Země kůlů

Taková více hororová a depresivní Cesta s upírama. Atmosféra , která vykresluje zemi, po které už kromě upírů a náboženských fanatiků chodí jen několik přeživších, je místy opravdu až deprimující. Skvěle napsaným a zahraným postavám musí ale i tak člověk fandit. Jen škoda, že ke konci se to až moc béčkově zvrhne a už to ztrácí svoje kouzlo. I tak ale velké překvapení. 70% (02.10.2011)

Robertek Pattinson nebo někdo z jeho decentně krvesajných příbuzných projevil nekrofilní sklony, ošukal zombie samici, jejich hybridní infekční děcko někoho kouslo a tak se svět dostal do problémů: čvachtaví zombupíři po nocích shánějí gáblík - nějaké to šťavnaté lidské masíčko. Jsou rychlí, jsou silní a nebýt jejich smrtící světloplachosti a alergie na ostré dřevěné předměty v těle, nedokázal by se jim postavit ani sám Mistr. Naštěstí zombupíři mají své slabiny, proto novodobý VanHelsing může zaučovat v zabíjení mrtvých osiřelého puberťáka, pomáhat ženám (přestože vypadají jako James Coburn) a škádlit fanatické církevní pozůstatky. Atmosféra se povedla, pomalejší tempo nevadilo, neznámé ksichty herců nebyly vůbec ke škodě, čekala jsem akorát poněkud bombastičtější akční scény. Nic nového pod sluncem (jedno překvapení teda filmu musím uznat), ale pro příznivce zombie subžánru celkem pohodová podívaná. 71% (28.04.2012)

dávam trošku prehnané 4* a to hlavne kvôli nadšeniu tvorcov, ktoré cítiť z toho filmu. každopádne ho odporúčam všetkým fanúšikom ságy Twilight (ironicky) a všetkým jej odporcom (srdečne). Upíri sú tu pozombičtení (alebo zombíci poupírení?) a celkovo sa mi nápad urobiť zo survivor zombíckeho žánru upírsky neowestern na štýle "Cesty" zapáčil od začiatku. Hlavný hrdina (Nick Damici), ktorý je aj spoluscenárista, vytvoril naozaj drsného a ostrieľaného zálesáka/huntera a ťahá to ako ťažný kôň. hovorím - možno prehnané 4, ale skromnosť tohto filmu je v opozite k jeho účinku. (27.07.2011)

Vcelku pěkná postapokalyptická a hlavně zdařila road-movie z upířího světa. Mistr a jeho učeň se filmovou milenkou Toma Cruise, co zestárla a stala se jeptiškou, filmovou dceru Bruce Willise, co otěhotněla a mnoho dalších žen a mužů, co se snaží přežít. Pak tu jsou muži a ženy, co jim to nepřeji a samozřejmě upíři. (15.02.2015)

Každá novinka, ktorej pripadne žánrové zaradenie „horor“, ma napĺňa skepticizmom, ktorý sa mi po zhliadnutí zväčša potvrdí (naposledy matný a konvenčný Mother's Day), no Stake Land ma príjemne prekvapil a trafil môj vkus po hlavičke. Ponuré, depresívne dielo, ktorého neoriginalitu predčí výborná atmosféra a cielené zameranie na vážnejšiu tóninu, budú ťažšie prehĺtať tí, ktorí hľadajú len ordinárne hororové klišé a eruptívne, nikdy nekončiace, potokmi krvi sfarbené večné zápolenie medzi dobrom a zlom, no ja, ktorému imponuje pomalšie tempo a stále ho neprestávajú fascinovať enigmatické, osamelé postavy, ktoré zvádzajú hlavne vnútorný boj, som v rámci nulových očakávaní prakticky spokojný, na druhú stranu však priznávam, že scény s krvilačnými potvorami ma viac – menej sklamali a prológové adrenalínové uvítanie ma začalo len utvrdzovať v rozpakoch, ktoré sa, našťastie, nepotvrdili. Postavy nie sú len bábkami, ktoré sa pohybujú po línii, ktorú vopred určil režisér, skvelý je Nick Damici v tisíckrát obohratej variácii rebela, ktorého najlepšie roky sú už odviate do zabudnutia lepších čias, jeho partnera, Connora Paola, mladíka, ktorý sa učí remeslu, predčilo ženské osadenstvo, hororová princezná Danielle Harris a zostarnutá a nespoznateľná Kelly McGillis. Stake Land je opusom o putovaní za lepšou budúcnosťou, je to film o hľadaní vnútorného pokoja, film o nádeji a snoch. Snímka, pre všetkých, ktorí to majú stále radi „on the road“ či skôr „on the run“. Snímka, ktorá sa skrýva za hororové šablóny, no paradoxne osloví skôr recipienta, ktorý má s týmto žánrom minimum skúseností. 70% (12.06.2011)