Úkryt

Imponuje mi vidiecke prostredie obývané prostými typmi, ktorých životy sa potýkajú s problémami rôznorodého rázu. Neprekáža mi pomalé tempo, perly vyhľadám v nezávislých rybníkoch a slintám pri pokusoch filmárov ponechať multiplexového diváka vlastnej nechápavosti a unudenému výrazu v tvári. To sú atribúty, ktorými disponuje i Nicholsov titul, no faktorov, prečo jeho počin nemôžem označiť za viac, než snaživú prácu nadaného študenta, ktorý sa musí na svojej filmovej púti ešte mnohému učiť, je hneď niekoľko. Akceptujem, že kronika filmových postáv s narušenou duševnou rovnováhou by nemala byť paletou jedincov, s ktorými by ste chceli okamžite tráviť svoj drahocenný čas, a preto si i Michael Shannon, majúci patent na podobný typ úloh, pravdepodobne nezíska vaše sympatie, no jeho herecká presnosť je najväčším pozitívom filmu. Pomalé budovanie napätia a emočnej vypätosti postáv mierne dopláca na dramatickú nerovnomernosť, na ktorej sa prejavuje prehnaná minutáž, no minimálne sekvencie odohrávajúce sa v stiesnenom podzemnom bunkri hodnotím o hviezdičku vyššie ako celkový film. Za samoúčelné a klišéovité považujem snové sekvencie, až na úvodnú, nakoľko v prípade nasledujúcich som nemal problém identifikovať, kedy sa film nachádza v realite a kedy v mysli titulnej postavy. Ich stvárnenie je výborné, no ich samoúčelnosť mi evokovala tisícky tuctových lacných hororov, čo však považujem hlavne za svoj subjektívny problém, nakoľko ma už dlhšiu dobu zaujíma viacej psychológia postáv, než efekty. Nad stavom súčasnej americkej produkcie možno až príliš predpojato lámem palicu skôr, ako sa oboznámim s konkrétnym výsledkom, preto ma každý podobný príspevok núti veriť v lepšie filmové zajtrajšky. (25.06.2012)

Precizně budovaná atmosféra, dokonale nejednoznačná sémantika filmu... Zámořská Melancholia je vystavěna mnohem rafinovaněji a důmyslněji než její evropská sestra (a to říkám při vědomé úctě k jejímu slavnému režisérovi). Mnohoznačnost a sémantika filmu vyvěrající spíše z iracionálního v nás jsou zjevné klady snímku, který je motivován onou zvláštní atmosférou, která je charakteristická pro vývojové stádium, do kterého dorazila západní civilizace, blíží se nějaký zásadní zlom a možná i kolaps (=transformace) euroatlantického systému. (23.03.2012)

Hutně psychologické, extrémně paranoidní drama o otci mladé rodiny, který pravděpodobně cítí v kostech, že konec světa roku 2012 nebude jen takový indiánský blábol, a který se navzdory krutému nepochopení celého svého okolí snaží zachránít své nejbližší. Není to moc povzbudivá podívaná, nicméně za jedno zhlédnutí to stojí, jelikož z toho plyne ponaučení SPOILER "Vždy dej na své pocity". 70% (29.11.2012)

Výborně, něco takovýho tady už dlouho nebylo. Take Shelter je naprosto fascinující drama s neotřesitelným základem, a tim je bezchybné herecké duo Shannon-Chastain a skvěle sepsaný scénář. Ten dává prostor nejen vykreslení postupného propadu hrdiny do úplného šílenství, ale i výborné práci s houstnoucím napětím. O to se starají jak jeho noční můry, tak neobyčejnou bouři alarmující mraky a hejno neklidného ptactva. Mnozí diváci asi budou breptat, že snímek plyne příliš pomalu, ale já osobně jsem toho názoru, že té zklíčující atmosféře to tentokrát jenom pomáhá. A po těch dvou hodinách navíc přichází zcela kulervoucí závěr, v který jsem tajně doufal. Bravo! (22.09.2012)

KAŽDÉ JEDNO SLOVO, NA KTERÉ BYSTE MOHLI V SOUVISLOSTI SE SNÍMKEM NARAZIT, SE DÁ POVAŽOVAT ZA SPOILER. Michael Shannon vidí bouře - a to je asi tak všechno, co potřebujete vědět. Drama, horor, nebo něco úplně jiného? Jako nikde jinde se právě tady vyplatí naprostá nevědomost/ignorace veškerých informací, komentářů, nebo recenzí o filmu: prostě se teď hned seberte, utíkejte do obchodu a, SEŽEŇTE SI TO!! (26.02.2012)