Staré pověsti české

Staré pověsti české v loutkovém provedení Jiřího Trnky jsou poetickou symfonií. A nejde tu ani o označení národní klenot či hrdost, nakonec každý může mít jiný vkus vnímání. Ani nezáleží na tom, zda jsou z dnešního názoru dvacátého prvního století animační techniky překonané. Jistě, počítače nabízejí efektivnější možnosti, ale již neumí nahradit poetickou duši. A mě jde o tu poezii, což nejsou verše, ale hodnoty (samozřejmě nezávislé na materialismu nebo puritánství komercialismu), přijímání a vnímání života. A z pohledu poezie je Trnkovo zpracování Starých pověstí českých obdivuhodným, kvetoucím počinem, byť se neubrání vlnkám romantického patosu. Trnka, ve spolupráci s Jiřím Brdečkou, vycházel ze známého knižního titulu Aloise Jiráska, ale i z nejpůvodnějšího pramene české mytologie - Kosmovy kroniky století dvanáctého. Kosmas plnil státnické zadání (obvyklý akt té doby v Evropě) na právní nároky vládnoucí vrstvy, k vytvoření národní kroniky velkolepých hrdinských skutků (antické tradice a inspirace se častokrát vracívají). Devatenácté století při formování nových státních celků a požadavky nově formovaných národů opět kladly důraz na mytologické národní základny, u těch národů,  jež hrdinské zpěvy zatím neměli, je rychle počali sepisovat, ty ostatní literárně upravovat. Kosmas představil mytologii před Boleslavem 10. století, Jirásek ji zliterárnil, Trnka ji v loutkovém vedení vdechl poetické kouzlo od praotce Čecha až k prahu historické doložitelnosti. Vybudoval pomocí poezie slávu, odvahu, ideály romantismu, žíznivé křepčení, lehké uvolnění i válečnou hrůzu (Lucká válka je dechberoucí). Mluveným slovem doprovází Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek nebo Eduard Kohout, ale nejvýraznější hlasový výkon předvedl Karel Höger. Václav Trojan složil hudební tóny z představ mytologického starověku a z folklóru, Jan Kühn zkušeně řídil svůj dětský sbor, Trnka ohromil svým výtvarným perfekcionismem. Staré pověsti české v loutkovém uvedení podle Trnky jsou lahodnou poezií! (05.07.2021)

Zatracovat Jiráska znamená povznést Trnku? Nebo je to naopak: Povznášet Trnku znamená docenit Jiráska? Buď jak buď: souhra poutavého námětu, kouzlo tehdy objevovaných nových možností animovaného filmu i jedinečné prolnutí autorské i scénáristické invence s režisérskou a výtvarnickou tvořivostí spolu se špičkovým hereckým obsazením stojí u zdrojů úspěchu, jehož nadčasovost nepopírá nikdo ze zasvěcenějších diváků. Jak je krásné být dospělým dítětem s hravou imaginací, která jen dále rozmnožuje trvání prchavého světa naivní romantiky našeho nejútlejšího dětství! (17.09.2007)

Zanimovat něco takového musel být opravdu kumšt, ke kterému se dnešní studia nemají šanci ani přiblížit. Nemůžu říct, že by mě to kdovíjak bavilo, spíš jsem fascinovaně hleděl na tu přemíru talentu a díky přiměřené stopáži jsem se ani nestačil nudit, takže ta exkurze k našim začátkům příjemně utekla. 70% (21.05.2017)

S velkou chutí a očekáváním jsem si pustil Staré pověsti české od Jiřího Trnky, který je po právu uznávaný jako skvělý animovaný tvůrce. Bohužel od začátku jsem se nedokázal naladit s tvůrci na stejnou vlnu. Již od první minuty na mě působil film spíše jako horor, k čemuž dopomohla červená mlha a přepálená hudba. Nečekal jsem milou pohádku, ale tohle bylo moc. Animace samotná je nádherná a muselo to dát neskutečnou práci, za ni bych bez váhání dal maximální hodnocení. Filmu jako celku ovšem nemohu. Mimo nepříjemnou hororovou atmosféru se mi nelíbilo ani skákání v ději. Příběh byl podán v nesourodých vlnách a vyzvednuté bylo jen něco a něco vůbec nebylo zmíněno. Nakonec nechávám tři hvězdy, dílo je to mimořádné a za pozornost jistě stojí. Nicméně k mým oblíbeným se nezařadí a na opakování to spíše nebude. (20.06.2021)

Film, který bere dech nejen svým technicckým zpracováním, ale rovněž ryzými emocemi a neopakovatelným pojetím dávných dějin, které se pozvedají nad pouhou adaptaci. Nejlepší částí byla bezesporu Dívčí válka, při níž divák v několika chvílích napětím ani nedýchá a samozřejmě monumentální bitva v závěru doprovázena citlivou hudbou v jednu obzvláště vypjatou chvíli vrhá slzy do očí. Který jiný tvůrce je schopen dílo, kde některé loutky dokáží říci daleko více než lidští herci. Nezapomenutelný zážitek! (23.10.2008)