Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka

W a G. Pohádka, co potěší i dospělý. Film je správně ujetý a daří se mu vás rozesmát či aspoň pousmát. Vypečený příběh, ulítlé scénky i absurdní humor. To je v pěkně (skoro) fungujícím filmu. Naanimované skvěle, hudba pěkná. Jen nějaký ten lépe zapamatovatelný moment mi schází. Nesprávné kalhoty od stejné dvojice se mi zamlouvali více. (68 procent) (23.04.2013)

Není to špatnej film, to vůbec ne. (A ti, kteří náhodou ode mě četli ještě jiný komenty by měla ta první věta něco naznačit.) Obvykle podobně začínám, když mě ten film nechal chladným. A tady jsem zůstal spíš studenej jak kamna v létě. Plastelína je hezká, všechen svět je tu úžasně propracovanej, ale že by to byl nějak význačný a zábavný film? Jakákoliv z kratších epizod má v sobě mnohem víc nápadů, víc humoru i elánu, než toto. Navíc předvídatelnej děj, kterej prozrazuje už název, tomu nijak moc nepřidá. Vlastně je to jen další šuměnka ze série Kupsi Šumsi. Další promrhaná skvělá šance na skvělej film. Kde je ta hravost Slepičího úletu? Kde jsou ty ďábelský nápady z Cracking Contraptions? Kde jsou ty do nejmenšího detailu promakaný příběhy z ostatních kratších W&G? A kde jsou ty absolutně úžasný hlášky z Mezi námi zvířaty? V kýblu, sežrali je králíci. Tohle je bohužel spíš jen pohádka pro malý děti, míň zábavná a míň dospělá, přesto ale víc nudná. (02.09.2006)

Jsem rád, že to Nick Park tentokrát na celovečerní stopáž zkusil s osvědčenou dvojkou, ale s postupujícím časem začne tahle porce zeleniny pořádně drhnout. Wallace s Gromitem se zkrátka hodí na půlhodinový kraťas, ale po hodině se jejich specifický humor začíná téměř až zajídat. Podobně jako v případě Slepičího úletu se tak nejedná o nějaký bolestivý průšvih, ale pro příště už vážně zkracovat. Zklamání o to větší, že opakovaná projekce Nesprávných kalhot nedlouho předtím potvrdila, že u Aardmanů to jindy bývá úplně jiná liga. (14.03.2006)

Umím si představit, že cca pětileté děti to dobře zabaví, ale postrádá to stopu hlubšího smyslu, myšlenkové sepětí, logickou koherenci i celistvější poselství. Proč proboha všichni v městečku považují za smysl svého života pěstování dokonalé zeleniny pro vítězství v pět set let staré soutěži? A kde se berou sýry, když všichni pěstují zeleninu? Jen dvě otázky z asi tisíce dalších, které na člověka během sledování filmu nutně vyskáčou, ale vedou jen k vrtění hlavou a krčení ramen ve slepé uličce. *** (Na Proboštově, s R., ze zvědavosti, 1. 4. 2024.) *~ (01.04.2024)

Film Wallace a Gormit: Prokletí králíkodlaka je moje první setkání s touhle dvojicí a tohle setkání hodnotim jako velice vydařené, sice když jsem to poprvé viděl v kině, tak jsem se bavil, ale přesto to ve mě nevzbuzovalo, že to je něco vyjímečného. Druhý pokus, ale dopadlo mnohem lépe, v podsttě jsem se bavil od začátku do konce a u scén které mi předtim nepřišly vtipný jsem se tentokrát smál a dokonale bavil. Prostě celej film mi přišel nejmíň o třídu lepší. Nick Park se Stevem Boxem už několikrát dokázali, že to s plastelýnou prostě uměj, i když tahle animace nepřipomíná moc reálný pohyb, takto vůbec nevadí, to je právě na tom ta zvláštnost, která tenhle film odlišuje od zástupu ostatních animáků, které se teď rojí skoro všude. Po druhém shlédnutí je to čistejch 5* (08.05.2006)