Obsah
-
Lyrizovaná tragikomédia je situovaná do prostredia slovenskej dediny po skončení 1. svetovej vojny. Nadľahčená filmová mozaika rozpráva o vojnových vyslúžilcoch, ktorí sa po návrate z vojny snažia dať svojmu životu zmysel, nájsť opäť šťastie a lásku. Vykorenení vojnou, zbavení domovov, poznajú títo tuláci a žobráci, žijúci zo dňa na deň, cenu slobody a kamarátstva, ale zároveň túžia aj po istote sporiadanej existencie. Jeden z najvýznamnejších filmov slovenskej kinematografie spracováva novelu Vincenta Šikulu "Nebýva na každom vŕšku hostinec". (oficiální text distributora)
Lyrizovaná tragikomédia je situovaná do prostredia slovenskej dediny po skončení 1. svetovej vojny. Nadľahčená filmová mozaika rozpráva o vojnových vyslúžilcoch, ktorí sa po návrate z vojny snažia dať svojmu životu zmysel, nájsť opäť šťastie a lásku. Vykorenení vojnou, zbavení domovov, poznajú títo tuláci a žobráci, žijúci zo dňa na deň, cenu slobody a kamarátstva, ale zároveň túžia aj po istote sporiadanej existencie. Jeden z najvýznamnejších filmov slovenskej kinematografie spracováva novelu Vincenta Šikulu "Nebýva na každom vŕšku hostinec". Komentáře uživatelů k filmu (17)
-
Morien
Během sledování jsem si pořád nebyla jistá, jestli se mi film líbí nebo nelíbí. Ale jak došlo na první barvu při projíždění povozu lesem, věděla jsem, že mě Havetta má opět naprosto v hrsti. Opravdová škoda, že už neměl možnost natočit něco dalšího, hodně ráda bych viděla, kam by se vyvinul. Pro mě je to takový James Dean mezi režiséry.(4.12.2010)
-
Flego
Tak títo "potulní rytieri" stelesnejúci slobodu, s jazvami na duši i tele, ľudia, ktorých si každý vážil, keď bojovali a každý sa od nich odvracia, keď potrebujú začleniť do spoločnosti, lebo stratili všetko, títo rytieri sú hlavnými predstaviteľmi lyrickej tragikomédie Ela Havettu. Jeho zámer sa vydaril, lebo svet, ktorý nám ukázal je dostatočne krutý, ale aj nežný a s vierou v optimizmus.(6.12.2011)
-
Iggy
„Jdou světem, polní lilie,/ s nevinnou duší apoštolů./ Žne každý, třeba nesije,/ k plnému časem sednou stolu,/ (…)“ Karel Toman, Tuláci. Nepracovat ale jíst je v komunistické společnosti jedním z nejtěžších hříchů. A na venkově, kde si lidé vše, co mají, museli poctivě odpracovat, panuje ke všem polním liliím, k tulákům, vandrákům a žebrákům nedůvěra, i když nějaká ta almužna se vždycky najde. Snad proto, že tulák je zároveň opředen jakýmsi romantickým kouzlem, má svatozář svobody a může si jít kdy chce a kam chce, což je snem mnoha lidí. Almužna je zároveň malou záplatou na špatném svědomí, kvůli válečným veteránům, ze kterých jsme udělali podvratné živly. Na venkově je to naštěstí jen nedůvěra končící nějakou tou modřinou. Pokud se o vás začne zajímat stát, skončíte ve vězení za vlastizradu nebo kontrarevoluční činnost. To mě tak napadá na okraj tohoto příběhu.(14.10.2007)
-
kagemush
Třeba u Drak sa vracia,jsem byl v šoku,jak parádní film mi léta unikal,aniž bych jen tušil ,že existuje. U Lilií jsem přeci jen něco o filmu věděl,ale je to stejně síla,jak nádherný filmy se tu občas točili a jak málo se o nich ví! -,,.....bude těžký rok,okradli žebráka!"(20.1.2010)
-
darkrobyk
Obrazy starého světa. Lyrický pohled do minulosti. Vybavili se mi Jakubisko, Hanák, Pasolini... Nádherná černobílá kamera snímá krajinu protkanou pavučinami slunečních paprsků, osamělých stromů, polí a stohů. Lidé jakoby vystoupili ze starých fotografií ( nevědět, že je film z roku 1972, dával bych ho do 1.pol.60.let), zvláštní typy, možná na první pohled odpudivé, na druhý zajímavé, na třetí zvláštně krásné. Občasné barevné záblesky ( červená - vášeň, žlutá - kázání....) se v závěru mění na celobarevné střípky. Překvapilo mne, na jak vynikající barevný materiál jsou natočeny. Úžasná hudba neuvěřitelně souznící s obrazem, kdopak by mohl být autorem? Ale jistě! Geniální skladatel Zdeněk Liška! Tím se vše vysvětluje...Chvíli hravý, chvíli vážný, usměvavý, zadumaný, ztřeštěný, smuténkový příběh. Prostě Elo Havetta. Ukázněnější, než ve vynikající Slavnosti v botanické zahradě (1969), a přesto svůj, originální.(12.8.2010)
-
Disk
Labutí píseň slovenské nové vlny.(26.3.2009)
-
ScarPoul
Keď sa človek túla, je tulákom. Keď človek žobre, je žobrákom. Tuláci a hrdinovia, ktorých poznačila prvá svetová vojna a zobrala im domov, zázemie a čo je dôležitejšie zmysel. Lebo vlastne, keď si to tak vezmeme, čo je zmyslom života? Havetta je považovaný za tvorcu, ktorý aj napriek skúposti svojich filmov, vytvoril nový hlas slovenského filmu, ktorý rozprával hlasno a bláznivo, kde smutné veci, kde vážne veci, boli schované za smiechom a veselosťou. Ľalie poľné majú veľmi veľa spoločného so Slávnosťou v botanickej záhrade. Či už povedomými postavami, ktoré sa vo filme mihnú ako vojaci, alebo veselosťou, ľudovosťou a prostosťou hrdinov, ktorý tancujú, milujú, smútia a bláznia sa v bláznivom, absurdnom svete, ktorý formuje realita – ktorá sa zdá ďaleko, ale každý je ňou poznačený. Niektorý viditeľné – muži bez nôh – iný si nesú bolesť a jazvy v duši. Ťažko povedať, čo tento film ponúka dnes. Príde mi skôr ako špecifikum Havettovej tvorby, ktorá bola rozpoznateľná a v istom zmysle aj iná. Film je ako ranná Jakubisková tvorba. Aj napriek tomu, že sú to tvorcovia, ktorý vedia točiť filmy, ich filmy mi nikdy nič moc nepovedali. Aj keď sa musím priznať, že Slávnosť v botanickej záhrade sa mi páčila podstatne viacej.(29.12.2011)
-
nascendi
K tomuto filmu sa mi veľmi ťažko píše komentár. Hodnotenie nie je problémom, veď existujú tri hviezdičky, ale komentár ... ? Nadšený som bol z autentického prostredia, krásnych scenérií a práce kameramana. Obdivujem vynaloženú námahu pri zháňaní vhodných typov postáv do filmu (zubári nutne vnímali film ako horor). Také typy som videl iba v Hanákových Obrazoch zo starého sveta. Ale to je všetko, čo ma zaujalo. Tulákov, žobrákov a bezdomovcov bytostne neznášam, i keď si uvedomujem, že na rozdiel od súčasných, väčšinu z nich vyrobila ťažká povojnová doba. Aj preto je mi poetika tohto filmu na hony vzdialená. Viackrát som si počas projekcie pripomenul niektoré filmy Felliniho a Jakubiska. V nich však tieto "feérie" väčšinou ilustrovali nejaký príbeh a neskladal sa z nich, podľa mňa samoúčelne, celý film. Tu príbeh prakticky chýbal a s tým mám veľký problém, pretože chýbajúci príbeh vo filme mi prekáža rovnako, ako chýbajúca melódia v hudbe. Necítim potrebu koriť sa pred menami Šikula alebo Havetta, ani sa prispôsobovať 80% hodnoteniu. Len som tajne dúfal, že nájdem ďalší film, ktorý by zvýšil zastúpenie slovenských filmov v mojej domácej Top 100. Neostáva mi nič iné, iba hľadať ďalej.(6.2.2010)
-
topi
Je obrovská škoda, že tento vynikající talentovaný režisér odešel předčasně z tohoto světa ve svých 36 letech a stihl natočit jen dva celovečerní snímky, Slávnost v botanickej zahradě a Ľalie poľné. Oba dva mají svoji poeticko - dramaticko - veselou atmosféru a velice by mě zajímalo, jak by vypadaly další snímky tohoto všestraného umělce. Ľalie poľné je vyprávěním o navrátilcích z první světové valky, kteří jakoby hledají své nové místo v životě a chtějí někde zakotvit, ale z druhé strany je baví ten tulácký život a nicnedělání, vždyt´ almužnu veteránovi z války dá každý. Do tohoto příběhu se míchají různé epizodky dalších postav a film vyznívá velice poeticky a lyricky a nevtíravým dojmem si diváka vtáhne do svého krásně zvláštního světa. Film je černobílý a Havetta s nesmírnou citlivostí v různých scénách mění obraz na barevný, nebo jinak různými filtry zabarvující, to dělá z tohoto snímku opravdu ojedinělé dílo. Mám moc rád herce Augustína Kubáňa, jeho nezapomenutelný obličej s tváří vrahouna si můžete pamatovat zejména z Vláčilova dramatu Stíny horkého léta, nebo jako " Tónu hluchoněmce " , z Lipského filmu Tajemství hradu v Karpatech a který v tomto snímku hraje sedláka a jedna scéna vrcholí bitkou mezi ním a tuláky, ale tak pěkně humorně natočenou v jednom záběru, že jsem hltal každý detail. Nebo perfektní byla babka, co rozdává modlitební knížky, nebo chlap, co rozváží slepice v kleci - na kole, nebo dva tuláci, co sebrali Matějovi klarinet, ten jeden dabovanej Mariánem Labudou. To jsou jen střípky z této pozoruhodné mozaiky. Další kouzlo, který filmu dodává patřičnou atmosféru, je jako vždy geniální hudba " Zdenála Lišáka" , která se tady mění ve vojenský marš s poetickými chorály, no prostě klasa!! Kamera Dodo Šimočiče dodává tomuto dílu nemalý podíl. Ľalie poľné vznikly podle prózy Vincenta Šikulu - "Nebývá na každom vršku hostinec". Knihu si budu muset opatřit, moc by mě zajímalo, jak to bude celý působit na stránkách knihy. Film byl reprezentován na festivale v Benátkách, kde ho kritika přijmula velmi pozitivně, paradoxně u nás ho tehdejší mocipáni poslali do trezoru. Právě proto se Elo Havetta stále víc dohaduje o svoje další nerealizované scénáře a naráží jenom na samá nepochopení, tak propadá skepsi a beznaději, vše řeší alkoholem ve spojení s prášky a v roce 1975 umírá na prasknutí žaludečního vředu. Obrovská škoda takového nesmírného talentu, věřím, že pořádné filmové perly a vrchol ho teprve ještě čekal. Každopádně i tak jsou tyhle dva jeho snímky originální, zabávnou a nesmrtelnou procházkou po zajímavém světě a právem patří do Zlatého fondu slovenských majstštyků! " Jsou jako ptactvo nebeskě, nesejí, nežnou a přece živi jsou."(1.3.2011)
-
poet
Projekt 100 (2002)(17.1.2007)
-
agassi68
Na mňa príliš umelecké..(8.2.2010)
-
jaklee
Elo Havetta neni Jakubisko & Jakubisko neni Havetta...kdežto Jakubiskovské psychadélie sú premňa väčinou nezáživné, Havettové mi prídu také uhladenejšie a originalnejšie zo skvelou hudbou! O velkého umelca sme prišli!!! "Podobné filmy : Eliška ma ráda divočinu, Sedmikrásky, Slávnost v botanickej záhrade, Vtáčkovia, siroty a blázni. "(9.7.2010)
-
zeres
keď ešte škovránky spievali...takto sa vždy začínalo rozprávanie mojej prababky. miloval som jej príbehy z mladosti keď mi vyprávala príbehy o milovaní na lúke, milovaní v sene a ja som sa len vždy červenal. myslím, že som vo filme videl kus jej rozprávania. uvedomujem si ale nechcem vidieť to zlé čo film prezentuje. vidím len prenádhernú slovensku dedinu, šťastím, príbehmi obyčajných ľudí a úsmevom, ktorý sa už v dnešnej dobe nevidí...dokonca aj ten škovránok na každej lúke spieval...(18.2.2011)
-
zona
FIlm uhrančivé krásy. Rozumem neuchopitelný, ale imaginací naprosto fascinuje.(25.9.2007)
-
vojo
Všetci sme tuláci a neklopeme vždy na správne dvere alebo o stromoch čo už nedokážu zapustiť korene, je len na nich či chcú vysychať, alebo aspoň sa pokúsiť nájsť prameň života.(16.6.2008)
-
Blecha3
Přestože jsem zcela nepochytil hlavní dějovou linku, jednotlivé situace se mi vcelku zamlouvaly. Pro mne celkově poněkud lépe uchopitelné než Havettova dřívější Slávnosť v botanickej záhrade. Líbila se mi zajímavě řešená kamera (čb., barevná, čb.+filtr). Celkově se na to dívalo dobře, snad proto, že některé části na mně působily jako jakási veselohra. | Napodruhé jsem se už ani v ději neztratil. 3*=>4*(20.10.2008)
-
Fifer
Jak bylo psáno jinými, vyčítat tomuto filmu, že nemá pořádnou zápletku by byla hloupost, tohle je jiný druh filmu. Je to spíše taková dlouhá báseň a oslava života. Tuhle lidovost a poetičnost prostě umí Slováci líp, když to zkouší natočit Čech, vznikne z toho pivní Hrabalovina. Film mě nadchl, především se mu krásně podařilo zachytit svět dávno minulý(slípkař na kole, babka modlářka...atd) a já jsem se tam, spolu s tvůrci filmu na těch 87minut ocitl. Skvělé, zejména ta snová sekvence v lese s barvami a filtry je vynikající. V některých filmech se filozfuje a filozofuje a v jiných zazní jedna primitivní lidová moudrost, která ale sděluje daleko víc: Jak si můžete myslet, že vás Bůh slyší, když ani já vás odsud neslyším?(26.2.2010)
