Další rok

Co vlastně určuje, jestli člověk dokáže být převážně spokojený ba i šťastný nebo se bude trápit i v optimismu nehladovějícího blahobytu? Schopnost nebo neschopnost přijímat nejistoty a ztráty a být spokojený s tím, co je, anebo pocit sociální sounáležitosti či naopak osamělosti? Zřejmě žádný universální návod na příjemný život neexistuje. ___ "Nejpříjemnější oddechovka", jak hlásá jeden z komentářů, je stejně tak příjemná a oddechová jako život. Nevím, jestli to myslím vážně nebo ironicky. Ať si každý vybere sám podle momentálního stavu, charakterového založení a příznivosti osudu. Možná by se spíše dalo říci, že každodennost obyčejného života, uplývajícího rok za rokem, je v podstatě o ničem nebo o ničem moc zábavném, strhujícím a pohádkovém. Ještě že máme kde a v čem snít - knihy, filmy a své fantazie, sny a plány. Troufám tvrdit, že sny a fantazie - i ty nejmenší - to je jediné, co skutečně obzvláštňuje život. ___ Geniální film, který nechci vidět podruhé, protože to vidíme každý den kolem sebe. (11.05.2011)

Příjemné pozastavení. Ústřední dvojice postarších manželů byla bezchybná (obrazně i doslova), výborné herecké výkony Jima Broadbenta a Ruth Sheen. Jejich typicky anglický domek s krásnou zahrádkou se stává místem pohody a bezpečným útočištěm mnoha jejich přátel. Další rok je pěkný film a svým způsobem se určitě dotkne každého. Proti hlavní myšlence proto nemám námitek. Jen je škoda, že nebyl dán větší prostor některým z vedlejších postav, párkrát jsem v tomto směru měla pocit jisté nedomyšlenosti. Co mě brání hodnotit čtyřmi je ale především stopáž. Film je poměrně roztáhlý a přestože se mi líbil, už někde před polovinou jsem se začala pravidelně dívat na hodinky. Nejsem si jistá, jestli bych to dokoukala podruhé. Možná někdy další rok :) (18.01.2011)

Koncentrovaná deprese středního věku v Británii, ale stejně tak aplikovatelná kdekoli jinde. Nepoměrně dlouhá, s absencí jakékoli dynamiky, záchytných či sympatických charakterů (kterých by se divák chytil, aby se lépe vtáhl do děje). Existenciální drama, rok oživlých chodících katastrof. Sociálně strašidelné, ale pro mě málo poutavé a extra zdlouhavé. Musím ocenit některé herecké kvality (zejména Lesley Manville jako hlavní neurotická troska). Bohužel Další rok mě jako celek nenadchnul tak, abych ho dobře ohodnotil, a také se svou přes-dvouhodinkou, to má u mě stěží za dvě hvězdičky... (01.01.2012)

Tvrdý a nekompromisní příběh o lidech středního věku. Když je člověku přes čtyřicet, buď někoho má, a je relativně v pohodě, anebo nemá, a je v hajzlu. Málokdo v tomto věku řeší, jestli se k němu partner hodí, nebo ne. To se řeší v dekádě před čtyřicítkou. Nastupuje stereotyp, zvyk, děti odrůstají, samota, chlast a i jiné duhy a neduhy stáří. Není to vůbec jednoduché, kamarádi i partneři odcházejí (umírají nebo se stěhují) a jiní už se neobjevují. O tom především je tenhle film. Citlivou rukou vedená režie, pomalu a nenásilně. Samota, největší bubák středního věku. Přesto to není jen deprese, občas se jiskřička naděje objeví, ale znáte Angličany, tam je to vždycky hlavně depka...75% (28.01.2012)

Symbolika čtyř období není dotáhnuta a vyjádřena úplně nejlépe. Ani by tam vlastně nemusela být. Další rok se řadí k filmům "proplouvajícím" okolo člověka, divák se ho nijak nezúčastňuje, ačkoli je realističtější než leckterý jiný film. Dává pouhý náhled na ztroskotanou ženu, tento příběh je totiž o ní. Žádné obíhající životy okolo spokojených manželů, to je jen chabá záminka odtrhnout diváka od opravdového problému. Tady jde o obíhání kolem Mary, ta si ukousla veškerý díl pro sebe, což je jedině dobře. Její výkon je perfektní. Nicméně to je tak všechno, zápletka se neděje, ortel se nekoná. (03.03.2011)