Delicatessen
Delicatessen
Kamera:
Darius KhondjiHudba:
Carlos D'AlessioHrají:
Dominique Pinon, Marie-Laure Dougnac, Jean-Claude Dreyfus, Karin Viard, Ticky Holgado, Edith Ker, Rufus, Jacques Mathou, Howard Vernon, Chick Ortega (více)Obsahy(1)
Poetická černá komedie DELIKATESY je dlouho připravovaným celovečerním režijním debutem souznící autorské dvojice Jeana-Pierra Jeuneta a Marca Cara. Snímek je plodem práce skupiny nadšenců, milujících kinematografii a jako mnoho jiných před nimi toužících natočit film, jaký by sami chtěli vidět. I přes nízký rozpočet, omezující původní plány, se jim podařilo realizovat originální, vizuálně fascinující vizi, nabitou filmařskou energií a inteligencí, smyslem pro absurdní drobnokresbu, něžnou poetičností a přesnými brutálními gagy.
Příběh situují tvůrci do blíže neurčené budoucnosti, snad po nukleární katastrofě, mající ovšem četné znaky 30. a počátku 60. let (doba dětství autorů); kritici si pro označení tohoto stylu vypomohli termínem "retrofiction". Na zbořené periferii ční do noci starý činžák. Jeho majitelem je řezník, jehož krámek s delikatesami přes obecný nedostatek oplývá čas od času masem. Nájemníci-nakupující si to samozřejmě dávají do souvislosti s četnými zmizeními osob. Do domu přichází na inzerát jako domovník bývalý klaun Louison, jehož přítomnost ukončí krutovládu obávaného domácího a nastolí po věčné noci nový den. Ani tajemní trogloté, žijící v kanalizaci a chystající vzpouru, nemohou už zůstat neteční k událostem nahoře, zvláště když je půvabná řezníkova dcera Julie poprosí o pomoc pro Louisona, s nímž ji spojují milostná pouta. Něžný příběh o lásce, překonávající všechny překážky, vychází z tradice francouzského filmu (poetický realismus Juliena Duviviera a Marcela Carného, "předměstské" lidové komedie Reného Claira, něžné crazy Jacquesa Tatiho). Konfrontuje ji však s brutální realitou současnosti, odraženou v estetice a emocionalitě soudobého filmu (bratři Coenové, Peter Greenaway, Terry Gilliam).
Celý Snímek vznikl v ateliéru a hrají v něm málo známí herci, jejichž tváře a stylizovanost hereckého projevu ladí s bizarní atmosférou snímku. I přes četné přiznané inspirace ("Je to trochu tak, jako by se Marcel Carné díval na Spielberga, který zrovna viděl Gilliama, a ten předtím sledoval Leoneho...") je film originální vizí, jež je pro filmové labužníky skutečnou delikatesou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (229)
Jeunet a Caro se teprve rozjizdi k neprekonatelnemu Mestu ztracenych deti, ale i tak to stoji za to. Vizualni stranka je naprosto uchvatna, zlutohnede ladeni proste nema chybu a kamera caruje. K tomu vsemu uchylny, ale presto laskavy humor reziserske dvojice (Auroriny problemy nemaji chybu) a vyborny vykon prakticky vsech hercu, v cele s Pinonem. Skoda, ze pribeh je misty az moc jednoduchej a pomalej. ()
Velmi zvláštní film. Jean-Pierre Jeunet a Marc Caro se opět spojili, aby vytvořili zvláštní, šílenou a vizuálně zajímavou vizi budoucnosti(?), nebo se prostě snažily namalovat obraz současnosti. tak jako tak jim to velmi vychází v detailech, ale jako celek je film velmi rozporuplný a zvláštní. Je těžké o něm něco psát, protože na mnoho lidí bude po pár minutách působit špatně a vypnou ho. Budou tu však tací(pravděpodobně ti, kterým se líbilo Město ztracených dětí), zde naleznou něco víc než je příjemná režie a úchvatné nápady jdoucí ruku v ruce s vizuální pojetí, kterému se málo, který film může rovnat. Delikatesy pouze pro gurmány.... ()
Tohle byl fakt ulet, neco podobnyho jsem jeste nevidel. Jeunet proste zvlad velmi originalni film se zajimavou zapletkou. Kvalit Amelie sice nedosahuje, ale i tak jsem se skvele bavil. Ale narozdil od Amelie, je tenhle humor spis cernej. Je fajn, ze se tenhle film tak lisi a tudiz nevite co muzete cekat dalsi minutu a vetsinou se stane neco zabavnyho. Dominique Pinon tu konecne dostal hlavni roli a poradil si s ni vice nez dobre. Pak me taky zaujala Silvie Laguna, ty jeji sebevrazdy nemeli chybu. Dalsim kladem je vizualni podoba, at uz siroke zabery na zdemolovanej dum a spatny pocasi, tak blizke zabery a vse hezky ladeny do hneda. Par vytek by se k filmu sice naslo a na nekolika mistech na okamzik ztrati tempo, ale tech 5* dam. ()
2) Chno keď už mám tú diétu, tak som si dal aspoň tieto Delikatesy. Skvelá čierna komédia mi chutila výborne - bol to správny mix absurdity, kultovosti a zvrátenosti v dokonalom vizuáli Jeuneta a Cara. Postava Klauna je pre D.Pinona ako stvorená, J.C. Dreyfus ako mäsiar je rovnako dokonalý a všetky ostatné postavičky sú pečlivo vytypizované do dokonalosti (včetne môjho obľúbenca Rufusa (Vlak života)). Dej tu ustupuje formálnej hravosti, čo síce miestami chýba (napr. tí ´´undergrounďáci´´ by sa dali použiť dômyselnejšie), ale odhliadnuc od pár hluchých miest je to slušná pochúťka. ()
Na první pohled jasný Jeunet, ačkoliv jde o počátky jeho tvorby. Poetický a zároveň dost drsný a čenohumorný (zkrátka bizarní) svět (činžák + kanál) retrobudoucnosti (i když by mohlo krásně jít o jakousi alternativní minulost a Pařížskou -Leningradskou- blokádu) je plný vychytaných audio-vizuálních nápadů a neustále baví i když příběh samotný za mnoho nestojí. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (3)
- Jean-Pierre Jeunet přišel na nápad kanibalského řezníka v roce 1988, když byl na dovolené v Americe a bydlel v apartmánu nad řeznictvím. Každé ráno odtud bylo slyšet zvuky sekání masa a hlasy. Jeunetova přítelkyně říkala, že se tam zpracovávají ostatní hosté a příště bude řada na nich. Jeunet sám také později řekl, že americké jídlo opravdu chutnalo, jako kdyby bylo "z pravých lidí". (Morien)
Reklama