Delicatessen
Delicatessen
Kamera:
Darius KhondjiHudba:
Carlos D'AlessioHrají:
Dominique Pinon, Marie-Laure Dougnac, Jean-Claude Dreyfus, Karin Viard, Ticky Holgado, Edith Ker, Rufus, Jacques Mathou, Howard Vernon, Chick Ortega (více)Obsahy(1)
Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.
Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).
Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (229)
Delikatesy přesně zapadají do kategorie filmů, které se mi hodnotí nejhůř - každý jeden prvek filmu tam je naprosto potlačen s výjimkou atmosféru nejistoty a všudypřítomné podivínství, jenž vás nešokuje, jen možná trochu znejistí. Mezi klady patří řezníkova krásná přítelkyně (?), naopak linie s "kanálovou organizací" mi tedy vůbec nesedla a přišla mi zbytečná. ()
Vysoká škola bizaru. Těžko říct, o čem Delikatesy vlastně jsou, ale odehrávají se v tak podmanivém světě, že to vůbec nevadí. Občas jsem si však při sledování pomyslel, že snaha toho filmu být principielně jiný a originální úplně ve všem je tak okatá, až mu to škodí. Každopádně vizuální stránka je úžasná, režie oplývá množstvím zajímavých nápadů a často používaný humor má tak vysokou hodnotu praštěnosti, že se smíchu jednoduše nelze ubránit. Zajímavý zážitek. Horror movie of the year ()
2) Chno keď už mám tú diétu, tak som si dal aspoň tieto Delikatesy. Skvelá čierna komédia mi chutila výborne - bol to správny mix absurdity, kultovosti a zvrátenosti v dokonalom vizuáli Jeuneta a Cara. Postava Klauna je pre D.Pinona ako stvorená, J.C. Dreyfus ako mäsiar je rovnako dokonalý a všetky ostatné postavičky sú pečlivo vytypizované do dokonalosti (včetne môjho obľúbenca Rufusa (Vlak života)). Dej tu ustupuje formálnej hravosti, čo síce miestami chýba (napr. tí ´´undergrounďáci´´ by sa dali použiť dômyselnejšie), ale odhliadnuc od pár hluchých miest je to slušná pochúťka. ()
Zpočátku "amélkovsky" (tzn. krásně) poetická komedie (vrzání postele!) se na konci zvrhne v podivnou frašku, kde už není jisté, kdo je kladná a kdo záporná postava, kdo tam co dělá a co pro příběh znamená. Spousta příběhů je tam jenom nakousnutých, celkově prostředí není vysvětlené. Je to válečné období? Minulost? Budoucnost? Vesnice? Město? Proč ten tatínek vraždí svoje nájemníky? Vizuálně úžasné, s nakažlivou černohumornou atmosférou ale na můj vkus je tu trochu moc nezodpovězených otázek. 3 a 1/2 ()
Tohle byl fakt ulet, neco podobnyho jsem jeste nevidel. Jeunet proste zvlad velmi originalni film se zajimavou zapletkou. Kvalit Amelie sice nedosahuje, ale i tak jsem se skvele bavil. Ale narozdil od Amelie, je tenhle humor spis cernej. Je fajn, ze se tenhle film tak lisi a tudiz nevite co muzete cekat dalsi minutu a vetsinou se stane neco zabavnyho. Dominique Pinon tu konecne dostal hlavni roli a poradil si s ni vice nez dobre. Pak me taky zaujala Silvie Laguna, ty jeji sebevrazdy nemeli chybu. Dalsim kladem je vizualni podoba, at uz siroke zabery na zdemolovanej dum a spatny pocasi, tak blizke zabery a vse hezky ladeny do hneda. Par vytek by se k filmu sice naslo a na nekolika mistech na okamzik ztrati tempo, ale tech 5* dam. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (3)
- Jean-Pierre Jeunet přišel na nápad kanibalského řezníka v roce 1988, když byl na dovolené v Americe a bydlel v apartmánu nad řeznictvím. Každé ráno odtud bylo slyšet zvuky sekání masa a hlasy. Jeunetova přítelkyně říkala, že se tam zpracovávají ostatní hosté a příště bude řada na nich. Jeunet sám také později řekl, že americké jídlo opravdu chutnalo, jako kdyby bylo "z pravých lidí". (Morien)
Reklama