Režie:
Petr SlavíkScénář:
Irena ObermannováKamera:
Martin ČechHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Aňa Geislerová, Lucie Šteflová, Helena Lia Tachovska, Pavel Liška, Jiří Langmajer, Jan Dolanský, Alois Švehlík, Simona Postlerová, Tomáš Matonoha, Pavel Kikinčuk, Lenka Skopalová, Petr SemerádObsahy(1)
Mladá žena, spisovatelka, se dostala do svízelné situace. Je rozvedená, musí se starat o dvě školou povinné holčičky a nemá rameno, na němž by si poplakala. Někdy se nějaký muž, tedy řekněme rovnou chlap, najde, ale bez pořádné lásky to není ono. Nedá se říci, že ambiciózní autorka, která chce za každou cenu prorazit, na situaci nenese žádnou vinu. Je tak trošku feministka svéhlavička, ale jen trochu: konec konců, taky potřebuje nakonec někoho, kdo zašroubuje žárovku. Její dcerky jsou velmi chytré a mají po mamince velkou fantazii. Svými dětskými, vážně míněnými zásahy do matčina života, komplikují situaci. A tak, jestli nakonec najde rodina tatínka, je ve hvězdách. Možná, že postačí věrný a dobrý přítel... a jednou, kdo ví. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (82)
Je to o jedné neskutečně blbé krávě, co se nad vším a nad každým ofrňuje, neustále se tváří jako že dělá světu obrovskou laskavost že vůbec JE, přitom je fyzicky za zenitem, duševně průměrná ve všech směrech, a se dvěma fakanama na krku. Rozkrok rozevírá jako na povel jen zmrdům ve velkým autě, a když už, po zásluze životem vytrestaná, najde magora, co by jí měl i rád, je vlastně jen znuděná a zklamaná. Jako já chápu, že je tohle životní pocit většiny českých žen 30+. Chápu a přeju jim to, dokud nezačnou u sebe, ono to štěstíčko samo nepřijde. Geislerová to zahrála famózně, hlavně proto, že podle mě nic moc hrát nemusela. Ale PROČ se proboha tohle točí, to mně hlava nebere. ()
Ty ženy píšou čím dál víc zajímavěji. Zajímavěji povrchní to snad být nemohlo. Měl bych si myslím něco přečíst, zda i v psané podobě to bude vyznívat jako návod k použití. No a jak to vlastně bude dál? Co když se podle toho někdo začne chovat? Koho to tak může inspirovat, jednobuněčné organismy? Zajímavé bylo to drobení do "kapitol," asi se někomu nechtěl psát scénář a tak překopíroval knihu rovnou. Tak ne, ech, to byl záměr. VE FILMECH TO VŽDYCKY VYBUCHNE. Ať žije realita! ()
Nevím jestli bylo účelem udělat všechny postavy tak nesympatické, ale jestli ano tak smekám. Odtotožnění se z hlavní představitelkou bylo tak dokonalé, že sem po celou dobu projekce tohoto TV filmu přemýšlel, že by mohlo na csfd fungovat také hodnocení jak dlouho sem vydržel daný film sledovat ... protože sem chtěl legitimně tento snímek zodpadit vydržel sem do konce ... takže sem se nakonec alespoň pobavil u hlášky "Honzíku udělej kafíčko" a "Koza už je taky unavená" ... kdybych věřil, že to byly záměrné vtipy hvězdičku bych dal ... ale nevěřím, ničemu v tomuto filmu nevěřím ... ()
Irena Obermannová je takový nepěkný fenomének knížeček ve stylu "lelky do kabelky". Hrdinky jsou hystericky rádoby autobiografické, děcka jsou uřvané reklamy na drzost, muži karikatury. To nitro, které nám ty blběny odhalují, je úžasně ploché. Ale natočeno je to rutinně, obsazeno zdomácnělými obličeji a lid je tedy spokojen. A komu by to přišlo málo, Aňa namluvila taky audioknihu. ()
Divný film to je asi nejvystižnější slovo pro tenhle televizní snímek podle předlohy spisovatelky Obermannové. Původní knihu neznám, ale jak jsem slyšela bude asi výrazně lepší než film. U Divnovlásek se každou chvilku divíte, protože mají tolik podivných a nereálných momentů podle kterých by racionální člověk nejednal a nechoval se a z toho zase chvilku máte pocit – ano, tohle je scéna z obyčejného života. Čili jako na houpačce. Je to divný film, ale co to určitě není – není to komedie, to ani omylem. Jen divný až hodně zvláštní televizní produkt, který už podruhé vidět opravdu nemusím, i když jisté kvality nabízí, ale evidentně pro někoho jiného než pro mě. 35% ()
Reklama