Staré pověsti české

Jiří Trnka byl filmařská osobnost světového významu, důkazem budiž i spousta mezinárodních a festivalových ocenění tohoto filmu. Je tu zjevná inspirace dílem Josefa Mánese a Mikoláše Alše, ale přitom zůstal Trnka svůj, plný obrazové fantazie. Tím, že celé to vyprávění pojal velmi poeticky, je možná trošku zkratkovité, ale to mi na zážitku neubralo. Přitom je film oproštěn od přílišného patosu, přestože doba a pojaté téma k tomu svádělo. Obraz je, jak je u Trnky zvykem, velmi dynamický – kamera často mění úhly pohledu, krouží, pluje libovolnými stranami, zoomuje a Trnka se nevyhýbá ani masovým scénám, což muselo být realizačně velmi náročné. Co do imaginace byl Trnka srovnatelný snad jen s Karlem Zemanem, či Břetislavem Pojarem a v této souvislosti mě napadá – kdypak se u nás dočkáme DVD edic jeho díla? Stejně jako donedávna u Zemana, i tady mají naši distributoři velký dluh, či spíše nezájem. Ale co se divím, v zemi, kdy během pár týdnů přijde 600 tisíc lidí na Babovřesky, pravdaže… (07.04.2013)

Dlouhokrké postavičky z našich národních pověstí ožívají ... a pokoušejí se probouzet naše národní vědomí. Nicméně musím říct, že kdysi - v dávno ztracených dobách mého dětství, mě okouzlovaly neporovnatelně víc. Milovala jsem především KONÍČKY ... se Šemíkem v čele, samozřejmě - to ostatní nebylo až tak důležité. Přesto pro mě samotný závěr představoval určité trauma ... ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ---- ... díky kruté smrti mladého hrdiny, na kterou jsem tehdy vůbec nebyla připravená. Teď - s odstupem všech let, která se rozprostřela mezi českými pověstmi a mnou, se mi nejvíc líbí začátek ... cca první polovina. Jakmile začnou jeden za druhým - jako apoštolové - defilovat před mými zraky knížata, která vládla českou zemí, ztrácí příběh kontinuitu a půvab ... rozpadá se na scénky, které jsou si příliš vzdálené na to, aby mohly navázat přetrženou nit(ku) vyprávění. Přesto ... za 4* - za velice osobité a procítěné ztvárnění Jiráskovy a snad i Vančurovy předlohy. (06.11.2020)

Zatracovat Jiráska znamená povznést Trnku? Nebo je to naopak: Povznášet Trnku znamená docenit Jiráska? Buď jak buď: souhra poutavého námětu, kouzlo tehdy objevovaných nových možností animovaného filmu i jedinečné prolnutí autorské i scénáristické invence s režisérskou a výtvarnickou tvořivostí spolu se špičkovým hereckým obsazením stojí u zdrojů úspěchu, jehož nadčasovost nepopírá nikdo ze zasvěcenějších diváků. Jak je krásné být dospělým dítětem s hravou imaginací, která jen dále rozmnožuje trvání prchavého světa naivní romantiky našeho nejútlejšího dětství! (17.09.2007)

Brit89 má podľa mňa pravdu. Ľudia tu navyše podľa mňa viac obdivujú formu ako obsah, aj keď tá forma plná piesní a tanca, no málo rozprávania mi ako cudzincovi neznalému tých príbehov veľa nedala, nedozvedel som sa skoro nič a tak by som bol rád, keby sa do toho niekto v súčasnosti pustil opäť, no tak, aby z toho aj divák niečo mal, aj keď nechápem tie zahraničné ceny. Som rád za bábkový film, veľa ich nebýva, no z tohto som bol trocha mimo, sem tam nejaká víla, plno hádzania oštepov, občas akoby nejaké biblické príbehy, striedanie vládcov, ale napriek takej na súčasnosť strednej dĺžke filmu ma to celkom rýchlo unudilo. (17.04.2015)

Ta práce s loutkami a vůbec celková forma vypadá opravdu úžasně, to musím uznat, ta práce na tom je skutečně dost vidět. Dost mě i zaskočilo (spíš v dobrém slova smyslu), jak moc velkolepé se to snaží být, protože to jsem snad v českém filmu ještě nikdy předtím neviděl. Je teda pravda, že jsem těch historických filmů moc neviděl, ale překvapilo mě, že zrovna u loutkového filmu je tak akční kamera. Co mě ale zarazilo v špatném slova smyslu bylo to, že z toho nakonec vypadl muzikál, s čímž jsem rozhodně nepočítal a když mi to při sledování došlo, začínal jsem se psychicky připravovat na to, že je holt nějak přetrpím... A jako jo, zvládl jsem to bez problémů, zapadalo to i do toho monumentálního podání, ale na mě osobně tam té muziky bylo až moc. U samotných pověstí jsem měl zase pocit, že některé by stálo za to prodloužit a jiné zase zkrátit, ale celkově mě hlavně zaráží to hororové ladění - a koukám, že nejsem jediný, kdo to tak vnímal. Samo o sobě by se mi líbilo, ale sem se mi to nehodilo, za celou dobu jsem si to nezvykl a spíš jsem se snažil dospět k řešení otázky, proč to Trnka natočil zrovna takhle. Krutá doba, kruté období? To z toho tolik neplyne, ta atmosféra jede jakoby sama na sebe, je to až zvláštní. Víc mě ale zaráží, že nikdy nenatočil celovečerní loutkový horor, protože podle tohohle filmu by na to rozhodně měl a využil by v něm svůj talent mnohem víc, než tady. A že tomu pěvně věřím, protože jsem od něj viděl Kybernetickou babičku a ta dokázala být (hlavně v druhé polovině) dost znepokojivá. Proč se někdo takový vůbec dal na pověsti a pohádky? Režim by horor nedovolil? Netuším, ale je to škoda, protože pak by Trnka byl Švankmajer před Švankmajerem. Takhle je ten výsledek sice stále zajímavý a vypiplaný, ale dost divně drží pohromadě, za celou dobu si mě nedokázal pořádně získat, znova bych ho vidět nemusel a kupodivu je v něm pár agitačních scén... Jsem ale zvědavý na další Trnkovy celovečerní filmy, minimálně dva mám ještě v plánu a obojí mají být pohádky, takže mě dost zajímá, jak budou laděné. Silné 3* (11.02.2023)