Svobodná umění

Jelikož opět už po milionté ujíždím na Himymu, nedalo mi to a konečně jsem si dohledal filmografii Joshe Radnora, jelikož pokud nepočítám jeho miniroličku v Bulšitu, tak jsem ho v žádném filmu neviděl. V době premiéry jsem koukal na nějaké interview s Radnorem, kde se snažil zdůraznit, že se jedná o jeho srdcový projekt, ale bohužel jsem na to už pozapomněl, i kvůli ne zrovna lehké dostupnosti. A hodně mě překvapilo, jak moc si můj oblíbený Ted libuje v minimalismu a pozvolna rozvíjí jednu zakázanou romanci, i za pomoci své záliby v knihomolství a já se utvrdil v tom, že už podruhé Josh hraje vlastně sám sebe a čerpá z osobních zkušeností...a proto mu ta poloha tady i v sitcomu tak hrozně sedí. Fakt jsem nečekal, jak procítěné dílo mě čeká a doufám, že ho ještě někdy v něčem uvidím...a Olsenku samozřejmě taky. (18.11.2017)

Druhý autorský počin Josha Radnora je presne tým čo človek potrebuje. Je podstatne vyspelejší ako jeho predchádzajúci film, ale rozhodne je viacej naliehavejší čo sa týka vývinu charakteru u hlavnej postavy Jesseho. Jednak je to spôsobené tým, že postáv je tu menej, tiež tým, že s hlavnou postavou trávime viacej času ako tomu bolo v predchádzajúcom filme, ale hlavne je to vďaka nesmiernym sympatiám voči hlavnému hrdinovi. Zaplnil svoj život knižkami, obklopil sa normálnymi postavičkami, ktoré akoby vypadli zo všedného života a aj keď to stále nie je môj Garden State jedná sa o výborný film s niektorými výbornými scénami. Zac Efron v úlohe duchovného posunul svoje herectvo aj to ako ho vnímam o niekoľko levelov vyššie - výborne vymyslená a zahraná postava. A Elizabeth Olsen je na tom podstatne lepšie ako jej anorektické sestry. Dokonca kope za vyššiu ligu. Liberal Arts je povzbudzujúci film o živote a o tom, že v súboji literárnych upírov, dokáže nad akýmkoľvek príbehom podobným Twilightu kontumačne vyhrať Dracula. (31.03.2013)

Tak trocha Garden State, ale s pre mňa akceptovateľnejším záverom. Náznaky neurotického Woodyho, ale skutočne len náznaky. Nepochopiteľne nevyužitý príbehový i herecký potenciál Richarda Jenkinsa. Ale nakoniec predsa len za ten záver...a za pripomenutie Wagnerovho Tannhäusera. A späť ku Garden State, neviem prečo, ale Braffova a Radnorova artikulácia je chvíľami rovnako iritujúca.... (20.03.2013)

Josh Radnor je nenapravitelný romantik a indiečkář. Po poměrně milém a nenuceném Happythankyoumoreplease ale přichází s hodně nedotaženou látkou. Svobodná umění mají skvělé ingredience i kulisy, ale bohužel taky tunu hluchých míst a vypravěčských přešlapů. Je to škoda, protože našlápnuto tu bylo slušně. Tak snad příště, Joshi. (27.07.2013)

Trailer vypadal lákavě, ale nakonec převládá spíš trpké zklamání. Elizabeth Olsen je nádherná a na rozdíl od svých starších sester i schopná herečka. Radnorova inspirace tvorbou Woodyho Allena je očividná, a to především snímku Manhattan. Bohužel se Radnor po scénáristické stránce k Allenovi zatím ani nepřiblížil. Jeho hlavní postava – on sám je celý film podobně zmatená a nerozhodná jako jeho Ted Mosby v How I met your mother. Zajímavá, ale dle mého názoru ve výsledku negativní, je Radnorova snaha o věnování se většímu počtu vedlejších postav. Myslel jsem si, že bude pro film stěžejní romantická linie kolem Jesseho a mladé Zibby. Nikoliv. Radnor tak věnuje přehršle prostoru pro bývalého univerzitního profesora, který se nemůže vyrovnat s důchodem nebo mladého studenta, který trpí úzkostmi a několikrát se již ve škole zhroutil. Jesse (Radnor) tak symbolizuje jakéhosi rádce, který se snaží z pozice pozorovatele všem neštastníkům pomoct a poradit. Přitom právě jeho postava potřebuje rady více než kdokoli jiný. Jen pro příště radši ne od eko verze Zaca Effrona... (12.01.2013)