Milosrdné lži

Film by si zasloužil o hvězdičku víc, ale musel jsem ubrat kvůli faktu, že se zde zase objevilo módní téma výlučnosti homosexuality, což moc dobře nesnáším (a jednu chvíli tam kdosi tančil v transvestitském oblečení, to jsem utekl). Navíc se děj dost vlekl, těch přátel bylo od počátku nějak hodně a trvalo mi to dobrou hodinu, než jsem se vyznal, kdo je kdo a kdo s kým a proti komu. Taky mohlo být ve filmu trochu vysvětleno, jak se tahle parta lidí dala dohromady a čím se vlastně živila. Víme jen to, že Max podnikal a byl z toho pěkně na nervy, navíc ještě okořeněné láskou toho mladíka, jehož dítěti byl za kmotra, svou zlost si vyléval na kunách a svých návštěvnících... Parta poznamenaná těžkým úrazem jednoho z nich prožívá jako každoročně prázdniny u Maxe a snaží se na kamaráda moc nemyslet; každý z nich má své trable, někdo s buzerantstvím, někdo s neopětovanými láskami, Marie čeká dítě (což jsme tušili asi od poloviny filmu). Jakkoliv se tahle parta jeví jako homogenní a přátelská, každý je zpočátku sám uzavřen do svých starostí; závěr filmu spočívá na dvou obrazech - když správce Maxovy chaty tuhle společnost obviní z pokrytectví (nejlepší chvíle filmu), a pak až příliš sentimentálně pojatý závěr při pohřbu, který se mi jeví zase jako slabší chvíle. No - a americké písničky chabé úrovně během filmu? Do evropské kinematografie nepatří, i když zde autor chtěl možná vyjádřit současné prorůstání kultur. Bohužel. (04.11.2014)

Tak zde bude nutností vydržet, jelikož takový film nelze zkrámovat za 90 minut, to jsem pochopila i já. Dříve, než jsem se stačila hlouběji ponořit, frflala jsem na typické omlaskávání francouzských lící, čekajíc, že bude následovat hlubokomyslné skřehotání (původní znění :-)) o jídle, pití, světových názorech a sexuálních orientacích - moc mně do tohoto očekávání nezapadal chudák Ludo a jeho nehoda, často jsem na něj zapomínala - zrovna tak, jako jeho přátelé. Nakonec se však dovolená několika starých známých pro mě stala filmovým pohlazením, u kterého jsem si báječně odpočinula, přesto, že jsem byla zatěžována problémy každého z nich, které stále častěji prořezávaly uvolněnou atmosféru letní přímořské selanky. Krásně předvedeno, jak rádi se zabýváme malichernostmi, jak lehce zapomínáme na to, co nás tíží, co nám není příjemné, co zatěžuje naši představu průzračné bezstarostnosti, bez kalících elementů, jako je těžký stav někoho, ke komu máme hodně blízko. Je nám to líto, ale přesto se raději sobecky šťouráme ve vlastních, mnohem méně důležitých nezdarech, tápáních a ohroženích, možná, abychom pro svou dušičku zlehčili ty opravdu osudové a životně důležité, které se ovšem nedějí nám - probudit a semknout se dokážeme až při ztrátě nejvyšší. Ale stejně je fajn, že i když jsme každý tak jiný, přece dokážeme žít vedle sebe a odpustit si navzájem - přes všechny ty lži, neupřímnost a falešný stud, a to, myslím, chtěl snímek právě sdělit. Velkou zásluhu na příjemném pocitu z celého filmu je třeba přiznat hercům, jimž vévodí chápavá, zadumaná, vláčná a okouzlující Marion Cotillard, chodící nerv François Cluzet a zamilovaný Benoît Magimel, a v neposlední řadě vynikající výběr prázdninově odlehčené hudby. NEJKRÁSNĚJŠÍ SCÉNY: Hřbitovní a pařížská okenní. NEJLEPŠÍ HLÁŠKA: Dívej se na mě, když na tebe řvu!! :-) (11.04.2012)

Ehm.. tak asi takto: totalneho party-trtkosa, sfetovaneho/ozrateho, prejde nakladiak, kedze sa rano snazi dozihat sa v deliriu domov z dalsieho flamu. Skonci v spitali - a okolo toho sa odvijaju paralelne osudy roznych prapodivnych svinacin. Napr. sedi vymleta stetka v lokale a v ramci zoznamenia sa s dvoma tipkami navrhne "dvojku", coz vysvetli ako "dvojitu penetraciu" - tak potial asi komedialna stranka filmu. Pardon, dalsia komedia nastava, ked chiropraktor napravajuci chrbat a krk svojho kamosa mu vecer pri rande zdeli, ze sa donho zamiloval a ze mozu byt kamarati a sex az neskor, ale "tazko hlada slova", pretoze jeho syn je krstne dieta jeho idola - cize kmotor, no a ten to volako tazko chape. Zatial je v posteli dalsia sucka s dakym smejdom a v ramci sfilmovania pestrej romantiky, kamera zachycuje uz len scenku, ako Romeo vstava z postele, ide na hajzel a Julia ho poziada, aby cestou vzal pouzitu gumu so sebou, ze to nema rada na zemi..V tomto stadiu sme tu sracku stopli a zmazali; aj keby bol zvysok filmu o stavani si snehuliakoch v jarnom snehu na Taloch a behali tam steniatka Bernardina, nevyvazi to tu srackovost na konecny dobry zazitok. Jasny odpad, Vzdy zasnem, kolko zvratenych kretenov toci "romanticke" filmy - ved ked dakomu material tak fajn ide odruky, moze robit poradenstvo roznym psycho-nudznym, alebo brat lieky, ale rozhodne nie tocit filmy pre ludi, ktori si chcu pozriet daco fajne nedelu poobede. Alebo by mal mat film tag "psychosracka" a nie "komedia - drama". (19.01.2014)

Horšie ako milosrdná lož je asi len čistá pravda. Veľmi zvláštna skupina priateľov má svoje tajomstvá, ktoré vyplávajú na povrch. Spočiatku je to aj zábavné, ale keď sa začnú riešiť úplné kraviny a stále dookola, tak je to už otravné. Kto kedy s kým ako a k tomu ešte kuny za stenou a homo zápletka až je z toho nepekný mix s neuveriteľným trvaním, ktoré sa nedá vydržať do konca. Marion Cotillard mala asi jedinú znesiteľnú postavu. (07.04.2014)

Ty komediální prvky slouží jako odpočívadlo - na němž se člověk opráší z toho všeho viděného. Je tam tolik charakterů, ani jeden se nerozutekl, ač by se o to mohl pokusit a hrát vlastní prim! Ty ranní splíny, které si člověk podvědomě naordinuje pokaždé, když provede hloupost, večerní radovánky s kytarou, povinný společenský chaos, posléze okořeněný pláčem, ale především tvrdá realita - to je to TO, proč mě to chytlo! Pro mě osobně ohromný psychický zážitek! 95% (30.03.2012)