Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    ****

    Divný film pro divné publikum, dalo by se říci. Jenže takovýto film se opravdu jen tak často nepoštěstí vidět. Zvláštní rozhodně je, stejně jako jeho hlavní postava: Amélie. Jenže jestli je něco zvláštní, tak pro toto je zvláštnost slabé slovo. Film, jako je tento, dle mého ani neexistuje a nikdy existovat nebude. Je to taková nezávazná existence sama pro sebe, která započne a skončí kvalitou hodně na hraně toho nejvyššího, co dokáže francouzská kinematografie nabídnout. Výborní herci už jen dovršují rychlou dekádu života holky, která je tak trochu praštěná, ale rozhodně ne hloupá. Jen tak trochu vychcaná, stejnak jako je tento film. Vytváří a ukončuje jednu malou epizodku ze světa neskutečna v centru samotné Paříže.(25.12.2007)

  • Hal_Moore
    *****

    Nádherné, pohádkově zbarvené vyprávění z pera Jean-Pierre Jeuneta o věcech milovaných i nesnášených, o osudech normálních lidí, kterými může zahýbat i docela normální děvče. Audrey Tautou jako současně nejkrásnější herečka Francie hraje už jen svým pohledem a její tvář se k pohádkovému vizuálu neskutečně hodí. Hudba je další téměř dokonalou součástí filmu, součástí, na kterou hned tak nezapomenete. Pozitivní atmosféra je z filmu cítit každým políčkem a všechny vaše smysly budou rochnit blahem. Všichni herci hrají přesvědčivě, mně osobně byl nejsympatičtější Dominique Pinon, režisérův oblíbenec.. ten, který si mě získal i v Jeunetově kraťasu Foutaises. Amélie je nádherný film, který mi zvedl náladu a na chvíli mě donutil myslet jen na krásné věci a věci, které chci v životě ještě udělat.. Pět hvězd je určitě zasloužené hodnocení.(26.11.2006)

  • Dever
    ****

    // Distribútor: Miramax Films, UGC //(19.1.2012)

  • Oskar
    *****

    S dovolením pominu nesporné filmové kvality a zaměřím se na osobnější dojem. Amélie z Montmartru mě nadchla výstředností postav, protože to by klidně mohli být moji příbuzní (co bych za to dal...!) - těší je úplně bizarní věci, jejich podivný humor nikdo nechápe a navzájem o svých zvláštnostech nevědí. To je právě to. Kdyby to o sobě všechno věděli, víc by si porozuměli a já mám tenhle pocit často. Nechci se tady nějak nostalgicky rozkecávat, ale stalo se mi už mockrát, že o někom, kdo se mi vysmíval třeba kvůli mé posedlosti přesazováním kytek nebo chorobnému strachu z veřejných záchodků pak vyšlo najevo, že třeba sbírá tkaničky od bot nebo k smrti rád počítá trojčlenkou. Prostě - jak říkala moje babička - všichni jsme střelení, jenom jsme každej jinam trefenej. ;-) 100%(19.1.2004)

  • Nathalie
    *****

    Poprvé to mezi mnou a Amélií skřípalo. Německý dabing mezi nás postavil Berlínskou zeď. Podruhé jsem to viděla v češtině. Porozuměla jsem, ale nechalo mě to chladnou a zapřísahla jsem se, že už nikdy více...Napotřetí jsem se s Amélií setkala ve francouzštině s anglickými titulky. Intenzivních 122 minut. Dívka, která si hraje s životem jako Medvídek Pú, který nemá sourozence ani kamarády v kouzelné catch me, if you can lovestory. Audrey Tatou, která z Paříže svou originální filozofií vytváří pohádkovou říši plnou nerudovských figurek, Paříž, která ukazuje,co se skrývá za úsměvem Mony Lisy. Scéna s polibky je jeden z nejvíce zneklidňujících milostných filmových momentů. Už když mu položí prst na rty...(26.4.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace