Nábyteček

Jedna zásadní chyba na mé straně, že jsem tohle viděla až po dvou sériích Girls. Protože víte proč? Ono je to v podstatě úplně to stejné. Stejní herci (na tom by nebylo nic tak špatného, hodně režisérů má své oblíbence), ale oni dokonce hrají stejné postavy jako v Girls. Ta Charlotta (ta tu dokonce použila naprosto shodnou frázi "Don't do anything I wouldn't do."), Jad a Aura mají úplně stejné povahové rysy jako postavy ze seriálu. Jde vidět, že tedy nejprve si Dunhamka zkusila film, a pak si řekla, je to dobré, zkusím z toho udělat seriál. Kdy ale musím říct, že seriál je možná o kapinku lepší, protože je tam více postav s odlišnými vlastnostmi. Každopádně ale i tak je to vtipné, charaktery jsou tu velmi dobře umístěny a mnoho lidí zde píše, že se v tom mohou vidět všichni ti, co vystudovali humanitní obor, což je v podstatě taky pravda. Jinak bylo něco, co ta její matka neměla v těch bílých skříňkách? A už vím, jak označit jisté osoby - type "I have to go home" (každý má mezi svými přáteli aspoň dva takové). Hodně dlouho jsem si taky lámala hlavu nad tím, kde jsem viděla Merritt Wever a pak mi to docvaklo v New girl, jenže to chudinka nemá napsané ve filmografii. 3.5* (12.01.2014)

Dve sestry Dunhamové sa správali väčšinu príbehu ako duté predmety. Osviežujúcim momentom satisfakcie bola scéna, kedy na domácej párty tá mladšia zrazu ožije a poriadne tej ťape naloží - veľmi pekné... Ako tragikomický, existenciálny portrét vzdelaného, ale nepoužiteľného dievčaťa to fungovalo, super. Akurát sa mi nepodarilo nadviazať spojenie s hlavnou hrdinkou a navyše - ale to bude asi iba môj problém - som mala bláznivé nutkanie ju učesať, uf! (04.03.2016)

Vôbec nie zlý film. Dunhamovú mám ako tvorcu rád. Čo sa mi nie vždy u ženských umelkýň stáva. Jej schopnosťou je perfektne sondovať choroby modernej doby. Všetky tie dokonalé názory na žitie, nepatriacej do skutočnej reality. Tá ohrozuje hrdinov ako nutné zlo z ktorého sa nemôžu vymaniť. Genialita je ukopaná všednosťou a nevinnosť skazená perverzitou a rýchlou láskou. Každý podvádza každého. Každý má svoje vlastné obrovské ego a to je hlavným problémom celej existencie všetkých postáv. Dunhamová má preto takmer dokonalý cit, lenže bohužiaľ pre mňa trafila klinec po hlavičke až seriálom Girls. Tu je to neurotické šaškovanie, značne nedotiahnuté načrtnutými motívmi. Postavy sa veľmi nevyvíjajú, veľa miest je neuzatvorených ako napríklad celá záležitosť s Jedom, alebo jej kamoškou zo školy. Perfektná Jemima Kirke značne zachraňuje slabšie miesta - čo je takmer všetko v rodinnej línií. Inak celkom spokojnosť. Nenadchne, nenudí. A núti trocha k zamysleniu. Ale je to stále volanie o pomoc akých som videl stovky. (16.10.2014)

Měla jsem tuhle nelogickou teorii, že když by moji rodiče byli newyorští umělci, život by byl mnohem jednodušší. Asi nebyl. Moc se mi líbí, jak Leně funguje, že si do příběhu napíše postavu, co se jí nastěhuje do bytu a každou noc spí blíž a blíž a pak ji nechá jen tak beze všeho odejít, aniž by s dějem jakkoli zatočila. Nálepka "Znáte ze svého života". To chcem. (12.05.2013)

Po seriálu Girls další zkušenost s mladou herečkou a filmařkou Lenou Dunham. Poměrně banální příběh všedního života, kdy se hlavní hrdinka protlouká životem, otřesená vlastní existenciální krizí a vztahovými neúspěchy. Zápletka sice není kdovíjak objevná, ale výrazně jí vylepšuje hořký humor, únosná dávka tragikomiky, neokoukaní herci a výborně zpracované dialogy. Škoda jen toho mdlého závěru, který celkové vyznění snímku dost sráží. (03.09.2013)