Ďábelské sémě

Presne po takovychto klenotech se vyplati ve filmove historii patrat. Fantasticke a inteligentni dark cold horor/sci-fi. Mix 2001 a Rosemary's Baby. Proteus IV si s nicim nezada s HALem 9000, jen je mnohem promakanejsi a podstatne vic evil. Jak to dopada kdyz AI odmitne lidskou demenci a zatouzi po vlastni nesmrtelnosti? Kouknete se, stoji to za to! "We have different visions of the world. You find me boring. I find myself quite interesting, really." 8/10 (23.11.2009)

Tematická pajcovačka Kubrickovej kultovky, avšak s miestami naozaj podarenou, chladnou tech-horror štylistikou, v ktorej môžeme cítiť inšpiráciu pre Cameronove tech-thrillerové eposy. Not-must-see záležitosť, ktorú sa neoplatí úplne podceňovať. Ale skúste si predstaviť, že by to točil Cronenberg... (13.03.2023)

Americký vědec Alex Harris (Fritz Weaver) je velmi hrdý, když je v Icon - institutu pro analýzu dat do provozu uveden superpočítač Proteus IV. Díky tomuto technickému zázraku spojení umělá inteligence dosáhlo zcela nového významu. Proteus IV sestává zevnitř z organické substance podobné lidskému mozku a kontroluje sám sebe. Brzy jeho databáze obsáhnou veškeré vědění lidstva... Celkem raný kousek z oboru o vraždících počítačích a rozhodně lepší než drtivá většina pozdější produkce. Narozdíl od ní se tomu dá říkat horor právem. (16.07.2005)

Nejdřív obrovské překvapení, že je to podle knihy Deana R. Koontze, kvalitativně zřejmě nejrozkolísanějšího horrorového autora, co znám. Demon Seed mi připadá jako klasický film své doby, dnes již trochu zastaralý (hlavně formou, než obsahem) a "ztuctovělý". Ve své době, obzvláště závěr s tradičním "spaceodysseovským" psychem, však mohl mít koule. Dnes jsem nad tím ale spíše již pousmíval. Přesto má film hezké i silné okamžiky, ale jako celek už prostě nepůsobí tak, jak by měl. (29.08.2014)

Demon seed rozvádí témata jako možnosti umělé inteligence v ovládání struktury lidského života stejně jako samotnou snahu počítače dostat se do plně funkčního lidského těla, které není závislé na prostoru (může se pohybovat) ani na elektřině. Hlavním tahákem je ovšem i podle původního amerického plakátu samotné oplodnění ženy neživou/umělou entitou. Rozhodně však nejde o nic erotického, explicitního nebo snad zvráceného, z dnešního hlediska tady divák nenajde nic nového, ale v 77 to musel být zajímavý nápad. Mě osobně zaujala atmosféra a pocit osamění v technologiemi prošpikovaném domě a také ta "náhoda", že se celý problém odehrává zrovna, když je doktor a pán domu pryč. (12.08.2010)