Režie:
Mike LeighScénář:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Gary YershonHrají:
Jim Broadbent, Ruth Sheen, Lesley Manville, Oliver Maltman, Peter Wight, David Bradley, Karina Fernandez, Phil Davis, Imelda Staunton, Eileen Davies (více)Obsahy(2)
Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako "antropolog s kamerou", přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Asi tak to poslední, co mě napadá, že je tento film "příjemný" a "milý", jak se tu pořád opakuje. Trošku se bojím, že lidi moc nevidí za tu fasádu realismu daného hlavně typem hereckých projevů, a zapomínají, že jde o poměrně tvrdou "třídní kritiku". Namísto toho, aby film chápali ideologicky (jako ukázku bídy střední třídy v Británii), v něm pak vidí jen obecný pohled na "život, jaký je", jak kdyby to bylo cosi univerzálního a neměnného. Mike Leigh tak vlastně natočil film, jehož divácká recepce jde proti jeho záměrům. ()
Filmy podobného typu jsou v zásadě dost otravnou záležitostí (srov. Invaze barbarů). Ačkoliv na něj musím myslet a mám z něj dojem, že se mi autor snažil cosi říct, nemám tuchy co. Být šťastným není samozřejmé a možná je to dědičné (láska hory přenáší)? V posledku stejně nicneříkající jako otázka na nejlepší životní vzpomínku. Nepříjemně jemně nepříjemný film. PS pro odlehceni: mam za to, ze si uzivatel Iguaner koupil cervenou corsu 1.4 ()
Trochu nevyvážené, druhá polovina je o poznání slabší (přesto zábavná). Než jako milý a příjemný, bych film nazval temným až depresivním. Ano, ústřední pár si zachovává svůj optimismus, svou integritu a jsou tak ostrůvkem útěchy a naděje v moři deprese a šedi... Avšak jejich přátelé umírají, živoří, jsou psychicky narušení a zoufale osamělí. Sakra, jaký já mám strach ze stáří! ()
Interesting but boring and annoying. Asi takhle bych to shrnula. Postava Mary mě neuvěřitelně lezla na nervy, to nebyla ztřeštěná ženská, to byla neuvěřitelně otravná zoufalá a šílená baba. A popravdě ani další postavy (ani herci) mi nebyly nijak zvláště sympatické. Námět neotřelý a ne tak často zpracovaný, ale možná že taky ostatní ví proč, se do toho nepouštějí... ()
Gerri a Tom sice vystupují ve všech čtyřech barvou i náladou odlišených kapitolách, Leigh ale posledním záběrem nahlodává přesvědčení, že jsou skutečně právě oni hlavními aktéry celého dramatu. Více než spořádaní, věčně dobře naladěni manželé jako by ho nakonec zaujala postava jiná, zdaleka ne tak spokojená. I kvůli poslednímu záběru bych Další rok neoznačoval za film, který je pouze o potřebě lásky či pouze o stárnutí, k němuž má režisér, v podstatě vrstevník ústředního páru, jistě dost co říct. Úplně nejjednodušeji napsáno, je to drama o lidech, jací jsou. Mike Leigh opět (a tentokrát nejblíže jeho mistrným Tajnostem a lžím) neutěšuje, nedává postavám falešné naděje, ale ani věci nevidí příliš černě, věrný své pověsti „antropologa s kamerou“. Zejména díky režisérově vnímavosti se na film, jakkoli ne veselý, dívá neobyčejně dobře. 80% Zajímavý komentář: Crawler-D ()
Galerie (35)
Zajímavosti (1)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 15. března 2010 na Filmovém festivalu v Cannes v rámci hlavní soutěže o Zlatou palmu. (makimarketa)
Reklama