Cesta domů

Nádhera. Příběh je tak prostý a tak poklidně a téměř bez komplikací plynoucí, až ono „drama“ mezi žánry působí takřka nepatřičně. Ovšem po audiovizuální stránce je Cesta domů jedním z nejkrásnějších filmů (nebo nejkýčovitějších - dle vaší chuti). Zdaleka nejen Ziyi Zhang stojící mezi dveřmi působí jako obraz. 8/10 (09.12.2006)

Bude to již hodně dlouhá doba co jsem tento snímek viděl prvně. Tehdy ovšem asijská tvorba pro mne byla jen občasným zpestřením mezi tuctovou americkou a evropskou produkcí a právě proto si jej nyní jakožto 95% asiofil pouštím znovu. Stručně - nádherná hudba, poetika, romantika, překrásná hlavní hrdinka a pak už ta ČB "omáčka" okolo jež je vlastně jediným důvodem, proč nemohu dát plné hodnocení, protože samotný zamilovaný příběh je skvostný a prakticky bezchybný. (17.03.2018)

Yimou Zhang už vo svojich raných filmoch pracuje najmä s kompozíciou obrazu a príbeh, hoci je úprimný a citovo otvorený, nemá také konečné vyznenie ako práve formálna stránka. Jednoduché, chvíľami rozvláčne filmové dielko dotvorené úchvatnou hudobnou zložkou a hereckým výkonom Ziyi Zhang, pretože detailné zábery na jej detskú nevinnú krásu patria k tým najpôsobivejším. (10.04.2010)

Zamilovaná dívenka běhá sem a tam v podzimem zbarvených kopcích na čínském venkově a sní si o svém kouzelném princi, mladém učiteli, který do vesnice nedávno přijel. Film je po audiovizuální stránce líbivý, jeho záměrná prostota však překračuje hranici povrchnosti. Ještě meditace nad ztrátami a zisky provázejícími vítězství moderní civilizace nad dávnými tradicemi je ve filmu ukázána poměrně vyváženě. I když minulost tu přeci jen dostává trochu růžový odstín - jako by vesnická holka v 50. letech měla hromady času k tomu, aby si pobíhala po lukách a lesích a nebo někde vyčkávala na milého. Ostatně samo dívčino pubertální romantické vzplanutí k tváři docela neznámého človška se mi zdá být dosti vratkým základem pro vztah, který na tomto citu vyrostl. Filmu chybí pořádný příběh a scénář má díry - podivně náhlá je například proměna matčina přístupu k hrdinčině lásce. Také dobový útlak je naznačen jen velmi plaše a politicky korektně. (29.04.2007)

Ať se snažím sebevíc, větší hodnocení Cesta domů ode mě nedostane. Krásné prostředí, překrásná Zhang Ziyi, až monumentální hudba, ALE... Ten příběh je vlastně tak jednoduchý, že by si zasloužil zpracovat spíše formou krátké, třicetiminutové povídky, to bych sáhl k hodnocení dokonce maximálnímu. Ono se to někde v polovině začne vléct a táhne se to ještě dlouhou půl hodinu. Nic se prakticky neděje, jen Zhang pobíhá či stojí nebo sedí na stále stejných lokacích (které jsou tři nebo čtyři) a po chvíli se to prostě okouká. Za první polovinu jednoznačně pět, vinou delší stopáže (nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu u devadesátiminutového filmu) a jednoduchého příběhu však musím sáhnout, ať mě to sebe víc mrzí, na tři. (01.12.2008)