Nesvatbov

Je mi z toho poněkud smutno. Většina lidí ve filmu, při tom, jací jsou, jak žijí a jak jsou pasivní, partnera pravděpodobně nikdy nezíská (položme si otázku, jestli nás někdo z nich jako potenciální partner zaujal). Aktivita starosty je fajn, ale forma ... :( ... myslím, že je to boj s větrnými mlýny. Jako film nehodnotím. Tíživé. (23.04.2014)

Kamera je tak "skutečná" a sugestivní, že nálada, která v tu chvíli v Hamrech panovala, dýchne i do kinosálu. Svobodný třicátník sedí v krásném domě, povzdechne si, že nemá ženu, a s Metaxou v rukách se usmívá: „Tahle lahev bude pro tu, která si mě vybere.“ Divák se zasměje, pobaví ho i slovenské nadávky starosty… Jenže poté vstupujeme hlouběji do psychiky Hamerčanů, zjišťujeme, jak jsou zoufalí, ale zároveň pasivní a sami sobě nalhávají, že být single je fajn. A nejvíce nám začne hlodat v hlavě „vždyť tihle lidé skutečně někde existují…“ (26.02.2011)

Na začátku jsem se zděsil, proč jsou ve slovensky mluveném filmu české titulky. Ale velmi brzy jsem to pochopil. Není to ani Bratislava ani Martin, octneme se mnohem, mnohem dál na východ - nejen jazykově a nejen geograficky. Pro spravedlnost je však třeba dodat, že obdobné "folklorní" prvky by bylo možné najít i v českých a moravských vesnicích; starosta, to je však světový unikát! Teď více k filmu filmově: myslím, že se Hníkové geniálně podařilo postihnout náladu a vymodelovat obraz jedné kuriózní vesnice kdesi pod Vihorlatem. Hmatatelnou absurditou a trapnosti vytváří jakýsi dokumentární analogon k majstrštykům české nové vlny (Hoří, má panenko, Ecce homo Homolka). Film má samozřejmě několik hluchých míst, ale ty vyváží minimálně stejný počet strhujících úseků a přiznám se - ač to není vůči protagonistům příliš hezké - dostal jsem při něm několik nekontrolovatelných záchvatů smíchu. (03.03.2011)

Říká se tomu táborová diskotéka. Na začátku se skupinka slečen a chlapců kolem třinácti strašlivě rozhoduje, jestli tam jít, následuje pečlivá příprava...na místě potom slečny neopustí jedna druhou, zatímco kluci na ně z 'bezpečné' vzdálenosti pokukují, nebo pokřikují. A vedoucí, kteří si už předem krátí své večery nápady, koho a jak dát dohromady, aby prostě nebyla nuda, se teď všemožně snaží ty dva opuštěné ostrovy propojit. Docela sranda, pokud se ale jedná o skupinu nezadaných třicátníků (a víc) a roli znuděných vedoucích zastává zaangažovaný starosta, pak je něco špatně. Na obou stranách - 'účastníci' téhle prazvláštní akce opravdu sami být nechtějí, ale pokud nebyli schopni se s nikým sblížit dosud, jedna akce to asi nezmění. A pan starosta té jedné akci dává až nereálný význam a hlavně, celé to počínání, úvodní řeči nebo poznámky (jeho i té 'asistentky') tlačí všechny do jedné role. Do role idiota, který ve vztazích potřebuje odbornou pomoc. Neschopnost najít si vhodného partnera je problém, ale musí si ho řešit každý sám a ne uměle zvenčí. Erika Hníková si vybrala velmi dobré téma na dokument, nechává však pouze zapnutou kameru a zaznamenává jakousi událost - bez snahy něco říct, něco objevit, něco nového přinést... Proto jen ty tři hvězdičky. (29.06.2011)

Téma aj prevedenie pokrivkávajú, ale zachraňuje to množstvo komediálnych až komických situácií, ktoré prináša sám život. Starostovo naháňanie do vzťahu, keď sa snaží veliť nie na fronte, ale v životoch nezávislých ľudí, ktorí sa tak rozhodli z akýchkoľvek dôvodov, je občas vtipné a občas trápne. Všetko vrcholí zoznamovacím plesom, kde sa starosta veľmi neunúval, až po záverečné zhodnotenie pri futbale, ktoré je najviac od srdca a vypovedá o jeho zvláštnom zmýšľaní. –––– Vyhrávaš let v balóne ponad Zemplínske Hámre. – Ta ja zbľuvam calu Hamru. (05.03.2014)