Režie:
John SturgesScénář:
William BowersKamera:
Robert SurteesHudba:
Stanley WilsonHrají:
Robert Taylor, Richard Widmark, Patricia Owens, Robert Middleton, Henry Silva, DeForest Kelley, Eddie Firestone, Rory Mallinson, Henry Wills, Roy Engel (více)Obsahy(1)
Psanec Clint Hollister (Richard Widmark) uprchne z vězení za pomoci šerifa Jakea Wadea (Robert Taylor), který mu tak splácí službu, již mu v dávných dobách prokázal zase Clint. Avšak pro Jakea to je teprve začátek, neboť Clint ho brzy unese i s jeho dívkou Peggy (Patricia Owens), aby ho dovedl k penězům z jejich dávných společných loupeží... (Pohrobek)
(více)Videa (1)
Recenze (14)
Hodný, zlí a ošklivý v americkém provedení, přičemž tento snímek by se jmenoval Hodný, zlí a krásná. Zlí Widmark touží po zlatě, však si jej také osobně ukradl. Jeho polohu zná ovšem pouze Taylor, s nímž jsou veškeré přátelské vazby přetrhány, a tak aby Taylora v cestě motivoval, musí zajmout nejen jeho, ale i unést jeho slečnu Owens. A tak začíná nepříliš záživná, o to více konverzační, cesta prérií... Zatím nejnudnější Sturges (cca 14 filmů) o putování za schovaným pokladem a se závěrečným soubojem, který byl pro mě velkým zklamáním. ()
Poněkud kvapně napsaný rodokaps by více přitáhl, kdyby byl lépe obsazen a poměr obou rivalů hlouběji zproblematizován. Záporný hrdina se jeví být více vraždychtivým psychopatem než zrazeným druhem z válečných či banditských let a polepšeným pistolníkem nezachvěje ani stopa zločinné minulosti – ústřední konfrontace se tedy znečitelňuje a potenciálně tvárné napětí mezi přátelstvím a nenávistí (jak je uplatnil ve vnímavěji komponované Jízdě Vysočinou Sam Peckinpah) se ruší ve prospěch jakési okamžité emoce, která vyprávění přervává v zapomenutelnou historku. Život ustupuje vteřině a zápletka se před očima rozplétá lhostejně a nezávazně. Pointa o třetím smějícím se je sice zúročena maximálně, ale indiánský útok, který všechny stmelí, mně osobně přišel jako příliš papírové klišé: ostatně jako každá fráze tmelí také jen dočasně. Klišovitě je vylíčeno i samo prostředí, vyjma některých silnějších akcí, jakou byl třeba pokus o útěk v oblacích prachu a písku. Závěrečná přestřelka, kterou má film vrcholit, je jen chladným epilogem, na nějž by vůbec nemuselo dojít: s vlastním příběhem vůbec nesouvisí, není usouvztažněna s předešlým dějem – a vzhledem k dosud sdělenému nemá žádný smysl. Spíše to vypadá – jako by náhle došel filmový materiál… ()
Po technický stránce neměl ve své době Sturges konkurenci, precizní režie a úchvatná kamera. Sturges opět sází hlavně na psychologii postav a minimalismus, především na konflikt dvou bývalých přátel socipatického Hollistera a usazeného Wadea. K plnýmu počtu mi něco málo chybělo, určitě lepší hudba, která je moc dobová a možná i obratnější rozuzlení. Saddle the wind ze stejného roku je přeci jen ještě o kousek lepší. Zaujal Widmark, kterej hraje tak přesvědčivě psychopata, že z toho člověka až mrazí v zádech. Taylor byl velkej sympaťák s charismatem, no mám ho moc rád. Škoda že ho Sturges neobsadil jako Chrise do Sedmi statečných namísto, pro mně málo snesitelného hňupa s napoleonovým komplexem, Brynnera. Bylo by to o ještě dost lepší. ()
Skvěle zvládnuto. Dobrá stopáž, dobrý prostředí a Taylor i Widmark jsou sympaťáci. Ultimátní je hlavně útok komančů a závěrečná přestřelka ve městečku. Škoda, že nikdy nevznikla dvojka, jak vzali všechny prachy a jeli za děvkama, hazardem a chlastem. Nevěřím, že když už by je teda měli, že by je tam jen tak nechali. ()
Priemerny western z 50. rokov od rezisera Sturgesa /Sedm Statecnych, Cerny Den v Black Rock 1955/ s dvoma hlavnymi hercami , a to konkretne Robertom Krajcirom /Quo vadis 1951/ a Richardom Wydmarkom /Norimbersky proces 1961, Vrazda v Orient expressu 1974, Medvedi ostrov 1979/. Patricia Owens bol fajna, ale nic schopne pred tymto filmom nemala a v strede vladne dost velka nuda s casto prazdnymi dialogmi : 60 % ()
Galerie (32)
Zajímavosti (2)
- Když na začátku filmu přijede šerif Jake Wade (Robert Taylor) do města, neuváže druhé koně, co má se sebou. Když poté vychází s Clintem (Richard Widmark) z domu, je kůň již přivázán. (Mol)
- Při útoku indiánů vidíme, že Clint (Richard Widmark) nabíjí svou opakovací pušku třikrát, než vůbec poprvé vystřelí. Je to nesmysl, protože by si tímto způsobem jen vyhazoval náboje. (Mol)
Reklama