Mistr

Strašně zajímavé. Už od první minuty, od prvního záběru, první hudby jsem tušil, že to nebude jenom běžný film z americké produkce. Výborná, místy ponurá hudba, ale hlavně herecké výkony, to je zcela nepochybně tím největším kladem tohoto filmu. I když mám Amy rád, tak veškerou pozornost na sebe strhávají dva hlavní mužští herečtí představitelé. Philip v roli Mistra a hlavně Jaquin, jehož Freddie Quell podává opravdu fenomenální výkon a jestli za tohle nevyhrál Oscara, považuji to za velmi těžký zločin ! Jejich vztah, jejich rozhovory a hlavně ten na lodi, to bylo něco, co jsem už hodně dlouho neviděl. Mistr není rozhodně obyčejný snímek a určitě se nebude líbit každému, na mě však udělal opravdu velmi silný dojem, který ještě zintenzivnil, po posledních pěti minutách, které mě opravdu dostaly. Paule, jen tak dál! (14.07.2014)

Další Andersonův majstrštyk. Smysluplnější komentář napíšu asi, až se mi to víc rozleží. Zatím jen tak přemítám, že je to film prostě o emocích, o psychologii obecně, o člověku jakožto fenoménu.. Vlastně je to strašně jednoduchý film (v tom dobrém slova smyslu), což nevylučuje to, že snese podle mě minimálně deset shlédnutí (jen tuším, samozřejmě). A ta sedmdesátka je nádherná..! PS: Ze současných tvůrců, kteří by se dali stále ještě označit jako "mladíci", je P. T. A. patrně jediný opravdu velký filmař. (15.06.2013)

Nějak jsem nepochopil, jaký má tento film účel. Příběh je celkem o ničem. Ta sekta není ani moc hrozivá, ani nějak extrémně vyšinutá. Mistr je spíše takovej lůzr, co sám ví, že kecá sračky, ale co z toho? Plyne to odnikud nikam a nic se nevyřeší, ba ani nestane. Zbývá tedy Joaquin Phoenix, který na mě působil jako karikatura. Pohybuje se jak hrbatej přisluhovač šílenýho profesora a dělá tam furt nesmyslný držky do kamery. Nějak extra jsem se nenudil, ale zároveň se královsky nepobavil. (15.02.2013)

Zakladateľ scientológie, pán Hubbard bol extrémne netalentovaný spisovateľ. Nudné zápletky, príšerná štylistika a dramatická stavba románov, charakteristická pre jeho grafomániou diktované dielo, neviedla k trvalému zapísaniu sa medzi slávnych spisovateľov. Musel preto vymyslieť niečo iné. Vymyslel scientológiu, založenú na auditingu a personálnych testoch. Posplietal v nich psychologické teórie s vesmírnou magóriou. Ľudí to nadchlo. Zapôsobil charizmou a orientáciou na boháčov a celebrity. Ľudia sa zaujímajú o osobnosti, schopné upliesť z kombinácie literárneho hovna a štipky osobnej charizmy prosperujúci bič. Režisér pristúpil k zobrazeniu fungovania začiatkov a rozvoja cirkvi odvážne a experimentálne. Prostredníctvom útržkov liečby zlomeného a tápajúceho muža, poznačeného traumou z vojny, závislosťou na chemických nápojoch ukázal spôsoby pritiahnutia scientologických ovečiek. Vidieť aj postupnú zmenu chápajúcej hlavy cirkvi a manipulátora na mocensky pevne osadeného vodcu aj vzdorovanie trpiaceho človeka manipulácii. Výsledkom je nezaujímavé, dlhánske divadlo ukazujúce život podnikavého pošahanca a trpiaceho mladíka. Pôsobiace rovnako objavne ako ukázanie vnútorných pnutí človeka, ktorý sa odhodlal ísť na psychoterapiu. Jedno sa však režisérovi uprieť nedá - dostal sa Hubbardovi zakladateľovi pod kožu presne takým spôsobom, akým tento písal svoje literárne dielo - nasilu experimentálne pridlhé bláboly, pôsobiace úžasne novátorsky, no vo výsledku plocho fádne. (30.04.2014)

Už dlouho jsem z ničeho nebyl tak znejistělý a zasažený jako z tohoto filmu. Jedno vím jistě, nikdo dnes netočí jako PTA a málokdo si troufne tak nekompromisně kloubit enigmatické fragmenty a explicitní významy. The Master je film-psychóza, ještě víc než There Will Be Blood sází na vyšinuté a uhrančivé postavy, jejichž osudy jsou líčeny jedním velkým filmovým anakolutem. Dvě a půl hodiny náznaků, zlomků, nedořečeností, frustrujícího těkání mezi afektem a manipulací, vztekem a apatií, dvě a půl hodiny záměrné bezvýchodnosti, extrémní podivnosti slov, věcí i lidí, přitom však zcela mistrné režijní kontroly nad každým obrazem i nad celkem. Pouto mistra a učedníka se všemi skrytými i zjevnými záchvěvy, analytický pohled na duchovní manipulaci, syrový obraz lidské touhy po smyslu a naplnění, dosažení rovnováhy skrze toho, který "ví", chlad, virtuozita, zároveň silné pochyby, zda to celé není až příliš vykalkulované, ostentativně tajemné... film, který "nechci" vidět znovu. "Musím". To se mi často nestává. The Master, nikoli Holy Motors, je pro mě nejdivnějším snímkem roku. [uzavřená projekce] Edit:Co mi na tom filmu chybí je celek - PTA úmyslně neopouští fázi nekončícího excesu a záchvatů psychózy. I když některé fragmenty jsou božské a postava Freddieho masterpiece (herecky i scenáristicky), film jako takový nevytvoří monumentální jednotu jako Až na krev, je to fragmentární obraz marného hledání, nedosažitelné touhy a vnitřní ambivalence - najít toho, kdo nám dá smysl a zároveň být tím, kdo žádného mistra nemá. Na to, kolik témat Mistr otevírá, je odpověď vlastně banálně prostá - žena z písku. Možná proto tu chybí ona zneklidňující nezařaditelnost Daniela Plainviewa a Eli Sundaye. I když film zčásti funguje enigmaticky (neposkytne jednoznačné motivace a odpovědi na tázání hlavní postavy), není to druh šifer, který vtahuje, spíše strašně sebevědomých okázalých autorských gest (tenhle film má dva mistry: postavu Amy Adams a režiséra). Zatímco Až na krev lze brát jako zneklidňující metaforu člověka, moci, víry a kapitalismu, Mistr je uzamčená, obskurní, přesto nádherná stavba tvůrce, který jako by až příliš začínal podléhat výlučnosti svých vizí. A vzbuzuje ten druh frustrace, bez které nelze myslet a existovat. [85%] (28.11.2012)