Obsahy(1)
Dokumentární film natočený v průběhu eskalace bojů v Demokratické republice Kongo v listopadu 2008 ukazuje dramatické příběhy tamních žen a dětí. Přes deset let se východní Kongo ocitá uprostřed válečného běsnění. Několik generací nezná nic než válku a násilí. Příčinou neštěstí země je paradoxně její bohatství - zejména zásoby coltanu, nerostu, bez něhož se dnes neobejde žádný mobilní telefon ani notebook. Jde o obrovský byznys, do něhož je zapojena i řada mezinárodních společností. Coltanový byznys roztáčí v Kongu spirálu smrti, z níž není úniku. Výsledkem jsou statisíce znásilněných žen a dětí, znásilnění se v pralesích východního Konga stalo masovou zbraní. Snímek popisuje cestu dvou českých novinářek - Lenky Klicperové a Olgy Šilhové, které se vydaly do zapadlých vesnic oblasti Bunyakiri, kterou ovládají Hutuové. Ti, kteří před 15 lety utopili v krvi sousední Rwandu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Drsná realita Konga. Drsná realita jedné z mnoha zemí, která žije na okraji lidské normality. Povinnost pro pozorovatele dokumentů a reportáží, kteří rádi práci českých rukou. Záběry neuchvátí žádnou nádhernou krajinou, taky to není Baraka, ale ochromí Vás krutými výpověďmi a příběhy místních lidí.. informacemi jak je to s ženami ve střední Africe. O tom co tam zažívají, budu ještě dlouho přemýšlet. BTW >> Respekt Člověku v tísní. Jako jediná humanitární organizace na světě pracovala (nevím jestli i nyní) tak hluboko v konfliktní zóně Konga. ()
Šílené, měla jsem slzy v očích. Tento dokument pravděpodobně nezmění zavrženíhodný přístup konžských mužů jejichž manželky či dcery byly obětí znásilnění, ani nezmění chování (nejen) českého zákazníka, který "potřebuje" nový telefon každý rok, ale vybízí alespoň k zamyšlení a otevírá debatu o věcech, o kterých se moc nemluví. Zpracování není žádná sláva, ale chápu, že by sehnat peníze na dokument ukazující tak šílené věci, které jsou ve spojitosti se surovinami potřebnými do veškeré chytré elektroniky, není vůbec snadné. S navazující tématikou doporučuji dokument Krev v mobilech - http://www.csfd.cz/film/292876-krev-v-mobilech/ ()
Netušil jsem, že cena života v Kongu je až tak hluboko za výnosným byznysem. Postoj tvůrců a jeho soucítění jsou v dokumentaristickém snímku jasné. O čemž svědčí i snaha natočit tragiku novodobé historie Konga bez příkras. Snímek se soustřeďuje především na těžký úděl žen a utrpení dětí. Při sledovaní filmu Slzy Konga, jsem si uvědomil kdesi na začátku filmu, že se dívám do očí skutečným obětem, v nichž je strach a bolest, kteří hledí do kamery skoro bez naděje, že se něco u nich k lepšímu změní. Jak vidět, je stále mnoho míst, které ilustrují neuvěřitelné hrůzy lidstva. Autorům filmu patří můj velký obdiv za to, že našli odvahu natočit a obnažit sdělnou filmovou formou strašné věci, které se zadírají pod kůži. Přimělo mne to přemýšlet, jak je vůbec možné, že se to děje, a že není, kdo by pomohl. Co říci na závěr? V čem je hlavní smysl tohoto snímku, který není spekulativní či nevěrohodný. Především v tom, že je nápomocen řadou informací a svědeckých faktů, který dává diváku jedinečnou představivost o skutečném dění v Kongu. ()
Tvůrci si vzali na paškál nesmírně citlivé a nesmírně aktuální téma. Je neuvěřitelné, kam až jsou lidé ochotní zajít pro bussines. Dokument se především zaměřil na téma asi nejsilnější, a to znásilňování. Ostatní bylo pouze zmíněno. Průměrně zpracovaný dokument o životě v Kongu. Na tvůrcích bylo vidět, že je jejich práce skutečně velmi baví, ale pro oko diváka to chtělo ještě kvalitnější zpracování. Takhle je to za solidní * * *. Buďme rádi za to, kde žijeme. ()
Během vyprávění mi tekly slzy po tvářích. Bezprostředně po shlédnutí jsem hrozně chtěla něco říct, ale došly mi slova... Vždycky jsem jen zakroutila hlavou a nadechla se ... a pak ... zase vydechla. Hodnotit? Jak? A proč? Pokud u mého hodnocení tohoto snímku vidíte 5 hvězdiček, není to za kameru, není to za režii, je to jen za to, že tento dokument vznikl! Člověk zapomíná na zlo, když ho nemá před očima... Znám spoustu lidí, kteří by okamžitě přepnuli program, aby se nemuseli na tato svědectví dívat. Nevím, jestli k něčemu je, když jsem se na ně podívala já. Minimálně si víc vážím toho, kde žiji a připomněla jsem si, že je naprostá většina našich problémů malicherná a zbytečná... ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama