Slavnost v botanické zahradě

Je to hodně zvláštní. Krásně natočený poetický experiment, který strašně hýří barvami, vypadá, jako kdyby ho natočili hippies a taky je strašně uřvaný, až už mi to začínalo vadit. Co tím chtěl básník říct jsem asi pobral, nicméně zaujalo mě tak na půl. Některé scény zajímavé, jiné vůbec, některé hezké, jiné uječené a přehnané. Celkový dojem ale mám prostě průměrný a tak i Slávnosť v botanickej záhrade budu hodnotit průměrně, protože jsem to sice bylo rád, ušlo to, ale nějaké silnější pocity z toho nemám. Jen ten, že to byl strašný chaos a něco takového se za Československa (v současnosti už snad jen v rámci amatérských filmů) vidělo fakt jen ojediněle. Hodně tomu filmu ale pomáhá kamera a taky úžasná hudba, která se do toho všeho naprosto perfektně hodí. Slabé 3* (13.03.2021)

Elo Havetta opäť dokázal byť originálny, okrem jeho podobného, ale podstatne lepšieho filmu Ľalie poľné, nič podobného v našej kinematografii nenájdete. Originalita však vždy nestačí a miestami je to riadne divoký guláš. Radosti a starosti obyvateľov Babindolu sa striedajú v divokom tempe a režisér si znova vybral do filmu množstvo maskotov s "bezchybným" chrupom. Najviac ma pobavil vysmiaty fotograf s jedným zubom, ktorý sa vždy objavil tam, kde ho najmenej čakajú. Pobaví i fackovanie v skleníku a postava D. Blaškoviča - "Kováč je paroháč", ktorej by som dal väčší priestor. Vždy keď bol na obrazovke tak sa aspoň na chvíľu sa tá divočina skľudní. Na môj vkus trochu divoké, bez nejakého výrazného deja. Ľalie poľné ostávajú neprekonané. 60%. (23.06.2013)

Chaotická nesourodá slátanina - zoufalý pokus o surrealismus z něhož bohužel vzešla jen podivná směsice barev a hysterických výlevů party bláznů ... prokládaná stupidním chováním, hloupými žvásty a zakončovaná dávkami idiotského smíchu který měl zřejmě navodit atmosféru komedie. S ohledem na rok vzniku kdy došlo k „uvolnění mravů a závanu svobody“ předpokládám, že nemalá část realizačního týmu byla silně pod vlivem LSD a THC. (20.09.2009)

Omamne jasavá oslava hedonizmu, z ktorej je 60-te roky cítiť na míle. Rovnakú atmosféru nájdete v Herzových "Sladkých hrách minulého leta" z toho istého roku, ktoré však pôsobia konzistentnejšie a možno práve preto intenzívnejšie, to však nič nemení na tom, že na Havettov film človek pozerá s vytreštenými očami až do konca ako na nejaký zázrak. Dokonca aj ten názov je úžasný! Nedávno som bol takisto na jednej slávnosti v botanickej záhrade - práve sa tam liahli tropické motýle. Naozaj neviem, ktorá z tých slávností bola krajšia. (14.06.2008)

"Musíme veriť, rešpektovať zákony fyzikálne a nebáť sa!" __ Až kým som nevidel ĽALIE POĽNÉ, považoval som SLÁVNOSŤ za najlepší slovenský film v jeho dejinách. __ Úžasná juhoslovenská bakchanália, na míle vzdialená všetkým tým vážnym, ťažkopádnym a melodramatickým domácim filmom pred ním aj potom. Film, z ktorého mi je dobre, pri ktorom mám radosť, ktorý mi dáva pocit, že život je fajn. Koľko je takých v histórií slovenskej kinematografie ? (Päť a pol. Doslova!) __ "Ale ja som nebol. ani ma nevolali, a ani som neprišiel. Ja som triezvy! - A to ja už zasa nie!" __ Parádna oslava prostej ľudskej existencie z časov, kedy dedina ešte skutočne žila. Niekto by mohol povedať, že také časy nikdy neboli, že sú len filmovým zázrakom, ale ja som na juhoslovenskej dedine vyrástol a viem svoje... __ Babindolský Rubín, slovenské palmy, 8 šantivých dcér a Hostinec u Dvoch krčiem... to je kult. __  K tomu Vincent Šikula v jedinej svojej filmovej roli muzikanta a mladý chudý Julo Satinský. __ "A je písané, aby  syn človeka (Elo Havetta) v roku tridsiatom veku svojho prvým zázrakom sa zjavil a slúžil radosti." (01.12.2021)