Slávnosť v botanickej záhrade
Komedie
Československo, 1969, 83 min
Režie:
Elo HavettaHudba:
Zdeněk LiškaObsah
-
Farebná feéria o potrebe zázraku v ľudskom živote, impresívne očarenie prírodou a radosťou zo života a pohybu. Mozaikovité rozprávanie o krčmárke Márii, večnej neveste, vytrvalo a márne vodiacej k oltáru otca svojich ôsmych dcér Pištu a o Pierrovi, ktorý svojím príchodom naruší pokoj vinárskej dediny Babindolu a naučí jej obyvateľov vychutnávať život. (oficiální text distributora) -
Děj filmu je situován do vinařské vesnice Babinol na svazcích Malých Karpat a točí se kolem matriarchální rodiny hospodské Marie. Dobře vypadající žena má osm dcer, ale žádného manžela. Přitom však všechny dcery mají jednoho otce - Pištu Domčeka. Ten se sice od mládí chystá na svatbu, ale v poslední chvíli vždy ztratí odvahu, uteče a poustevničí v kolibě na vinici. Klidný život ve vsi naruší až příchod světoběžníka Pierra, který chce uskutečnit "zázrak" a po letech toulání konečně někde zakotvit. (Karlos80)
Komentáře uživatelů k filmu (39)
-
Karlos80
Opět jeden, kterému se, kdykoliv ho uvidím ve vysílání tv, vyhnu.Tato Havettova spíše osobní výpověď z vlastního světa, svých pocitů a nálad, to vše pro mě v naprosto nezáživném provedení včetně skutečně chaotického příběhu, směsice nejrůznějších stylů, euforické atmosféry, jarmarku, lidovky, titulků, jednoduchých citoslovců ap..Až na pár momentů pro běžného filmového konzumenta těžko stravitelná spíše nevšední věc, rozhodně ne odpočinková..Znovu říkám a opakuji, "Novou vlnu" a vůbec novátorství v české a slovenské kinematografii až na malé vyjímky nemusím. V té době chtěl být zajisté každý originální, měl k tomu samozřejmě větší volnost, ale výsledek se dnes po letech může jevit všelijak..Takže toto je v pořadí už "ČTVRTÝ" snímek z cyklu šedesátek, který mi nic neřekl. Předtím Mučedníci lásky, Sladké hry minulého léta a Sedmikrásky. Jakubiskův převážně zfilmovaný venkov ještě jakžtakž beru, Hanákovo město vybral bych si také, ale Havetta mě už v druhém svém filmu tak trošku zklamal, bohužel, a to, že to byl jeho debut, na mém názoru nic nemění..Jakubisko zas měl svoje Kristove roky, Hanák 322, srovnávat navzájem je nelze...(11.6.2008)
-
Flipper
Vtáčkovia, siroty a (bezzubý) blázni reloaded. I keď ťažšie pochopiteľný, schizofrenický, kde sa každá maličkosť končí dedinskou bitkou. Havettou nápad priniesť hocičo netypické do dediny + následné reakcie na to netypické fungujú, (možno) aj vďaka humorným trademarkom (pán mentál fotograf :). Samozrejme tej hravosti (prepínanie obrazu, titulky) by bolo treba pristrihnúť krídla, ale nová vlna bejby je nová vlna. Navyše scéna (hlavne jej strih!) s demoláciou izby je vec na ktorú by som sa díval donekonečna.(25.7.2011)
-
igi B.
Ejhle poeta! Elo Havetta... Nostalgický, hravý, stylizovaný, expresivní - až lehce surreálný, místy zbytečně trošku hysterický... Každopádně pak svébytně poetický, až vizuálně okouzlující... (D.m.s.n. český film měl Chytilovou, slovenský pak Havettu... ;-) . . . Nečekejte nějaký konkrétní příběh, spíše jen takové ty >kapitoly< - prostě takové epizodické podobenství (jakoby) >o ničem< - ale nakonec proč ne... I film jako řemeslo potřebuje své básníky... A Havetta jím bezesporu byl! . . . Musím ale přiznat, že pět hvězdiček tomuhle filmu nechci dát, třeba právě pro přece jen trošku ledabylé postprodukční zpracování (prostě postsynchrony a vůbec zvuk mi příliš neseděl a nemyslím, že by to bylo dáno zrovna stářím snímku)... Za zmínku ovšem stojí sama o sobě kongeniální jarmarečně poetická hudba Zdeňka Lišky, která z filmu přímo jak ta květina vyrůstá... Každopádně pak jde (právě) i z dnešního pohledu o jedinečné dílko, i dnes dobré s jistou mírou nadhledu a tolerance ku zhlédnutí, třeba i jen pro poučení o kultuře a době - v tom krátkém období neobyčejné svobody umělecké tvorby, tak vzácné v poválečných dějinách našich zemí... A nakonec ho lze i zhlédnout s radostí, už jen pro ten půvab mladé Niny Divíškové... ;-) . . . Tak goodbye >všeci< v Babindole, a víno ať teče proudem! Zázrak!... Elo Eloi! Chachachacha... Aleluja!!!... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tak před čtvrtstoletím v dobách >oněch< ve FK v Brně, znovu pak 11.6.2008 na ČT2, komentář zde jako osmý - 11.6.2008)(11.6.2008)
-
Morien
Opět velmi milé, magorské překvapení. Vivat scény ve skleníku. ♥(30.11.2009)
-
ripo
Škoda skorého konca mladého a talentovaného režiséra Ela Havettu. Pokiaľ by mohol natočiť takéto skvosty, tak by sa isto-iste stal najuznávanejších slovenským režisérom novej vlny.(21.2.2004)
-
Vitex
Skoro až hmatatelně zachycená radost ze života (lidského života se všemi svými problémy, bolestmi a touhami).(24.9.2006)
-
MIMIC
Omamne jasavá oslava hedonizmu, z ktorej je 60-te roky cítiť na míle. Rovnakú atmosféru nájdete v Herzových "Sladkých hrách minulého leta" z toho istého roku, ktoré však pôsobia konzistentnejšie a možno práve preto intenzívnejšie, to však nič nemení na tom, že na Havettov film človek pozerá s vytreštenými očami až do konca ako na nejaký zázrak. Dokonca aj ten názov je úžasný! Nedávno som bol takisto na jednej slávnosti v botanickej záhrade - práve sa tam liahli tropické motýle. Naozaj neviem, ktorá z tých slávností bola krajšia.(14.6.2008)
-
Slarque
Po mnohahodinovém (subjektivně) utrpení ten nesmysl skončil. Herci (či neherci) byli velmi přesvědčiví a zdálo se, že nic nehrají, že opravdu jsou chovanci blázince ponechaní bez dozoru. Také střih předvedl pár zajímavých přechodů. Ale jinak „umění“ tohoto druhu na mě opravdu působí jak nekonečno, kde se není čeho chytit a nic nedává smysl (10%).(17.4.2009)
-
Iggy
Vlak bratří Lumiérů nás hned na začátku Slávnosti v botanickej záhradě přiveze do vinařské vesničky Babindol, do světa, kde se ještě dějí zázraky, kde se blázní, tancuje a miluje, kde ještě potkáte potulné muzikanty a potomky Daidalovy, kde slunce může vyjít i v noci, pokud tomu dostatečně věříte, do světa svobody a radosti, do světa Ela Havetty, v němž na hodinu a půl zapomenete na všechna vaše trápení.(7.1.2008)
-
sinp
Tak tady asi zůstanu věčně tím, co nepochopil. A to na novou vlnu i odvážné experimenty nedám dopustit. Jenže tady? Bez urážky, ale poetika tohohle ražení mě skutečně míjí.(30.10.2009)
-
Skip
odpad!Odmítám se nechat oblbovat něčím, co je jen sledem hysterických výstupů.(25.8.2008)
-
Marthos
Nechápu. Nerozumím. Tápu. Jsem zmatený. Je mi nanic. Že to byl záměr? Tak to pardon.(7.4.2009)
-
Philippa
Radost ze života je v mých představách naprosto jiná a tudíž se s touto bizarní, bláznivou, ukřičenou nějak neshoduje.... Jsem naladěná na jiné frekvenci a tak jsem to ani nedokoukala. Jisté kvality, ale nemohu filmu upřít, jako třeba Liškovu hudbu a pojetí celého zpracování.(12.6.2008)
-
curunir
,,...AJ MNE SA TO ĽÚBI. SLOBODA." __ Možno snáď jeden z najpoetickejších filmov, aké som mal zatiaľ možnosť vidieť. Názory na tento film sú veľmi zmiešané, jedni ho vychvaľujú, iní zavrhujú či nerozumia mu, moje dojmy sú niekde na polceste, dlho som uvažoval ako film ohodnotiť a čo povedať, nakoniec sa zmôžem iba k určitému niekoľkokrát použitému kompromisu. V samotnom filme sa vlastne ani nič poriadne nedeje, je bláznivý, ukričaný, značne pomotaný a mnohokrát ťažko zrozumiteľný, to čo však nad týmto všetkým akosi víťazí je prekrásna poetika obrazov, ktorá za pomoci hudby schádza až do spomínaného surrealistického snenia. Spomedzi hercov sa mi najviac páčil Slavoj Urban, ktorý je ako francúz Pierre skutočným bohémom. Môj celkový dojem je teda rozpačitý, Elo Havetta sa ukázal ako schopný režisér a ktovie ako sa mohla jeho tvorba ďalej uberať ak by tak náhle nezomrel.(21.6.2008)
-
Lindiště
Už jen čekat, kdy se na plátně objeví černobílý pár maček...(5.4.2009)
-
SarumanKo
odpad!Najotravnejší, najnezmyselnejší a najstupídnejší sled záberov v histórii kinematografie, ktorý si nezaslúži byť nazvaný filmom. Vždy, keď si poviem, že ma už nič neprekvapí, privalí sa takáto nehorázne psychotická sračka a presvedčí ma o tom, že vždy môže byť horšie... (0%)(4.2.2012)
-
ScarPoul
Film ktorý je tak strašne mozaikový a tak strašne bohatý na súvislosti, farby, príbehy a bláznovstvo že na prvý krát ho žiaden divák poriadne nepochopí a ani sa mu nedostane pod kožu. jeden z tých filmov ktorých opätovné zhliadnutie vo vás vzbudí nové pocity a vy objavíte nové myšlienky. Havetta doslova oslavuje šialenstvo, bláznovsto a farebnosť ľudí, načrtnutých buď postavami alebo kamerovými filtrami. humor vychádza zo všedných situácií s ktorých sa stávajú nevšedné. je to o úniku a túžbe po slobode. o ľudoch a ich snoch, no a predovšetkých o umení a láske. pocta antike a bakchusovi, pocta ženskosti predstavujúcu tu dcéry Domčeka a Feri, vplyvy vonkajšieho sveta, ktoré tu predstavuje julo satinský a mnohé ďalšie. najsilnejší moment keď sa noc zmení na deň. podmanivá hudba, umocnená príchodom kapely. dialógy ktoré nedávajú zmysel a najviac pripomínajú Kristové roky od Jakubiska, lenže tam kde oni vo výpovedi stroskotávajú, havetta hravo nachádza jasný smer a rozpráva príbeh tomu kto je ochotný uveriť a počúvať. kamera neskutočne pôsobivá, hravá a hlavne po čertoch zaujímavá. fantastický Sýkora ktorý si u mňa napravil reputáciu, jeho zamilovaný a trocha bláznivý botanik Gašpar mi bol veľmi blízky. rozdelenie na kapitoly umocnuje videné a očakávané, ale aj tak ani najmenej nie sme pripravený na to čo nás čaká, pre mňa veľmi zaujímavý film.(29.12.2008)
-
Jim_Beam
Bohužel na mě tento film nezapůsobil nijak zvlášť, viděl jsem ho jako překotný sled scén, které jsou více či méně zábavné a více či méně "pěkné" a dohromady dávají zhruba nějaký smysl, ale jinak ve mě nezanechal žádný výjimečný pocit...(8.4.2008)
-
DarkDemon
Chaotická nesourodá slátanina - zoufalý pokus o surrealismus z něhož bohužel vzešla jen podivná směsice barev a hysterických výlevů party bláznů ... prokládaná stupidním chováním, hloupými žvásty a zakončovaná dávkami idiotského smíchu který měl zřejmě navodit atmosféru komedie.(20.9.2009)
-
AndyLemon
Reflexia filmového média.(11.4.2012)
