LOL

Tak tohle je fakt těžkej průser......Tento film mě pouze utvrzuje, že ty "pubertální romantické " filmy fakt nemám rád...snad jen vyjímka American Pie 1-4, ale jinak je nevyhledávám....No....zatímco ve filmu Poslední píseň mě Miley Cyrus řekněme nevadila, ale naopak mi byla i sympatická, v LOL jsem ji fakt nemohl vystát, nevím proč, ale vždy když se objevila na scéně, chtěl jsem to vypnout....Jinak k filmu.....průměrný, předvídavý bez náznaku něčeho smysluplného......Tak tohle ne, díky.....Odpady! moc nedávám, jenom když nejdem schopen se na film dodívat, tady jsem to tak tak ustál... (22.12.2012)

Příjemné spojení Cyrus x Moore mi dávalo dojem, že tyhle dvě by opravdu spolu mohly mít příbuzenský vztah :) Americké úsměvy všude kam se podíváš, klasická klišé, Amerika na každém rohu... Ale když jsem tento film zapla s tímto očekávání - nic mě už nepřekvapilo :) I když vlastně - jedno klišé bylo opomenuto - neodehrávalo se to v New Yorku ;) (14.09.2012)

Nepatřím do cílové skupiny, pro kterou je film především určen. Na základní školu jsem chodila před dávnými a dávnými časy, vlastně už v minulém století. Sledovat tento nezáživný příběh pro mě bylo utrpení. To mám ale za to, že jsem chtěla vidět herce, které mám ráda v nějaké novém filmu. Akorát nechápu, co tady Demi Moore, Gina Gershon a Thomas Jane dělali. Budu muset zapátrat po francouzském originálu. Ale neche se mi riskovat. Ne vždy je risk zisk. (05.02.2013)

Film, z kterého je v poslední době každý na větvi a já vůbec nechápu proč. Lolem se Facebook jen hemží, všude jsou fotku a animace z filmu a já pořád nemůžu přijít na to, co se ostatním na Lol tak strašně moc líbí. Sice je to pohodový film, ale je to prostě řadová romantická komedie, s trochou rodičovství a hudby. Americké klišé, plné ohraných scének. (26.11.2013)

Celý ten úsměvně i ubrečeně výmluvný koncept, že tahle generace sice nevěnuje čas studiu (a tím nemyslím striktně školu), ale místo toho si užívá života - šuká, chlastá a poslouchá hudbu, mi přijde děsně kreténský. Někdo by jim měl říct, že my jsme v sedmnácti taky šukali, chlastali, hulili a jak tak poslouchám svý rodiče, tak i oni v šedesátkách a sedmdesátkách netrávili volný čas čtením bible. Společnost se mění skrz užívání médií. Naši rodiče neměli ty naše internety, takže se scházeli face to face, věci si hledali v knihách a poslouchali druhý. Moje generace má s tou mladou v podstatě stejný možnosti, rozdíl je ale ve stylu. My využijeme email, abychom se sešli, děcka se sejdou tam. Nám slouží internet, abychom na něm našli informace, děcka je nehledaj, protože jsou přece na internetu. Doba se zrychluje, ale klouže se jenom po povrchu. Představte si lidi jako mravence a společnost jako cibuli. Dneska se běhá po povrchu cibule děsně rychle a mravenec může být v jeden moment kdekoliv, nepodívá se ale pod slupku. To je strašně jednoduchý pro marketing, protože stačí cibuli hezky nastříkat, navonět, namalovat a je už úplně jedno, že je uvnitř shnilá nebo prázdná nebo tříakordová nebo těhotná. Neměl bych nejmenší problém vyspat se s Miley Cyrus, rozuměl bych jejím problémům, uměl ji poradit s oblečením a vím, co dělá za hudbu. Jenže ona by měla sakra problém rozumět jedinýmu slovu, když bych se bavil s kamarády, udržet koncentraci u hudby, co poslouchám, neusnout u filmů, na který se dívám. Smutným paradoxem pro mládež 21. století je fakt, že čím dostupnější informace jsou a čím více je jich k dispozici, tím méně je jich přijímáno. Na to se dá říct jen LOL. (11.07.2013)