Mgr. Radovan Kaluža

Uhrovití mladíci se vydali zkoumat Radovana a vzhledem k svému mládí ztratili odstup. Co se týče dokumentu, tak žije a padá se "zkoumaným" subjektem a Radovan ho táhne, ať už nahoru nebo dolů. Vzhledem k prostředkům a času, se celý fenomén Kaluža jenom oťukává a klouže se po povrchu. Ale těžko tohle vytýkat studentskému filmu za pár pětek. Nejsilnější je pak dokument ve chvílích, kdy se podaří Kalužu zachytit jako člověka, ne pouze pošuka k pobavení. Ve chvilkách, kdy opilý smutní nad novou láskou svého života, nebo když (v podstatě ve stejné scéně) rozbaluje lístečky a jde vidět, že členy štábu už stihl zahrnout mezi své kamarády a jejich anonymní upřímnost nechápe a bere trochu jako zradu, kdy se sice směje, ale jde vidět, že neví, jestli ostatní se smějou s ním nebo jemu. To jsou úžasný momenty, který ukazují, jak se kdysi dítě (nedivil bych se kdyby s ADHD), vykořeněné, bez kamarádů, rozhodlo, že teď bude úspěšné a oblíbené, přečetlo si knížky a poučky a ne zcela je pochopilo. A tak vznikl RK a je to i není role a tak jak to v životě bývá, ani takový kokot jako je Kaluža není prostě jenom kokot. Bonusem pak je závěr dokumentu, kde jde vidět, jak dokumentární mladíci, kteří dle mého přijeli pouze natočit jednoho exota (případně odhalit jeho lži a pózy), propadnou Radovanově infantilnímu nehumoru a během jednoho víkendu se s Radovanem smějí a vegetí u něj na gauči. Což o něčem taky vypovídá. PS: Když teď nad tím tak přemýšlím a čtu to po sobě, asi to bude dobrej dokument, když mě to nutí přemýšlet a chce se mi to rozebírat...silný tři hvězdičky. PPS: Ač jsem docela strhal Sedlákův Semestr, na Mgr. RK jsem se díval v době, kdy se po FFKV chválí jeho Domestik....tak jsem zvědav, nenechám si ujít a rozhodně tady asi roste víc než zajímavý režisér a tvůrce. (14.08.2018)

To není k smíchu. A nebo jsem možná nevěděl jestli se smát nebo brečet. Šedesát minut o člověku, který dokázal vybudovat prosperující firmu a přitom je po psychologické stránce nevyvinuté a silně nevyrovnané individuum s gigantickým egem. Škoda jen, že se štáb nechal strhnout do jeho domácích pařeb a nechal nás jen nevěřícně zírat a poslouchat tu neuvěřitelnou snůšku opileckých keců jak ze čtvťáku na školním výletě. Kurvahošigutntág live. P.S. chudák pes. (18.09.2015)

O milém sukničkáři , rozšafném bonviviánovi. Kouzelně opilecký hrdina s něžně důvěřivýma dívkama. S jeho heslem čím mladší, tím lepší souhlasím. Je to zábavně dívání okořeněné humorem. Ve Stodolní jsem byl jako Pražák kalit dvakrát a vždy super. I když nyní s nástupem interiérové skleníkové generace kukel, kteří vysedáváním na sociálních sítích doma vylikvidovali ekonomicky 90% klubů to tam hádám nebude jako dřív. Na film se dobře kouká v době koronavirové izolace a uzavření klubů. (24.05.2020)

..nikdo tenkrát netušil, co je pan Magistr zač.. Film jsem viděl na premiéře v kině OKO, kde po promítání proběhla i diskuze přímo s MRK. Radovan ve filmu působí velice sympaticky, nicméně některé vtipy byly, mírně řečeno, nevtipné (anální vajíčko, vÝřivka etc.). První polovina byla silná jak noha od kulečníku, druhá už trošku pokulhávala. Každopádně poměrně dobře vykreslila fenomén Radovana - na jedné straně úspěšný podnikatel, na druhé "malé dítě", které se rádo baví. Před zhlédnutím ale doporučuji prostudovat jeho stránky radovan.bloger.cz , protože jinak se z dokumentu stává komedie.. (04.03.2011)

Mgr. Bohumil Stejskal. Začalo to výsměchem jak z okouna, pokračovalo překvapivě nemilosrdnou chytilovskou sondou do života prosťáčka v pekelném kruhu kurev a skončilo v lokaci pro anální vajíčko neboli domácím videem „chlastáme s Kalužou a už se nemůžem dočkat, až to dáme na Youtube“. Skoro mám pocit, že výběr tématu proběhl náhodou, tvůrci sami moc dobře nevěděli, co chtějí točit, a když zcela mimoděk narazili na zlatou žílu, šokem najednou netušili, jak ji co nejlíp vytěžit. Možná je ta nesourodost a, žel, klouzání po povrchu daná filmařskými začátky, možná jenom tím, že tři dny jsou na poznání člověka prostě málo. Těším se na celovečerní, časosběrnou verzi. (13.04.2011)