Amélie z Montmartru

Film, který je spíš obrazem. Na Amélii jsem asi musela trochu zestárnout, protože první promítání ve mě nezanechalo zrovna příjemné pocity, viděla jsem ji jako příliš naivní, praštěnou a šíleně divnou hříčku filmařů a Amélie mě spíš iritovala už třeba jen svým účesem nebo dětskými pohledy. Ale když se divám teď po letech podruhé, vidím to jako jeden promyšlený celek. Naivní to je, záměrně kýčovitě, ale o to je to zajímavější. Každý záběr je jako namalovaný obraz, tím jsem myslela i to, že film je spíš obrazem... jako bychom se dívali na sled malířských výtvorů, kamera byla taková pohádková, nevšední. Hlavní byla vždy kompozice a výrazné barvy. Líbily se mi i triky, jako třeba mluvící věci nebo záříci klíč uvnitř kapsy. Co tady hraje prim jsou hravé nápady. Každých pět minut se ocitáme v jiné situaci, v jiném místě Paříže či Améliina života - kavárna, sexshop, lunapark, u trpaslíka, městské zahrady a pouliční kukátka za drobné. Ale přitom to není přeplácané a jakoby to jen hezky plyne. Je to celé lehké jako jarní vánek. Příběh je vlastně celkem jednoduchý - poznáváme dívku, které se jako malé nedostávalo lásky, je do sebe hodně uzavřená, rozhodne se proto začít ovlivňovat životy jiných a dokonce laškovat s jedním sběratelem nepovedených fotografií. Ale těch různých epizodek, těch malých zápletek, ať už trestání zelináře nebo dohazovačství v kavárně, je tam spoustu a každá je něčím milá a úsměvná. Není to úplně taková pecka, která by vás zatlačila do sedadla, sama se taky trochu divím svému hodnocení, ale ten film je tak pozitivní jako byste se dívali přes růžové brýle a sledovali, jak si ta drobná Pařížanka buduje vlastní nový život, že to i vás trochu svojí sluníčkovostí nakazí, alespoň na chvíli... a myslím, že to se v dnešní době cení čím dál víc. (27.09.2014)

Nejkouzelnější a nejnapínavější romantický snímek jaký jsem kdy viděl. Audrey Tautau by za svůj herecký výkon zasloužila pamětní desku s nápisem: "Kdy a kde?" Také jsem rád po dlouhé době viděl Jamela Debbouzea se svojí jiskrou v oku. Zážitek nemůžu popsat slovy. Musíte se na něj podívat, jinak nepochopíte... "Ode dneška se na svět dívám jinýma očima..." (16.02.2015)

Film, u něhož se pitomě usmívám, hudba, u který se pitomě usmívám. Pošlu jen tak trpaslíka po světě a budu vyšťourávat roztrhaný fotky. (18.02.2015)

Jak říkala manželka - první hipsterský film? (02.04.2015)

Krasne, uzasne krasne. Chvilku mate pocit placu od stastia, potom zachvat smiechu, a potom znvou smutok, ktory v zapati vytrieda znova smiech. Uzasne spracovane. (13.06.2015)

Jeden z najkrajších filmov aké som videl, srší pozitívnou energiou, pestrými farbami a má fantastický soundtrack. Nesilená romanca ktorá musí chytiť za srdce každého. (13.08.2015)

Je 22.11.2015 3:41 ráno a ja som znudeny dopozeral tento film. 50 % za dobrú hudbu a pár vtipných momentou Inak dosť slabé a zdĺhavé. Druhý krát si to už asi nepozriem. (21.11.2015)

úžasný soundtrack! (31.01.2016)

Pro mě velice sympatický film. Je takový milý, zvláštní až podivný, o ještě zvláštnějších lidech. A to je mi blízké. Chápu, že někoho tam lecos urazí, much se tam dá najít dost, ale já to tentokrát rád prominu. To není film o nějaké hloupé neschopné holce, jak se některým zdá. Pokud tam některé neosloví ta obsažená romantika, tak jinak to pro řadu lidí musí být trochu nesrozumitelné, ale někteří z nás tomu rozumí docela dobře. Někteří z nás mají kousek takové Amélie v sobě ... a to včetně vypínání antény. Takže pro mě srdcovka. (04.03.2016)

Krása filmového umenia na francúzsky spôsob, úchvatné aj po rokoch (06.06.2016)

Ospevovaný snímok, ktorý mal byť až príliš extra... ovšem mňa obišiel. Pravda je taká, že dnes si už na Améliu málokto spomenie. (20.04.2017)

Ach jo... Psal jsem k tomuhle komentář, při tom, když jsem sledoval ten film... Ono je toho tolik, co podotknout k tomuhle filmu, že se to zpětně strašně blbě píše. No, tak z krátka, ten komentář se mi ztratil. Tak až si to někdy pustím znova, tak ho inapíšu znova. Ale pro zatím: Něco málo, (Asi dva vtipy) se mi tam opravdu líbili. A zbytek byl vážně příšernej! (16.05.2017)

Co Anneli nesnáší: zmrzlý mozek, při jezení zmrzliny a reklamy v kinech. Anneli těší: Amélie z Montmartru :-) (15.06.2017)

Amélie! Bez tebe by mé dnešní city byly jen skořápkou citů dávných... (07.09.2017)

Nádherný film, který pohladí po duši. Láska na první pohled. (22.05.2018)

Úžasný - 100% (24.08.2018)

Tohle bylo tak moc úžasné, že nemůžu jinak, než 5 hvězd ♥ Na tenhle film jen tak nezapomenu. (06.10.2018)

První půlka se docela vlekla, ukazovala život Amélie, ale ten byl zkrátka nudný, dokud se díky osudu a vlivem staré, plechové krabičky s hračkami nerozhodla změnit. Od této chvíli se film výrazně zvedl. Amélie se rozhodla pomáhat, ale také škodit. Její povaha a originální nápady dokázaly krásně sblížit dva k sobě. Jejich první očekávané shledání mi ale připomínalo klasický americký film. (26.01.2019)

Za prvé Audrey Tautou je novodobá Audrey Hepburn. Stejně nevinná, elegantní a romantická. Hezky se na ni kouká. Pro hudbu bych použil úplně ty samé přívlastky. Ten nádherný hlavní motiv na piano jsem už kdysi někde slyšel a musím přiznat, že díky němu jsem dal Amelii šanci. Bohužel film jako celek občas ztrácí dech a mohl být o něco kratší. Způsob natočení, pár digitálních triků a nažloutlého filtru mi nijak zásadně nevadilo. Forma originální, akorát ten obsah trošku pokulhává. Amélii uděluji hezké tři hvězdy. (23.07.2019)

Jedna z nejkouzelnějších romarťáren, co kdy vznikla. Pitoreskní postavičky, spoustu humoru, povedená stylizace a výborná představitelka v hlavní roli. Co exceluje je ale scénář, který drží pozornost, má hodně příjemný tempo, sympatické monology i dialogy, humorné scénky a fůru nápadů s nápaditými detaily. Víc takhle zručně zmáknutých filmů. V době vzniku šlo o mezinárodní pecku, o které mluvili úplně všichni. Oprávněně. (11.01.2020)