Mistr

Tak tento Anderson se mi v Hollywoodu líbí nejvíc. Včetně Pamely. Je to veskrze jednoduché. Tohle je snímek o osamění a potřebě sounáležitosti, což je univerzální, naražen na skutečné náboženské hnutí, což je ozvláštňující a nemusíte o něm moc vědět, já jsem si pak o Scientologii něco hledal a stejně nepochopil. Základ stačí i pro tenhle film. (09.06.2014)

PTA je späť a multiplexové zariadenia sa zas raz boja o svoje tržby a právom, nejde totiž ani zďaleka o uspokojivú filmárčinu, ale skôr o ťažko prístupné remeslo kedy sa už nadobro rezignuje na klasický naratív a štruktúra deja sa nesie v kauzálnom stream-of-consciousness štýle. I keď sa zrovna nejedná o náročné gusvansantovské rošády ala "Paranoid Park" a podstata príbehu je rozlišiteľná, tak spôsob storytellingu je nepohodlne nekoherentný a takisto excelentne korešponduje s nejednoznačným vzťahom dvoch výrazných individuii v ktorom labilná, ale za to úprimná povaha Freddieho Quella hľadá útočisko v rukách "priateľského", no bláznovstvá šíriaceho Lancastera "veliteľa" Dodda. Ich kľúčové slovné výmeny sú úderné o sile Thorovho kladiva, vzájomné sympatie/nedorozumenia nepostrádajú emotívnosť, ale ani nevyspytateľnosť a celý pomer je jedna komorná (do hĺbky idúca) psychologická štúdia. Subjektivizácia z pohľadu postáv je teda zrejmá i veľmi účinná, navyše trio Phoenix/Hoffman/Adams predvádza absolutistické výkony hodné náležitého ocenenia a score od Johnyho Greenwooda kde sa to opäť hemží zimomriavkovými orchestrálnymi variáciami (nediegetická otváračka "Able-bodied seaman" ma hneď nechala spomenúť na onoho principiálneho ropného magnáta a prikovala ma k sedačke) či láskavo pokojná kamera Mihai Malaimareho Jr. (fakčilo sa cez 65-70mm šošovky jak za "Bena Hura" čo by snaha o navodenie breath-catching effect - podarilo sa) uvedená do pohybu len vtedy, kedy to naozaj treba (vzdanie holdu snímku "Melvin and Howard" skrz púštnu jazdu je famózne) a bravúrne reprodukujúca drinu s nasvieťovaním, ktoré ku prospechu veci našlo uplatnenie v druhom pláne - no skrátka elektrizujúce. "Master" obhájil posledné Andersonove umelecké tendencie, je vecným pokračovateľom aristokratického eposu "There will be blood" čo by ničiaceho zobrazenia cynického individualizmu a ekonomického šovinizmu (nielen) kapitalistického východu. Nadväzuje naň však cez mierne inú krajinu, krajinu vnútornej dezorientácie, profesórsky skrytej manipulatívnosti a nezodpovedaných otázok. Pachuť po trpkej lekcii ale pretrváva, namiesto jedného hereckého koncertu sa udejú rovno dva a nemálo úsekov svojím minimalistickým tvorením presahov spakruky zabíja. Najcennejší masterpiece sa nekoná (ten už uzrel svetlo sveta v roku 2007), ale PTA aj napriek tomu naznačil, že korunovaný titulom MASTER by mal byť znovu aj v roku 2012 a preto budte u toho, možno sa to stane...aj Vaším privilégiom. (16.11.2012)

Pfuu, tak toto bola pomerne silná káva a prudký útok na mozgové závity diváka. Miestami mi The Master prišiel zbytočne naťahovaný, bezpredmetný, inokedy zas mimoriadne nápaditý a záživný. Teraz sa ešte rozhodnúť ku ktorej strane svoje hodnotenie prikoním. Vďaka hereckým výkonom P.H. Hoffmana a Joaquina Phoenixa je ale voľba viac menej jednoduchá. Mimoriadny zážitok, ktorý stojí za pozornosť. (09.09.2013)

Nemohu po pravdě říci, že jsem rozmuněl všemu co film nabízel - nejsem scientolog. Možná tomu ani rozumnět nešlo, každopádně i tak jsem si jej užil. Proč? Bylo to zejména naprosto skvělým herectvím Phoenixe a Hoffmana a také dokonale ztvárněnými padesátými léty. Hlavně Phoenix ve filmu předváděl neuvěřitelné věci a asi nejvíc mne dostala při nemrkacím výslechu ta jeho v jednom záběru najednou na čele vystouplá žíla z rozčilení... Jako zkuste si jen tak na čele nechat vylézt žílu velikosti dešťovky... Hoffman byl také klasa ale to on byl vždycky. Jeho odchodem film přišel o druhého Hopkinse a klidně se říznu do prstu abych to podepsal... Začátek byl skvělý a já si myslel, že film bude o vyhořelém námořníkovi, kterému najednou skončila válka v Pacifiku a on neví co se životem. Umí zabíjet, léta se snažil přežít a při tom chlastat vše co se dalo včetně všelijakých tekutin k požívání nevhodných co jen torpédoborec nabízel... A najednou nic. Armáda už ho nepotřebuje jako statisíce dalších mladých kluků traumatizovaných zážitky z bojů. Mohou si prý jít farmařit, zřídit si železářství, obchůdek... A tak se hlavní hrdina plácá od štace ke štaci co to dá a chlastá. A do toho vstupuje podivný vědec Lancaster Dodd... Prý ho zachrání, když bude chtít a přidá se... Ačkoliv jméno je smyšlené, postava byla napsána podle zakladatele scientologii L. Ron Hubbarda. Uvidíme zde i některé metody scientologů jak odstraňovat traumatické zážitky tzv. auditováním což bylo ponoření sebe sa do svých vzpomínek na pokraji hypnózy. Stopáž byla ale opravdu dlouhá, možná až moc. Ale byť mne film tématem zcela neoslovil, vydržel jsem u něj celou dobu a proto dávám za 4 sklínky kapaliny z torpéda. * * * * (28.10.2018)

[Kinematografický] [výlet] [do] [fantasmagorického] [království] [lability] - uf. Oprávněně jeden z "nejdivnějších" filmů roku. Vyplivlo mě to na konci poměrně dost rozčarovaného a jedinou útěchou mi nyní po projekci je, že jsem to myslím pochopil, pokud ovšem bylo co. Sonda, tečka. (23.01.2013)