Obsah
-
Hammer Film Productions (cca 1950 – 1970) dali v tomto „gotickém hororu“ dohromady tehdejší filmové hvězdy Petera Cushinga a Christophera Lee s režisérem Terencem Fisherem.
Děj se odehrává v osamocené, blíže neurčené vesničce. (Podle přileb a uniforem místních strážců pořádku je to nejspíše někde v Prusku.) Příběh filmu začíná smrtí modelky a milenky mladého malíře Heitze, která je v lese nalezena zkamenělá. Místní lékař, Dr. Namaroff (Peter Cushing), se snaží - v této fázi filmu celkem nepochopitelně - vše zaretušovat a přesvědčuje úřady, že na vině je její milenec. Ten je zakrátko nalezen v lese oběšený. Profesor Heitz (Michael Goodliffe) přijíždí, aby záhadě přišel na kloub a svého syna očistil. Jeho krátké pátrání končí opět smrtí – a jak jinak než petrifikací... Ještě než se změní v kámen, stačí napsat dopis svému druhému synovi, Paulovi, pracujícímu v Lipsku na univerzitě (Richard Pasco). Ten po příjezdu z dopisu vyvodí, že vrahem je Megera, jedna z mýtických starořeckých Gorgon, žijící v zámku nad vesnicí. Po příjezdu Paul potkává Heitzovu asistentku Carlu Hoffman (Barbara Steel), kterou Heitz za ním poslal, aby ho špehovala, což nicméně padouchovi nevyjde, neboť oba mladí lidé se do sebe zamilují. Spletitá situace vyžaduje nutné posily, a na scénu se konečně dostává profesor Meister (Christopher Lee), Paulův šéf z Lipska, který přijíždí Paulovi na pomoc. Což se posléze ukáže jako dobrý nápad, protože jeho geniální mozek si vše spojí dohromady a Meister vydedukuje, kdo je Megera a jakéže to strašné tajemství tutlá Dr. Namaroff. Film pak rychle spěje ke svému nešťastnému konci (orig. unhappy ending).
Zajímavá je konfabulace autorů filmu, kteří mytologickou Megeru nekompromisně zařadili mezi Gorgony – i když chudák nebyla Gorgona, nýbrž Erinye – a její jedinou podobností s Gorgonami je jedovaté klubko hadů namísto vlasů. (tuat)
Hammer Film Productions (cca 1950 – 1970) dali v tomto „gotickém hororu“ dohromady tehdejší filmové hvězdy Petera Cushinga a Christophera Lee s režisérem Terencem Fisherem.Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Bloody13
Gorgona je dalším koncertem dvou hereckých hvězd, Chrise Lee a Petera Cushinga. Tentokrát si své role jaksi přehodili a je to celkem příjemným osvěžením. Peter je opět skvělý a Christopher mi svými šedivými vlasy a knírem trochu připomíná Einsteina. Zajímavý je nápad se sestrou Medúzy, jež mění lidi pomaličku v kámen, bohužel její paruka s gumovými hady už tak nápaditá není. Ale i tak jsem si po celou dobu mlaskal. P.S: Pobavil mě jeden kiks. Všimněte si, když dojde v lesích u skály v šarvátce mezi Leem a ošetřovatelem Ratoffem, jak v jednom záběru Lee padá doprava ke skále, v dalším záběru Christopher úplně chybí, a v následujícím vybíhá už z levé strany od lesa :)(29.8.2010)
-
Mariin
Další hammerovská klasika, tentokrát situovaná do Německa 19. století. Napětí houstne kolem mýtické Megery, na níž kdokoliv pohlédl, zkameněl. Setkáme se tu se všemi charakteristickými znaky této produkce 60. let. Neohrožený muž, snažící se přijít záhadě na kloub, atraktivní nalíčená žena, pozitivistický vědec, opuštěný hrad, hřbitov atd. Mám tuhletu levnou divadelně-pohádkou dekoraci rád...(22.3.2010)
-
Vishnar
Jako vždycky u Hammeru, ocitáme si v malém městečku, kde se děje něco podivného. Už po dlouhou dobu jsou zde nacházeny podivné mrtvoly místních obyvatel. Nikdo nedokáže říct, co způsobilo jejich smrt... nebo vlastně ne, že nedokáže, ale hlavně ani nechce. Těla jsou totiž celá přeměněna v kámen. Na scénu se dostává Paul Heitz, jehož otec i bratr jsou zde zavražděni a on se rozhodne přijít záhadě na kloub. Od doktora Namaroffa se toho moc nedozví, ten si vše skrývá pro sebe. Snad jen jeho asistentka Carla jako jediná mu shání informace. Brzy se dozví, že podle legendy žije v nedalekém zámku Gorgona, Medůza, a že kdo se podívá přímo do jejích očí, zkamení. Na pomoc mu přijíždí jeho přítel profesor Meister a společně se pokusí Gorgonu zničit.(5.8.2007)
-
dopitak
Velmi působivý, stylový, jeden z nejlepších hammerovských horrorů. Cushing a Lee si tentokrát (v kontextu jejich herecké kariéry u Hammeru netradičně) vyměnili "strany". Osmdesátiminutá zábava, postrádající hluchá místa, s typicky silnou, citlivou hudbou, minimální výpravou a dost odbytou maskou Megery. Naopak maskování procesu zkamenění bylo výborné, s tímto filmem vystřelíte vždy do plných.(17.3.2010)
-
liquido26
Standartně kvalitní film Terence Fishera, v hlavních rolích opět mistři hororu Peter Cushing a Christopher Lee (ty jejich fousy fakt neměly chybu:-)). Nejvíce bych ocenil to, že děj nebyl jasný od začátku do konce, ale objevilo se několik docela zajímavých zvratů, které mě držely až do konce v napětí, jak to vlastně dopadne.(19.8.2008)
-
darkrobyk
Má slabost pro gotické horrory, potažmo hammerovské, se rovná 5*. Jistě, trikově vypadá postava Gorgony jako levné strašidlo z pouťového panoptika, což ale vynahrazuje - klasická vynikající hudba (J.Bernard), skvělá temná atmosféra, úžasné papundeklové kulisy, jakási poznávací značka Hammeru, a stars horrorových filmů - Cushing+Lee. Trochu mi chyběly mlha a pavučiny, ale jinak hrad - hřbitov - temný les jsou zde! Už úvodní titulky s hradem, který se pomalu noří do tmy tak, jak za ním zapadá slunce, dávají tušit, že přijde příjemné strašení. Jo, dnes se do filmu naflákají digitální efekty a hektolitry krve, jenže to dobrý horror nedělá. Báječný romantický ( od romantismu 19.století) horor na temné večery při svíčce!(16.1.2012)
-
Koly
Výborný Hammer... až na to chabé provedení samotné gorgony (v tomto případě snad ani není omluvou rok vzniku filmu).(13.8.2007)
-
curunir
,,NAD DEDINOU VANDORF SA TÝČI HRAD BORSKI. NA PRELOME STOROČIA SEM PRIŠLO ŽIŤ MONŠTRUM Z DÁVNYCH DôB: NEBOL NIKTO, KTO BY PREŽIL STRETNUTIE S NÍM..." __ Po správnosti Megera, vyniká predovšetkým veľmi dobrou atmosférou, ktorá však predsa len miestami len len že nezačne nudiť, začo môže fakt, že hlavný bod záujmu sa v celej svojej kráse ukáže až vo finále. Vzhľadom ku skutočne otrasnému prevedeniu Gorgony je to vo výsledku tak len k dobru veci. Tvorcovia tu aj v iných smeroch zvláštne popustili uzdu fantáziu, až sa zdá, že si len robili srandu - proces skamenenia. Lee skôr vo vedľajšej, no i tak hrdinskej úlohe tu s fúzmi pôsobil miestami groteskne. (20. hodnotenie, 4. komentár k filmu)(15.3.2010)
-
Karamanlis
Ďalší hammerovský horor so slávnou dvojicou Peter Cushing - Christopher Lee v titulných úlohách. Nalíčená antická Gorgona, ktorá sa tu objaví, už dnes nevystraší asi nikoho, ale viem si predstaviť, ako tento zjav naháňal strach divákom v prvej polovici 60. rokov.(27.5.2010)
-
corpsy
Fakt originálny horor čo sa týka vybraného titulného zla. Trojica Fisher, Cushing a Lee opäť na plné obrátky a milovníci gotického hororu budú slastne vzdychať nad krásne tajuplnou a strašidelnou atmosférou, tak ako to chlapíci z Hammeru vedeli.(9.10.2010)
-
Andronikos
Ak mám usudzovať podľa seba, generácie odchované Súbojom Titánov sú asi prirodzene priťahované postavou, ktorej pohľad mení človeka na kameň. Chybou tejto Gorgóny však je, že medzi jej uzretím a následným ukončením procesu skamenenia je doba, na ktorú nie sme zvyknutí. O komických hadoch medzi jej vlasmi radšej pomlčím. - S príbehom by som problém takmer nemal, až na to, že inkarnácia Gorgóny na danom mieste a v danom čase, avizovaná náznakom už v úvode, nie je nijako vysvetlená. - Film sa evidentne snaží v divákovi navodiť predstavu, že v zobrazovanom mestečku panuje dusná atmosféra a strach. Lenže vôbec sa mu to nedarí; v tomto smere je omnoho lepšia aj Ospalá diera (a že ten film nemám rád!), ktorú mi The Gorgon pripomína. Po akčnosti a dynamike tu na rozdiel od hammerovských Draculov nie je ani stopy a tak jediné, čo napokon stojí za to, je už tradične príjemný starosvetský ráz hammerovských kulís a postáv; otrlejší si môžu užívať zarasteného a plus-mínus "záporáckeho" Cushinga a Ch. Lee, ktorý tu vystupuje v podobe, ktorá rozhodne nepripomína ani Draculu, ani Sarumana. Mám pocit, že dobrý nápad nebol ani zďaleka využitý tak, ako mohol, a preto film posielam do podpriemeru.(26.10.2010)
-
fragre
Navzdory tomu, že je to film z r. 1964 mi tento připadá velice viktoriánský a gotický. Tak nějak je v něm konzervována ta doba, kdy Británie vládla světu, a kdy zapadlé kouty Německa byly končinou natolik romantickou, že v něm mohly, dle názoru "civilizovaných" britských psavců, pobývat i mytologické potvory (asi v jako podobně romantické Transylvánii mohl přebývat bájný krvesavec). K tomu ta pěkně mysogynská, viktoriánsko-dekadentní stylizace ženy, kde se za za přitažlivým a zdánlivě křehkým zevnějškem skrývá Megera-racionalisticky založených gentlemanů ničitelka. Jinak pěkná stylizace a vygradovaný děj, kvůli kterýmžto přednostem našinec překousne i ty (z dnešního pohledu) primitivní triky.(30.11.2010)
