Tři
Drei
Tri
Three
Režie:
Tom TykwerScénář:
Tom TykwerKamera:
Frank GriebeHrají:
Sophie Rois, Sebastian Schipper, Devid Striesow, Angela Winkler, Carina N. Wiese, Hannes Wegener, Karl Alexander Seidel, Cedric Eich, Tino Mewes (více)Obsahy(1)
Novinářka Hanna a architekt Simon jsou úspěšný pár žijící v Berlíně v harmonickém svazku, který trvá již dvacet let. Různé aférky, plánování dítěte a svatby, každodenní starosti i radosti mileneckého páru, to vše mají za sebou. Až do okamžiku, kdy do jejich života vstoupí atraktivní Adam. Problém je v tom, že Hanna ani Simon o svých vzájemných citech k Adamovi netuší... Milostný příběh, ve kterém nechybí smysl pro humor, nečekané zvraty a překvapení je natočen s dynamikou a s citem pro výtvarnou stránku. Každá část příběhu zapadá do dokonalé mozaiky, ve které se osudy tří hlavních hrdinů propojí.
Snímek poukazuje k tanci, divadlu, sochařství a pohrává si i s filmovými citacemi, např. ze slavného filmu ZÁZRAK V MILÁNĚ (1951, režie Vittorio De Sica). Tykwer i ve svém posledním filmu řeší své oblíbené téma lásky, mezilidských vztahů a dotýká se nadčasových otázek života a smrti. Zabývá se problémem krize středního věku, svobody jedince, jeho sexuální orientace a záměrně se vymezuje vůči tradičnímu pojetí partnerského svazku. Oceňovaný současný německý režisér, scenárista a hudebník Tom Tykwer /1965/ patří mezi umělecké a zároveň komerčně úspěšné tvůrce. Jeho filmy jsou pravidelně uváděny na prestižních festivalech a patří mezi očekávané události. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (143)
I když vynechám anděla, otravné citace klasiků, velký otazník nad jednáním mužské postavy (statistika říkající, že každý druhý muž má homosexuální zkušenost je vážně pravda?!) a další otazník nad údajnou atraktivností naprosto prázdného (ještě než do něj Bůh vdechl duši) Adama, tak s přibývajícími minutami filmu pro mě čím dál tím méně uvěřitelnější. Čekala jsem, že se Tykwer popere s tématem, které nakousnul až na úplném konci, takže si budu muset evidentně počkat na pokračování...Drei Zwei. Ale ano, život berlínských intelektuálů je prostě úžasný! ()
Neotřelá variace klasického námětu o milostném trojúhelníku, která se vyznačuje režijní suverenitou a rafinovaným scénářem, který činí z tohoto filmu vysoce sofistikovanou a komplikovanou podívanou. Závěr, k němuž snímek neodvratně graduje, na mě osobně zapůsobil až s katarzní silou, a výjev tří nahých postav uléhajících na jedno lůžko měl v sobě cosi až archetypálně důvěrně známého, jako nějaký erotický motiv z nástěnné fresky v Pompejích. ()
Záměrně povýšená intelektuální hříčka, která má za cíl nasrat za a) morální užvaněnce, kteří se navzdory svým morálním kázáním chovají vskrytu jak hovada; za b) stereotypně přízemní konzervativce, kteří nechtějí slyšet, vidět a uchopit ten volnomyšlenkářský proud a povznést se na něm; za c) "svaté", kteří věří v čistotu nejvyšší a nejjasnější nehomosexuální a nebisexuální lásky; za d) všechny, kteří nesnáší děsně duchaplné průpovídky o umění a vědě (a těch je dost). Inu netvrdím, že se s Tykwerovým pohledem na věc ztotožňuji, netvrdím, že se mě na některé scény dívalo příjemně; tvrdím však, že byly okamžiky, které mě rozesmály (ať už ze zoufalství, nebo skutečně od srdce); také mě velice rychle došlo, proč tento film vznikl a proč tu má své místo - má znepokojit a nutit člověka k zamyšlení a nejen nad tím, zda ona vykonstruovaná trojice je jen symbol něčeho víc, nebo nikoliv. ()
Líbí se mi Tykwerův styl, který je zde zřejmě nejvytříbenější. Místy značně podmanivý vizuál pomáhá divákovi vstřebávat neotřelý příběh. Bez moderní lascivnosti nás Tykwer zavede několikrát do míst s milujícím se párem. Nahota je zde zcela přirozená, sex intimní. Tykwer bez potíží demytizuje homosexuální i bisexuální vztah, nestaví ho na odiv, ani jím nepohrdá. ()
Optimisticky beznadějné drama lehce připomínající téma Bertolucciho Snílků, jen v poněkud reálnějších kulisách a komornějším pojetí. Na každý záběr se Tykwerovi podařilo připoutat malinké molekuly obrovských emocí, s každým gestem hlavních představitelů cítíme bezmeznou nejistotu a zrádnost lidských životů, s každou další scénou očekáváme nevyhnutelnou konečnost všech našich snah, pokusů, nadějí i všeho kolem nás. Až nepředstavitelně dokonale předaný křehký příběh dotýkající se té omračující nestability každé sekundy, již prožijeme, a další z milionů důvodů, proč je Tom Tykwer jedním z pro mě nejlepších současných režisérů! ()
Drei za drei. Tykwer stvořil takový úchylný trojúhelníček a dramatický nádech filmu se mu podařilo umně prošpikovat komediálními prvky. Zajímavé. ()
Vlastně se mi tyhle Tykwerovy „malé filmy“ líbí víc než hvězdně obsazené mezinárodní produkce. Autor opět povolal svoji oblíbenou náhodu a nechal dva dlouholeté partnery zamilovat se do stejného muže. Zápletka jak z tuctové romantické komedie u něj ovšem nabývá větší hloubky. Doporučuji brát spíš jako vztahové drama, u kterého se občas zasmějete, čistá komedie to určitě není. ()
Film, který rozbíjí veškeré lidské stereotypy v jejich přirozeném stadiu. Tykwer se pouští do zásadních existenciálních otázek lidského života a závěrečná výslednice jeho sexuální trojrozměrnosti zanechává disharmonický dojem o nutkavé sounáležitosti mužů i žen napříč sexuálními preferencemi. V jistém ohledu film vyznívá jako šokující obžaloba současné evropské společnosti, devalvující pod tíhou vědeckých výzkumů a biologické revoluce lidskou přirozenost. Milostný trojúhelník Hanny, Simona a Adama (biblické jméno jako symbol?) nabízí zajímavou konfrontaci nejen s Freudovou psychoanalýzou, s níž otevřeně polemizuje, ale především s obecným vnímáním normality a paranormality. Jistá citová sterilita vůči hlavním hrdinům i v každém ohledu výrazný a osobitý vizuál, včetně méně obvyklých berlínských horizontů, posouvá Tykwerův snímek do ryze subjektivní roviny diváckého prožitku. Rozhodně je to ale film, který zanechá nesmazatelný dojem. ()
Každý s každým podle Toma Tykwera a jelikož se jedná o trojuhelník v sestavě dva muži, jedna žena, ví co divák může očekávat. Tykwer mi nikdy moc nevadil ale tentokrát mě vůbec nezaujal a popravdě jsem ani nepoznal, že se jedná o jeho snímek. ()
Slovo komédia v popise žánrov je veľmi zavádzajúce a mätúce. Drei je pre mňa skôr filozofickou a psychologickou drámou, ktorá môže vyvolávať polemiky. Humor sa tu vyskytuje v stopových prvkoch a aj to v situáciách, kde sa dá očakávať najmenej a je viac než čierny. Drei ovplýva veľkým cynizmom (alebo absolútnym realizmom?!), Tykwer upustil od výraznejšej lyrickosti a rieši veci menej sofistikovane (aj keď si neodpustí umelecké vložky ako balet, čiernobiele kompozície a pod.). Nie je to na škodu a hoci to nie je pecka typu Parfem, tak Drei má v sebe hĺbku, silu výpovede a hlavne nastoľuje témy, ktoré iniciujú diskusiu. Klobúk dole pred hercami, hoci priznám sa, že Sophie Rois mi bola rovnako sympatická asi ako ranné vstávanie o piatej. Čo si Tykwer zachoval je jeho kreativita, estetické cítenie a kamera. Potešila aj geniálna pieseň Space Oddity od DB, pri voľbe ktorej sa tiež do istej miery prejavila Tykwerova hravosť (alebo je to len náhoda, že ten "Major Tom" o ktorom sa spieva má rovnaké meno ako je meno tvorcu"?:) ()
On je neúspešný architekt, ona televízna redaktorka, on zase bisexuál... Čo majú títo traja spoločné ? Krížom-krážom spolu spia bez toho, aby o tom ten tretí vedel. Tom Tykwer dokonale odpozoroval a vykreslil odcudzenie, krízu stredného veku, krízu identity a hľadanie samého seba. ()
O téhle trojce, která má zatraceně rychlé tempo ve stylu běhu o život, se bude ještě dlouho mluvit a sporně psát. Krizi středního věku napadne cizí element, který sebou nese silný impulz a z dvojky udělá svou přítomností a vlivem netradiční trojku. Jen si nejsem jistá, jak tohle z hlediska tématické stránky přežijí úzkoprsý diváci, kteří neakceptují nic, co se jen zdánlivě vymyká daným společenským rolím. ()
Příběh muže a ženy, kteří jsou už téměř 20 let pár a o životě už si nedělají žádné iluze. Jednoho dne je ale oba chytne druhá míza a vášnivě se zamilují - do stejného muže. Tykwerovi se podařilo vytvořit neobvyklý film o neobyčejném milostném trojúhelníku, který se může pochlubit originálním a dynamickým zpracováním, několika hodně smutnými a několika hodně vtipnými scénami (při jedné jsem se smíchy skoro až počůrala). Z hereckého tria vyčnívá zde neuvedená Sophie Rois, která zaujme především svojí bezprostředností, nefalšovaností (některé její obličejové výrazy jsou fakt k popukání) a vyhuleným hlasem. Sebastien Schipper jako její partner je naprosto nevýrazný, Devid Striesow jako jejich osudový muž mi tam moc neseděl - jak herecky, tak vizážově. Jako celek je to ale hodně příjemné, neotřelé a hlavně povedené. Jen musím dodat, že neznám nic neerotičtějšího, než milostné scény mezi dvěma muži...a těch si tady užijeme docela dost. ()
Lidská stonožka 3. Haha chápete - tři. Lol. Nejlepší vtip tohohle tejdne. Ještě, že už je sobota. (Mám v plánu to ještě možná doplnit, ale kdyby k tomu nedošlo, tak alespoň ponechám, že kdyby tenhle film netočil rozskákaný Tykwer a v hlavní roli se nerozčilovala fantasticky neurotická Sophie Rois, tak tomu ukopu zrcátka). ()
Je úplně skvělé sledovat vývoj Tykwera. Drei je krásný příklad toho, kam až tvůrce může dojít. ()
Imaginárne lásky po desiatich rokoch. Pretrvávajúca životná POVRCHNOSŤ, PLYTKOSŤ, NUDA, ein, zwei, drei. ()
Zářez: Shakespearovy sonety v němčině. Filmařsky vybroušené dílko plné dokonalých obrazů, kterému téměř není co vytknout, Tykwer v plné síle - klasický a přesto jdoucí mílovými kroky kupředu. K tomu všemu nebeská a odzbrojující Sophie Rois. Přesto, přesto "jen" drei hvězdy, které spíš než kvality filmu vyjadřují můj dojem. Někde méně by bylo více (příliš mnoho postav), někdy příliš pomalé a výslovné, snad až překombinované. Zkrátka s vyhlazením filmových postupů se Tykwerovi bohužel nějak podařilo vyhladit i něco z té surovosti, dravosti, neokoukanosti, které jsme hltali u jeho starších snímků. ()
Tome, Tome..když ty 3, tak já taky..tvoje filmy už nejsou tak originální, překvapivé a elegantní, jak tomu bývalo dřív.. ()
Do posledního okamžiku jsem si nebyl jist, zda jde o něžný pohled na zmatené vztahy a zmatenou sexualitu jedné generace nebo o jejich krutou karikaturu - a myslím si, že tato nejednoznačnost je záměrná. Tykwer je mi ohromně sympatický tím, že na rozdíl od mnoha jiných kultovních tvůrců nerezignuje na experimenty a kontroverze, nezakademičtěl, ještě stále si dokáže hrát. Taky proto si mě opět získal, kluk ušatá. "Drei" je výtečná, invenční a místy vcelku vtipná podívaná - proto se nevylekejte roztěkaných 10 minut na začátku filmu, pak to opravdu stojí za to. ()
Bezesporu zajímavý film, ovšem všichni tři hlavní herci mi byli až neskutečně nesympatičtí a to se to potom na film kouká blbě no. ()