Hanna

No pořád nechápu, proč ze začátku mačkala to tlačítko, který na ně upozornilo.. Jinak ale bezva film se skvělou hudbou a perverzníma Němcema. Dost se tam klade důraz na takovou obyčejnost prostředí, takže bydlej v normálnim kempu, Berlín je plnej houmlesáků a za kopcem od tajný základny plný Hummerů je silnice, kde jezdí výletníci v karavanech. Akce syrová a bavila mě i ta linie s rodinkou. (24.06.2011)

První řekněme hodinku mě to nezávislácké ladění sralo a gratuloval jsem si k tomu, že jsem odolal jít nato do kina. Potom jsem si ale začal ten divný galimatyáš postavený na nehezké holce, prostinkém béčkovém příběhu, zkratkovitě pojednané akci, kontrastech (výchova Hanny a její kamarádky, polární krajina vs marocká poušť, epilepticky střižený útěk vs bitka v jednom dlouhém záběru), pohádkových motivech a hudbě Chemical Brothers, začal užívat a ve výsledku byl celkem spokojený. (30.10.2011)

Obdivuji práci Joe Wrighta a myslím si, i přes jeho poslední dva průměrné filmy, že to je největší britský talent současnosti, ale subtilní holčičky, které v hand combatu zmastí chlapa o hlavu vyššího a 50 kg těžšího, prostě nedávám. Podobně blbě naivní scénáře snad ani do současné kinematografie nepatří (tímto zdravím 80.léta). (27.07.2011)

Sometimes Children Are Bad People Too! Wright se nečekaně vytasil s (filmovou) definicí kruhem. I přes to je ale Hanna podívanou ďábelsky dokonalou v detailech a tam, kde už obraz nestačí přichází ke slovu kombinace zvuků s dechberoucími tóny vyjadřující pocity Chemických brášků. Pudové, chladnokrevné, dravé a syrové do morku kostí, ale jelikož Hanna pokaždé mine srdeční sval, těžko jí lze milovat, byť si nějaký ten obdiv s odstupem času zaslouží. Započaté a ukončené v dokonalém kruhu, který však nenabízí žádný smířlivý konec s neskutečně zajímavou hrdinkou, jejíž loutkovodič selhává při dokreslování jejího nitra. Hanna! (05.06.2011)

Kdyby Sylvester Stalone pomiloval* Tarkovského, plodem jejich lásky by byla nepochybně Hanička. Mimořádně odpudivá třináctiletá bloncka, která je schopna svými rachitickými ručičkami naporcovat celé, po zuby ozbrojené útočné komando CIA a zbytek téměř nevydržitelné stopáže strávit na road tripu po Španělsku, kde se sáhodlouze kochá výhledem z nějakého dopravního prostředku a vítr ji umělecky čechrá její prořídlou kštici. Všimnout si předem, že tuto absurdní sračku splácal pan Wright, pachatel Pokání, jenž mělo tolik blahodárný vliv na můj dávicí reflex, vyhýbám se tomu jako Jehovista transfuzi! *Výraz byl cenzurován místní klikou katolických čtenářů, kterým údajně ohrožoval mravní výchovu jejich dětí. Snad mi Bůh odpustí! . (09.06.2011)