Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (230)

italka63 

všechny recenze uživatele

Souhlasím se Segrestorem, první polovina filmu byla k uzoufání nudná a od záměru to vypnout mě odrazovala jen hudba, která byla velmi, velmi dobrá. A tak jsem se útrpně prokousávala dějem s mnoha podobně znějícími jmény a extravagancemi jednoho urozeného , sadistického zmetka až konečně bitva přišla a to jsme byli někde jinde. Absolutně naturalistické, bez všech příkras, kdy vzduchem zní svistot mečů a potok a tráva zrudly krví. Skvělá práce kameramana, ovšem za tu ukrutnou rozvleklost to víc jak tři hvězdy nebude. To si ti stateční, padlí samurajové vlastně nezasloužili. ()

SoolenJV 

všechny recenze uživatele

Takashi Miike je možná magor, ale filmy pořád točit umí. 13 Assassins je Kurosawou na steroidech - více samurajů, více krve, více mrtvol, ale pořád to funguje. 140 minut je možná na nekomplikovanou historku trochu moc (zvláště expozice je až moc japonsky natahovaná), ale poslední akční, nekompromisně natočená, třetina mnohé vyrovnává. Japonci stále umí. Nebo je to jen pan Miike? ()

Reklama

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to vydarený akčný historický film od Takashi Miikeho. Má výborný príbeh o skupine samurajov, ktorí spoja svoje sily, aby sa pokúsili o takmer nemožné, zlikvidovať vplyvného Shogunovho brata známeho svojou krutosťou, ale stráži ho množstvo vojakov a tak musia vymyslieť plán, aby mali proti tejto mnohonásobnej presile šancu, ale urobia to, aj keby ich to malo stáť život. So spracovaním som spokojný, film by sa dal rozdeliť na tri podobne dlhé tretiny, prvá ideálne predstaví hlavného záporáka v rôznych situáciách, v ktorých vidno jeho prílišnú krutosť a tak som si k nemu hneď získal odpor a prial len to najhoršie a samozrejme priestor dostane aj skupina samurajov, len škoda, že ho nedostalo viac kladných postáv, aspoň nejaký vzťah sa dá získať nanajvýš k polovici hlavných postáv, čo je škoda, takže tu by som kľudne uvítal viac priestoru a rozhodne mi nevadilo ani to pomalšie tempo. V strednej časti sa už aj to tempo výrazne zvýši, poteší zmena prostredí a záverečná tretina je už prakticky neustála akcia, takže v rámci žánru je dej prakticky úplne ideálny, na film sa dobre pozerá od prvej do poslednej minúty. Akcie je tu priemerné množstvo a je aj celkom slušná, ale ničím výnimočná. Treba si na ňu počkať, v priebehu filmu na nájde iba pár menších akcií, čo ale vynahradzuje celé dlhé finále. Síce to celé pôsobí pomerne stereotypne, chýbajú tu nejaké lepšie nápady alebo aspoň momenty, ktoré skutočne stoja za zapamätanie, len v jednoduchých choreografiách umierajú protivníci po desiatkach, dokonca ma prekvapila aj menšia drsnosť, očakával som omnoho viac useknutých častí tiel, ale ako celok to pôsobí dobrým dojmom, chválim aj výber prostredia, takáto uzatvorená dedina dokáže zaujať. Len škoda, že sa tu nenašiel priestor pre viac súbojov jeden na jedného, práve také mám zo samurajských filmov najradšej a v tomto ma potešili prakticky len posledné dve likvidácie. Herecké obsadenie je celkom slušné, ale ako som spomínal, väčšina z nich nemá potrebný priestor a tak si ani nemajú diváka ako získať. Zaujali ma hlavne charizmatický Koji Yakusho a Tsuyoshi Ihara, teda dvaja najlepší bojovníci z kladnej strany a postava hlavného záporáka. Réžia a technická stránka sú na tom dobre, Takashi Miike je tu síce až prekvapivo komerčný, prakticky len jedna scéna tu nesie jeho rukopis, ale nemám s tým problém, práve k takejto tématike sa aj tento klasický prístup hodí. Som spokojný, mám rád samurajské filmy a síce na tie najlepšie 13 zabijakov nemá, ale aj tak je to vydarený predstaviteľ žánru. 77% ()

Shit 

všechny recenze uživatele

Původní film jsem neviděl, ale při sledování jsem došel k závěru, že Miike se asi docela hodně snažil napodobit originál a nejsem si jistej, jestli to bylo zrovna dobře, protože ta nejzásadnější část celýho filmu - bitva, je sice totálně dokonalej realistickej masakr, ale s naprostou absencí hudby, což ve výsledku, spolu s ještě nedostatečným představením postav, znamená, že to nedokáže v divákovi vzbudit téměř žádný emoce a jedný se tak jen o sledování parádní krvavý vřavy, ale vůbec to nepůsobí jako hrdinskej boj 13ti bojovníků proti dvousethlavý armádě, je to docela škoda, protože jinak to bylo fakt výborný. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Samurajská žánrovka "co sek katanou to mrtvola", která těží z delší (ale povedené) expozice, díky níž pak divákovi třináctka odvážných jdoucích na smrt během pětačtyřicetiminutového "13 versus 200" zúčtování není zcela ukradená. Dlouho tu tak zdařilý a žánrově čistý film podobného ražení nebyl, byť nepřináší nic nového. Jinak pro jednou zase až nezvykle uklidněný a normální Miike. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Herec Yûsuke Iseya, který ve filmu ztvárnil postavu Kigu Koyata, během velké závěrečné bitvy zemře poté, co je zasažen do krku Wakizašim a následně je mu rozseknuto břicho. Na to by nebylo nic zvláštního, ale v závěru filmu se objevuje živý a zdravý. Režisér Takashi Miike prohlásil, že jde o Tengu - japonského horského skřeta, který lidem v lese provádí zlomyslnosti a může na sebe vzít lidskou podobu. Na otázku, proč se rozhodl do filmu stvoření umístit, odpověděl: "I bohům a jiným japonským mytickým stvoření se nelíbilo počínání knížete, a tak se rozhodli zasáhnout a takto pomoci hrdinům." (Yoshitsune)
  • Plán zaútočiť na Matsudaira Naritsuga počas jeho cesty do Edo (dobové meno Tokya) vychádza zo zvyku, ktorý bol praktizovaný v ére Edo. Každý japonský šľachtic musel cestovať do Eda a pobudnúť tam určitú dobu. Táto cesta niesla názov Sankin-kotai, alebo taktiež Oficiálna cesta. Šľachtici tým dokazovali vernosť svojmu šógunovi a tomu zas systém pomáhal efektívnejšie kontrolovať ich aktivity. (beso74)
  • Hirayama (Tsuyoshi Ihara) v dodžo cvičí Iaidžucu, což lze přeložit jako "umění tasení meče". (Tsukikage)

Související novinky

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Vyhřezlá střeva ve 3D

Vyhřezlá střeva ve 3D

21.09.2010

Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)

Reklama

Reklama