Reklama

Reklama

Nevěstinec

  • Francie L'Apollonide - Souvenirs de la maison close (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (118)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

To i známá dětská říkanka paci, paci, pacičky má v sobě víc děje než tohle. Koukat se dvě hodiny na to jak si děvky mejou frndu, vyplachujou si hubu nějakým sajratem a nebo ležej rozvalený na gauči a žvatlaj o hovně je dokonce i pod mou nízkou úroveň. Jediný co filmu přiznávám, je určitá atmosféra starých bordelů, která z toho jde, ale to je tak všechno, protože snaha ukázat, že děvka, ta tvrdej chleba má, se v dnešní těžký době, kdy tvrdej chleba máme všichni, ale ne všichni to řešíme tím, že si 8x za den umejeme čárku mezi nohama míjí učinkem. ()

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Tento snímek je ponurý a nechutný, ale na druhou stranu je v něm hodně silný podtext lásky, kamarádství a zdraví. Nevím, jak mám vyjádřit můj pocit po shlédnutí, jelikož jsem se na jednu stranu celkem nudila, na druhou mě toto téma zaujalo - například v tom, že mají prostitutky malou hlavu :D, děj je dobrý až na to že to nikam nevede a konec mě hodně zklamal, čekala jsem něco originálnějšího. Ženské role byli vybrány dobře, jelikož si každý chlap najde to své. Opravdu nevím, jak tento film ohodnotit, je pro mě hodně rozporuplný, myslím že zlatý střed odpovídá kvalitě. Málem bych zapomněla - Jokera no. 2 aka usměvavou ženu fakt mě dostala! ()

Reklama

Jennifer.S 

všechny recenze uživatele

Nevěstinec není historický film, který realisticky vykresluje prostředí pařížského nevěstince na přelomu století. Ostatně - o to se ani nesnaží. Namísto toho nám naservíruje vypiplanou vizuální stránku – dobové kostýmy, líčení, účesy a hlavně samotné prostředí nevěstince. Dále pak musím pochválit výborné masky (ano, nabízí se srovnání s Jokerem, a ano myslím si, že Nevěstinec je o krok dál) a hlavně výběr hudby. (Tady se nabízí srovnání s Marií Antoinettou od Coppoly, která taky použila hudbu, která nekorespondovala s daným obdobím). Je jasné, že vztahy v nevěstinci nemohly být idylické, jak nám je prezentuje Bonello. Také opakování některých sekvencí může ze začátku působit chaoticky a chvíli trvá, než se člověk přizpůsobí rytmu filmu. Pokud nečekáte nějakou hlubokou psychologickou sondu do života prostitutek a pokud vám nevadí výrazná stylizace, pak se na Nevěstinec vyplatí podívat. ()

zencitizen 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelné. Tak hudební film tady dlouho nebyl. Hudební ve smyslu propracovanosti struktury - těla filmu. Záběrové repetice. Sofistikovaně rozvrhnuté náznaky a nedořečenosti, které se později s neochvěnou logikou rozvinou. Celý film jako by plynul ve zvláštním kruhu - spirále. Není divu, že Bonello byl pianista. Ten film by se zkrátka dal přepsat do partitury. A potom celé téma - sociální deteminovanost vetsus politika sexu. Nákládání s tělem jedině v rovině instrumentalizovaného vlastnictví. Nemožnost holek překonat třídní bariéru a dluhovou spirálu :-) Zvláštní, plastický pocit naprostého hnusu. Přítelkyně po shlédutí Nevěstince prohlásila, že nenávidí muže, čemuž jsem se vlastně ani nedivil :-) ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Kolektivní portrét obyvatelek pařížského nevěstince na samém konci 19. století (roky 1899 a 1900, druhý letopočet mylně vydáván za století dvacáté) nám dává nahlédnout do doby, která je dávno pryč, a na místa, kam se běžně nepodívali ani tehdejší návštěvníci těchto podniků. Kromě samotné profese je tu vylíčen i běžný život za zavřenými dveřmi, odkud prostitutky nemohly svobodně vycházet. Občasné flashbacky, střídání stejných krátkých scén, zobrazení snů, pár působivých momentů vzniklých použitím anachronické písně ze šedesátých let 20. století. Snad až na prostitutku plačící sperma se mi to líbilo, tohle už byl moc velký úlet. Chlíváci ať si dvě hvězdičky odečtou. ;-) ()

Galerie (35)

Zajímavosti (7)

  • V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
  • Bertrand Bonello vyšel ve svém filmu Nevěstinec z práce francouzské historičky a filosofky Laure Adler (Les maisons closes 1830-1930), z něhož mohl čerpat skutečné příběhy o tehdejších prostitutkách, o jejich klientech a o fungování těchto domů, které byly zároveň společenským místem. [Zdroj: Artcam] (Krouťák)
  • Ve 14. minutě (lépe na 48. minutě) lze spatřit obraz „The Oreads“ autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905) z roku 1902, což je zároveň chybou, protože film se odehrává v letech 1899–1900. (Petsuchos)

Reklama

Reklama