totiž ve filmech zase tak často nevidí a člověk, který rád po lesích a loukách s tímhle kovovým klackem chodí, musí scény v tomhle filmu obdivovat. I když jich je málo, zaplaťpánbůh za ně. Nicméně tyto scény představují radosti života, které se ale míchají i se strastmi a trápením, který se za těmi radostmi táhne jak smrad za hovniválem.A přesně o tomhle tento film je. Film, vyprávěný neskutečně pomalým způsobem, při kterém přesto ta hodina a půl uteče jak voda. (19.06.2011)

Gérard Depardieu zřejmě bere všechno, co mu nabídnou, takže je skoro svátek ho vidět v pořádné roli. Tahle road movie křížená s hořkou sociální komedií stojí sice hlavně na výborném scénáři, ale jen těžko si v její hlavní roli představuji jiného herce. Druhou větší roli (pokud nepočítám motocykl Münch 1200) tu má jen Yolande Moreau jako jeho manželka, zbytek už jsou jen drobné epizodky (včetně Isabelle Adjani v roli ducha). Panoptikum hodně nebo ještě více střelených figurek je zábavné a autoři se nebojí zajít se svým humorem dál, než jsem čekal. (14.06.2015)