Hanna

Silné herecké obsazení + režijní eso + silný příběhový potenciál + našlapané trailery = velké očekávání.... nakonec je z toho jen největší zklamání letošního roku. Všechny působivé momenty jsou ukázány v traileru, a když už se ve filmu na tyto sekvence dostane, tak v celkovém znění nemají ani poloviční údernost. Hudba mě zde neseděla, mnoho klišé momentů a několik logických kiksů… už na začátku jsem měl problém, jestli opravdu bylo nutné spustit vysílač… tak či onak, promarněný potenciál, mé hodnocení 1,5 hvězdičky… (13.06.2011)

[IFF 2011, Bratislava] Substrát Grimmovcov rajcovne rozvedený skrz kinetické hrátky chlapáckych šarvátok do priamočiareho, ale aj fiškálsky koordinovaného dievčenského šprintu za vlastním vykúpením. Na správnom mieste a so "zakázanými" ingredienciami počatý experiment ktorý cez pubertálneho anjela lietajúceho mimo zákony univerza približuje bežnú žánrovú sekačku k nepredstieranému umeniu a nebrzdí ho ani ono opomínané elementárne jadro, pretože vedúci projektu dobre vie ako s ním nakladať. O koho ide? O Prometea Wrighta, ktorý "Hannu" okrídľuje tým, že jej neurčuje takmer žiadne hranice a svätí ju limitne vymakanými vlohami. Racionalita je pre teraz hluchá/slepá, počujem/vidím len kreativitu a tá mi konkrétne tu úplne postačuje-je nepoškvrnená. Edgard má u mňa velikánske plus lebo ľúbí presne to, čo ja-brak, art a chemické reakcie... "So, here we go." (14.11.2011)

Psycho. Fandové amerického velkostylu a pózerství nechť si pustí Bourna, či Mission Impossible 3. Jsou to podobně "kynetické" snímky, ale jsou přehledné, lineární a mnohem snáze uchopitelné. Hanna má problém, že je občas na hranici paranoidního thrilleru, který se dost často mění ve tvrdý akční snímek prokládaný scifi prvky. Je cítit britský feeling, který z duše nemám rád. (28.10.2011)

Zajímavým způsobem zpotvořený film. Měl jsem z Hanny pocit, jako kdyby někdo vymyslel velmi chytrý příběh, pak ho poslal "tichou poštou" přes několik blbců a výsledek se zfilmoval. Hranice mezi genialitou a naprostou pitomostí je někdy tenká, zde se vytrvale přešlapuje tu na jednu, tu na druhou stranu. Natočené je to sice výtečně, ovšem až moc často jsem kroutil hlavou, jak debilní věci se zde dějí (a přitom by kolikrát stačilo jen trošku upravit scénář). Ke konci už jsem se na několika místech opravdu nahlas zasmál. Jo a závěrečná honička dvou hlavních ženských postav je prostorově řešená úplně nesmyslně, nepřehledně. PS: Mírný palec nahoru jen za postavu Blanchettové - takhle má vypadat charismatický záporák. 5/10 (07.06.2011)

Po "Sucker Punch" přichází další akčňák pro holky, tentokrát jakási Twilight-bondovka. Vyprávění si neláme hlavu s logikou či promyšlenými motivacemi, protože se maximálně zaměřuje na impresivnost. Skáče tedy volně mezi prostředími a vyzdvihuje jejich primární sílu vyvolat okouzlení exotičností a estetičností. Zatímco Zack Snyder sází na opulentní vizualitu přejatou z komiksů a videoher, Wright bravurně komponuje fantastické sekvence čistě za pomoci souznění střihu a kamery s výpravou zdánlivě realistické scény. Jestliže chlapácké akčňáky prezentují akci s důrazem na energii a efektivitu úkonů, takže se maximálně soustředí na tělo či objekty v akci, Wright v "Hanně" příznačně cílovému publiku akci snímá především s důrazem na prostředí a pojímá ji nikoli jako boj, nýbrž tanec (viz clubově pojatá sekvence útěku z tajné základny či skvostně komponovaná sekvence na skladišti nákladních kontejnerů; v souladu s tanečním pojetím je většina akce snímaná v dlouhých kamerových jízdách, které dají vyniknout všem piruetám). Zcela adekvátně zde nenajdeme žádné akční moneyshoty, ale naopak se do paměti vryje až dotykově intimní sekvence dvou dívek ve stanu. Klučičí "Přísně tajné prázdniny" či "Agent Cody Banks" operují se záchranou světa či alespoň bezpečností národa, ale "Hanna" místo žánrových fantazií o jednotlivci vztahujícím se ke globální hrozbě prostě jen ukazuje cestu jedné dívky k samostatnosti - zatímco mužské akční snímky lze graficky zaznamenat jako síť trajektorií akce směřujících od středu/hrdiny ven, v ženských příbězích vede veškerá akce do středu/nitra. Podobně adekvátní je také sklouzávání do campu, který coby projev afektovanosti k holčičím snímkům prostě patří (v tomto ohledu je jedním z geniálních prvků filmu volba záporáků - gay, übermacho skini a mateřská figura). (02.07.2011)